Proč Tchajwanský průliv není „mezinárodními vodami“?

2022-06-18 23:55:18
Sdílej:

Autor: Kong Qingjiang je děkan Katedry mezinárodního práva na Čínské univerzitě politických věd a práva.

Spojené státy vždy tvrdily, že většina vod v Tchajwanském průlivu jsou „mezinárodní vody“. Zdá se, že toto tvrzení se stalo právním základem, protože americké námořnictvo běžně vysílá své válečné lodě nebo flotily, aby proplouvaly Tchajwanským průlivem.

Je Tchajwanský průliv skutečně mezinárodními vodami? Bližší pohled na mezinárodní mořské právo a stav různých oblastí Tchajwanského průlivu ukáže, že tento americký nárok je v dnešní době neudržitelný.

Oblasti moře se dříve dělily na teritoriální moře a volné moře. Zatímco teritoriální moře bylo v plné suverénní jurisdikci pobřežního státu, volné moře je prostor globálního společného blaha mimo dosah jurisdikce jakéhokoli státu. V souvislosti s tím by volné moře mohlo být označováno jako „mezinárodní vody“.

Postupem času však mezinárodní mořské právo prošlo velkými změnami. Současné mezinárodní mořské právo se soustředí na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982, která rozděluje mořské oblasti do pěti hlavních zón: vnitřní vody, teritoriální moře, přilehlá zóna, výlučná ekonomická zóna a volné moře, od mořského pobřeží pobřežního státu až po vzdálený oceán. Tyto vody mají odpovídající právní status týkající se dotčeného pobřežního státu vůči zbytku světa.

Například, pokud jde o teritoriální moře, pobřežní stát má suverénní práva, ale plavidla jiných států mají nárok na „nevinný průjezd“. Přilehlá zóna je pás vody přiléhající k teritoriálnímu moři do vzdálenosti až 24 námořních mil od základní linie mořského pobřeží, v rámci, kterého může stát vykonávat omezenou kontrolu za účelem prevence nebo trestání porušení svých celních, daňových, imigračních nebo hygienických zákonů a předpisů platících na jeho území nebo v teritoriálních vodách.

Výhradní ekonomická zóna je oblast za a přiléhající k teritoriálnímu moři, nad kterou má pobřežní stát určitá výhradní práva s ohledem na průzkum mořských zdrojů, včetně výroby energie z větru a vody a těžby ropy a zemního plynu. Zbytek světa může požívat svobody plavby a přeletu a pokládání podmořských kabelů a potrubí a provádět další mezinárodně zákonné využívání moře související s těmito svobodami, přičemž je třeba brát náležitý ohled na práva a povinnosti pobřežních států. Výhradní ekonomická zóna je široká 200 námořních mil a zahrnuje tedy přilehlou zónu.

Pokud jde o volné moře, lze jej označit jako vody „mimo národní jurisdikci“. Jinými slovy, pouze tato oblast moře, nad kterou žádný stát nemůže vykonávat jurisdikci, je podle současného mezinárodního mořského práva rovnocenná mezinárodním vodám.

Šířka Tchajwanského průlivu se pohybuje od asi 70 námořních mil v nejužším místě do 220 námořních mil v nejširším místě. Podle úmluvy UNCLOS jsou vody Tchajwanského průlivu, které se rozprostírají od břehů jak čínské pevniny, tak regionu Tchaj-wan až do středu průlivu, rozděleny na čínské vnitřní vody, teritoriální moře, přilehlou zónu a výlučnou ekonomickou zónu.

Kromě vnitřních vod, nad nimiž Čína vykonává plnou suverenitu, nelze žádnou ze zbytku Tchajwanského průlivu spojovat s takzvanými mezinárodními vodami, protože Čína je oprávněna vykonávat různé jurisdikce nad všemi těmito oblastmi v rámci UNCLOS.

Čína je smluvním státem UNCLOS. Samozřejmě nezpochybňuje práva a privilegia jakéhokoli jiného státu vztahující se k těmto oblastem Tchajwanského průlivu. Jak mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin 13. června prohlásil: Čína „respektuje legitimní práva ostatních zemí v příslušných vodách.“

Další otázkou je, proč se Čína staví proti americkému označení Tchajwanského průlivu jako mezinárodních vod?

Americké úřady si jsou zjevně vědomy rozdílu v právním postavení různých oblastí moře. Jejich trvání na využívání pojmu „mezinárodní vody“ se zdá mít skrytou agendu. Někteří pozorovatelé poukazují na to, že toto americké označování je pro širokou veřejnost zavádějící. Někteří dokonce tvrdí, že to USA využívají k ospravedlnění své de facto neomezené „svobody plavby“, ale také k vyhýbání se svým závazkům vyplývajícím z mezinárodního mořského zákona, jako jsou povinnosti související s nevinným průjezdem, pokud jde o teritoriální moře, a povinnost náležitého respektování výhradního práva v ekonomické zóně.

Vzhledem k tomu, že americké válečné lodě od roku 2018 proplouvaly Tchajwanským průlivem téměř jednou za měsíc, jejich záměr lze klasifikovat pouze jako politický, tedy vyslat signál na podporu tchajwanských sil pro nezávislost. V této souvislosti se Čína soustavně staví proti USA, zemi, která není signatářem UNCLOS, a která se snaží zamaskovat dobře propočítaný, ale zavádějící koncept. (Kl)