„Bumerangový efekt“ hospodářské politiky USA

15. června zvýšil Federální rezervní systém (Fed) úrokové sazby o 75 bazických bodů, což je největší jednorázové zvýšení sazeb od roku 1994. Důvodem tohoto zvýšení sazeb je, že ceny v USA v květnu letošního roku nadále rostly více, než se očekávalo, přičemž CPI dosáhl 8,6 procenta, což je 40leté maximum. V reakci na to analytik Moody's, Ryan Sweet, varoval, že pokus Fedu zvýšit úrokové sazby, aby omezil inflaci, může také podkopat ekonomický růst. Agentura Bloomberg věří, že „ještě před několika měsíci se zdálo nemožné říci, že by americká ekonomika upadla do recese, ale nyní je to téměř nevyhnutelné.“

Dnes americká ekonomika uvízla v dilematu zvyšování úrokových sazeb, které podkopává ekonomiku a nestačí k omezení inflace. Analýza se domnívá, že toto dilema úzce souvisí s obchodní a měnovou politikou USA v posledních letech. V roce 2018 vyvolaly Spojené státy obchodní spor s Čínou a uvalily cla na čínské produkty vyvážené do USA v hodnotě stovek miliard dolarů, kvůli tomu každá americká rodina ročně utratí 2.031 dolarů navíc. V reakci na dopad epidemie zahájila americká vláda rozsáhlou fiskální politiku a ultrauvolněnou měnovou politiku „kombinovaný úder“, což vedlo k vážné nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Od vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou uvalují USA a jejich spojenci na Rusko neomezené sankce, které vážně narušily globální dodavatelský a průmyslový řetězec. Lze říci, že americká ekonomika se dostala do současné situace v důsledku vlastních politických opatření, což je typický „bumerangový efekt“.

Jia