Hegemonie dolaru: Světový problém s americkou měnou

Autor: Xin Ping je komentátor mezinárodních záležitostí, který pravidelně píše pro CGTN, agenturu Xinhua a Global Times.

Aby se vyrovnal s nejhorší inflací za 40 let, člen Rady guvernérů Federálního rezervního systému (Fed) Christopher Waller 30. května řekl, že Fed by měl být připraven zvýšit úrokové sazby o půl procentního bodu na každém zasedání od nynějška, dokud nebude inflace rozhodně pod kontrolou.

Je to poprvé za 22 let, co Fed zvýšil svou sazbu o půl procentního bodu. Svět to sleduje a je hluboce znepokojen, protože to vrací vzpomínky z minulosti, kdy kontrakční politika FED umožnila USA využít svou dolarovou hegemonii k „uloupení“ bohatství z celého světa.

Vzhledem k tomu, že dolar byl dlouhou dobu hlavní světovou rezervní měnou, měly USA „instinkt“ zvyšovat masivní dluh a tisknout peníze, aby přestály velké ekonomické krize. Ale tento levný způsob, jak stimulovat americkou ekonomiku, je v podstatě o násilném půjčování si od jiných zemí. Takže když přebytečná likvidita vyžene globální inflaci, Fed zvýší úrokové sazby a zpřísní měnovou politiku, což následně rozšíří rozdíl v úrokových sazbách s ostatními zeměmi a následně to přiláká mezinárodní kapitál do Spojených států.

Za takových okolností se ostatní země a regiony, zejména rozvojové země a rozvíjející se trhy s relativně křehkou ekonomikou, často dostávají do dilematu. Pokud jejich vlastní měna posílí s dolarem, bude domácí ekonomika pod obrovským tlakem. Pokud ne, dojde k vážnému odlivu kapitálu. Je smutné, že mnoho zemí takový šok nevydrželo a musely nést hlavní tíhu ekonomického otřesu a dokonce i finanční krize. USA se zároveň chopí šance „koupit dno“ a „vyrabovat“ tyto země.

Typickým příkladem je latinskoamerická dluhová krize. V 70. letech, kdy se americká ekonomika propadla do stagflace, se USA rozhodly uvolnit měnovou politiku a zlevnila půjčky. V naději, že peníze použijí k napumpování vlastních ekonomik, bylo mnoho latinskoamerických zemí nalákáno k tomu, aby si půjčovaly od Spojených států, což vedlo k 15násobnému nárůstu jejich celkového dluhu během 10 let.

Později, když Fed zpřísnil svou měnovou politiku, mezinárodní kapitál začal proudit z Latinské Ameriky a vrátil se do USA, takže latinskoamerické země nebyly schopny splácet své dluhy. Ceny aktiv prudce klesly a země jako Argentina a Mexiko dokonce oznámily nesplácení státního dluhu, ale americký kapitál využil příležitosti a pokles koupil.

Ve skutečnosti není Latinská Amerika jedinou obětí. Asijská finanční krize v roce 1997 a japonská tři desetiletí trvající ekonomická deprese od poloviny 80. let také souvisely se snahou USA udržet svou dolarovou hegemonii.

V průběhu let Spojené státy využívají dominanci a sílu dolaru k prosazování svých geopolitických zájmů a zároveň posilují dolar svými geopolitickými přednostmi a hegemonií. Někdy se dokonce uchýlily k vojenským prostředkům, aby zasáhly soupeře, kteří potenciálně ohrožují postavení dolaru.

Když v roce 1999 vzniklo euro, zahájily USA válku proti Kosovu, která podkopala důvěru mezinárodního kapitálu v nově zrozenou evropskou měnu. V roce 2003, když Irák oznámil svůj záměr vést obchod s ropou v eurech, vedly USA válku v Iráku, což nakonec donutilo iráckou prozatímní vládu přejít zpět na dolar.

Od vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou uvalily USA a jejich spojenci na Rusko řadu bezprecedentních sankcí, zmrazení aktiv Ruské centrální banky, sankcionování ruských subjektů a jednotlivců, a dokonce vyškrtnutí některých ruských bank ze systému SWIFT.

Tato „finanční jaderná bomba“ však také podkopala postavení dolaru jako hlavní rezervní měny. Rusko například odpovědělo oznámením, že obchod s ropou a plynem bude vypořádávat v rublech ukotvených ve zlatě. I další země byly nuceny přijmout strategie dedolarizace. Znovu se ukázalo, že díky své globální měnové a finanční dominanci USA podle vlastní vůle uškrtí jakoukoli zemi, která by jim stála v cestě.

„Dolar je naše měna, ale váš problém“ – tento nehorázný výraz arogance tehdejšího ministra financí USA Johna Connallyho šokoval svět před 50 lety. Ale když je příliš mnoho problémů, dolar nakonec ztratí svou důvěryhodnost a důvěru světa. (Kl)