Čínsko-ruský obchod vyskočil o 28,9% a růst ještě zrychluje

Fotografie z 23. února 2020 ukazuje přístav Guangzhou Nansha. Photo: VCG

Je vlhkým snem washingtonských jestřábů rozeštvat mezi sebou Rusko s Čínou, ale jejich snahy na globální geopolitické šachovnici obvykle mají takový účinek, že ať udělají cokoliv, tyto dvě země tím vždy významně sblíží, a nejen to, takové sbližování na sebe tak nějak nabaluje i jiné a z jejich sbližování se stává jakési krystalizační jádro, kolem nějž se formují širší mezinárodní partnerství. Výjimkou není ani současná Ukrajinská krize, kterou se USA snaží eskalovat a rozšiřovat na mezinárodní úroveň k dosažení nové Studené války a globálního obchodního konfliktu.

Data z úterý 7.6 od čínské celní správy nikoliv moc překvapivě ukazují za prvních pět měsíců roku 2022 zatím největší růst. Ale abychom nepůsobili dojmem, že v tom existuje nějaká čínská výlučnost, nárůst obchodu s Ruskem zaznamenává řada asijských zemí, kdy dodavatelsko-odběratelské obchodní řetězce Ruska se komplexně přesměrovávají z Evropy na Asii. Kdy o asijských výrobcích se říká, jak se těší, že teď převezmou výrobu z ruských surovin za Evropu, kdy do Evropy pak dodají své konečné produkty, a přidaná hodnota zůstane v Asii, takže nepotrvá dlouho, než řada zemí zlákaná k sankcím bude moci třeba své rafinérie, chemičky, výrobny hnojiv atp. dát do šrotu a nahradí je asijské nově budované kapacity.

Podle dosavadních projekcí, půjde-li nárůst obchodů mezi Čínou a Ruskem jako dosud, tak jejich obchody letos přesáhnou 150 miliard dolarů, kdy budování nových dopravních infrastruktur mezi oběma zeměmi jen ukazuje, že propojování obou ekonomik teprve získává dynamiku.

Zatím tento obchod během prvních pěti letošních měsíců zaznamenal objem 65,81 miliard dolarů, což je o 28,9 procentní meziroční nárůst, kdy i během letošního roku probíhá zrychlení tohoto růstu, když za leden až duben byl meziroční nárůst 25,6 procenta, ale po za počítání května, je nárůst o další více než tři procenta vyšší. Kdyby tak rychlé tempo růstu pokračovalo, trvalo by necelé dva a tři čtvrtě roku, než by se objem obchodů zdvojnásobil.

Ohromující bylo zejména tempo čínských dovozů z Ruska, kdy ty za pět měsíců meziročně narostly o 46,5 procenta, přičemž zejména zde dochází ke zrychlování, neboť za první čtyři měsíce byl nárůst 37,8 procenta. Exporty Číny do Ruska rostly také, ale jejich tempo během prvních čtyř měsíců bylo 11,3 procenta, kdy to tempo růstu v květnu spadlo jen na 7,2 procenta.

To přesměrování ekonomických vazeb Ruska od Euro-atlantické oblasti na Asii, čehož je Čína výrazným indikátorem, není nic nového. Postupně probíhá už alespoň deset let, kdy to ještě urychlují balíčky sankcí z poslední doby, jako v souvislosti s Krymem po Ukrajinské barevné revoluci, nebo ty současné sankce. Nicméně ve hře je i to, že Euro-atlantická oblast v současnosti prostě už nemá nic moc, v čem by byla ve svých dodávkách jedinečná a nenahraditelná. Prakticky vše lze opatřit z Asie a nad každým balíčkem sankcí asijští výrobci jásají jako nad úžasnou příležitostí, při níž pro ně Západní výrobci dobrovolně vyklidí trh. Přičemž ti výrobci, co nad tím jásají nejvíce, jsou pochopitelně v Číně, a výrazně to přispívá k rychlejšímu růstu asijské a zejména Čínské ekonomiky, zatímco Západ svými sankčními politikami, nejen na Rusko, ale třeba i na Írán a další země, které se tím pokouší vydírat, zejména pak na Čínu, velmi prudce brzdí vlastní rozvoj, až by se dalo říci, že provádí politiku aktivního zaostávání.

Čínská a ruská ekonomika se vzájemně velmi dobře doplňují, čili existuje mezi nimi tzv. komplementarita a dodavatelské řetězce, které spolu obě země propojují, jsou čím dál diverzifikovanější.

Rusko je největším světovým dodavatelem ropy a na špičce je i v ostatních energetických komoditách jako plyn a uhlí. Světový trh zahrnuje ohromnou škálou nenahraditelných minerálních produktů. Zajímavý je např. rozhořívající se spor o pokročilé čipy. USA spřádají spiknutí za odříznutí Ruska od světové produkce počítačových čipů, přičemž však značná část vzácných plynů nutných k výrobě těchto čipů pochází z Ruska, které hrozí tudíž odvetnými sankcemi. Tato situace by proto mohla skončit třeba tím, že Čína, kterou se USA neustále snaží vytlačovat ze světové výroby čipů, bude muset převzít značnou část této produkce na sebe, protože jistě z Ruska dost vzácných plynů dostane.

Loni bylo Rusko největším zdrojem čínských energetických dovozů, když ty obnášely 334,3 miliardy yuanů (50 miliard dolarů), takže oproti předchozímu roku narostly o 47,4 procenta a tvořily v celkových čínských importech energií 65,3 procenta.

Podobné to ovšem bylo i opačně. Strojírenské výrobky a elektrická zařízení dovezená roku 2021 do Ruska z Číny byla za 43,4 miliardy dolarů, což obnášelo meziroční nárůst o 40,7 procenta. Ruský trh zaplavují čínské automobily a autodíly, ruští spotřebitelé si oblíbili čínské mobilní telefony a nelze pochybovat, že se teď rozpoutá ohromná vlna nahrazování evropského zboží na ruském trhu zbožím z Číny případně i z jiných asijských zemí.

Čínské dovozy z Ruska bývaly zpočátku hlavně energetické komodity a suroviny, čím dál více jsou to ale i produkty zemědělství a potravinářství, obilniny, sójové boby, pšenice, mlékárenské produkty. V letošním roce, kdy se čeká potravinová krize a krize hnojiv, přičemž hnojiv má Rusko naopak nadbytek, mají tyto dovozy potenciál dalšího růstu.

Čína podle svých statistik letos od ledna do dubna dovezla z Ruska nerostné suroviny za 24,14 miliard dolarů a maso za 147,95 milionů dolarů.

Žádné události s tvrdými dopady na objemy světového obchodu z poslední doby, jako epidemie COVID nebo Ukrajinská krize, nárůsty obchodů mezi oběma zeměmi neutlumily, naopak v těžkých chvílích se tyto ekonomiky spíše více potřebovaly.

Loni vzájemný obchod zaznamenal rekordní výši 146,87 miliard dolarů, kdy letos i opatrné odhady předjímají překročení 150 miliard dolarů.

Čína je už po 12 let za sebou největším obchodním partnerem Ruska a obě země si stanovily, že jejich obchody do roku 2024 dosáhnout alespoň 200 miliard dolarů.

I přes nátlak Washingtonu čínské ministerstvo zahraničí opakovaně ujišťuje, že Čína s Ruskem povede normální obchodní spolupráci a tvrdě se staví proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu.

„Realita nám už ukázala, že sankce nejsou tím správným řešením Ukrajinské krize. Ty ohromné plošné sankce uvalené na Rusko hrstkou zemí nijak de-eskalaci situace nepomohly. Naopak Evropa a svět za ty sankce zaplatily ohromnou cenu,“ řekl v pondělí 6.6 na pravidelném tiskovém briefingu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze