Americký zákon na potlačování technického rozvoje v zahraničí čínský rozvoj

China-US Photo: GT

Americký zákon na potlačování technického rozvoje v zahraničí čínský rozvoj nevykolejí

Podle kapitálových cyniků je geopolitický zápas v podstatě o tom, kdo k sobě přiláká více kapitálu. Nemá-li růst investičních příležitostí, ekonomiky příliv kapitálu narazit na nějaké meze růstu, jako je tzv. past středních příjmů, musí růst ve značné míře spočívat na vzestupu potenciální produktivity výrobních faktorů, čili na inovacích – zejména technologických. A nakonec pro sebe na mezinárodním kolbišti urve nejlepší tržní i politické postavení ten, kdo se nejen takto rozvíjí, ale táhne za sebou k takovému rozvoji i ty ostatní.

Proto Čína prosazuje svou politiku otvírání vlastních trhů, aby se stala rájem obchodníků a investorů, svůj rozvoj orientuje na tzv. vysoce kvalitní růst, tj. tažený nárůstem potenciální produktivity, a snaží se o budování společenství sdílené budoucnosti lidstva, se kterým se podělí o svůj růstový potenciál, inovace aj. s projekty jako je Iniciativa pásu a cesty.

Zemí, která v nedávné historii vyrostla na světovou supervelmoc, podle prakticky stejného rozvojového vzorce, který však opustila, jsou USA, které ale s trpkostí sledují, jak se přesně tento vývoj rozehrává v Číně a v její mezinárodní spolupráci. A když se samy nedokáží už rozvíjet tak, jako Čína a táhnout za sebou jako lokomotiva světového růstu svět, zdá se jim, že jim nezbývá nic jiného než čínský rozvoj sabotovat i za cenu sabotování rozvoje světa jako takového, kdy provádí, dá se říci, pokusy o vykolejování historie.

A právě takové pokusy typu, „když historie není v naší režii, tak ať radši lidstvo žádná pořádná budoucnost nečeká,“ zrovna zkouší americký Kongres se svým návrhem zákona na restrikce investic do čínského technického sektoru, v němž země holedbající se, že ona je majákem svobodných trhů a na pravidlech založeného světového řádu, zkouší rozvrátit světový obchodní řád a globální dodavatelské řetězce, kdy lze čekat, že každým dílčím úspěchem v tomto smyslu, dosáhnou to samé, jako když vyvolaly dosud trvající nedostatek počítačových čipů na světovém trhu se všemi následnými důsledky třeba pro automobilový průmysl.

Tento rozvrat ale USA nestačí a chystají zákon k zákazu bránícímu, aby do čínských high-tech firem proudily miliardy dolarů investic z USA a nejspíš i z vůči nim poslušných zemí do oborů jako polovodiče, umělá inteligence aj. a vystrnadily Čínu z těchto dodavatelských řetězců. Není to první americký pokus tohoto druhu a v poslední době ty snahy obvykle vyšly tak, že USA nakonec spíše od světa izolovaly samy sebe a i jejich vlastní kapitál si našel cestičky, jak obejít jejich bariéry a spíše ho motivovaly, aby ze země tržních restrikcí utíkal.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin. Photo: VCG

Např. podle zprávy Wall Street Journal americký Kongres protlačuje legislativu, která omezí investice do zemí, na které se pohlíží jako ne soupeře, jako Čína, aby se tak ochránily americké technologie a přebudovaly se kritické dodavatelské řetězce podle not USA.

Americké společnosti a investoři budou prý muset předkládat nové zahraniční investice vládnímu panelu investičních cenzorů, zda jim je milostivě povolí, nebo zamítne na základě národní bezpečnosti. Hlavně má jít o polovodiče, vysoce kapacitní baterie, umělou inteligenci a kvantové počítače.

Už prý skoro nikdo nepochybuje, že tento zákon proti svobodnému trhu nastolující jakousi novodobou formu feudalismu, v němž se právo na technický rozvoj má přidělovat pánem vazalovi jako léno, schválen bude. V Číně na tento zákon pohlíží s trpkostí, ale vidí v něm jen obtíž, nikoliv neprůchodnou překážku. To americké společnosti to bude bolet více. Gigantický čínský trh, tamní investiční prostředí a spolupráce s tamními partnery na výzkumu a vývoji jsou pro ně vrcholným lákadlem. Takže už vymýšlí cestičky, jak to obejít, jak když se dítěti zakáže se s někým kamarádit, a jejich vynalézavost při obcházení byrokratických katrů jistě nebude menší než jejich technická vynalézavost.

O nesmyslnosti a marnosti tohoto počínání krátkozrakých politikářů v USA se proto vyjádřil i čínský mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin, který hájil názor, že otvírání ekonomik a jejich integrace je nezvratný historický trend, kdy pokusy o budování zdí a rozpojování ekonomik jsou pokusy o obrácení kola historie.

„Čína je ohromný trh s největší vitalitou a potenciálem. Odhodlání Číny rozšiřovat značnou otevřenost trhu se nezmění, kdy dveře se otvírají více a více. Investice do Číny jsou investicemi do budoucnosti,“ říkal Wang.

Už teď mimo tento zákon zakázaly USA svým společnostem investovat do špičkových čínských technických společností jako Huawei a SMIC. V listopadu Bidenova administrativa zhatila plány společnosti Intel, která chtěla zachránit světový trh s čipy stavbou nového závodu na silikonové substrátové disky v Chengdu v jihozápadní čínské provincii Sichuan.

Nicméně americký kapitál se do Číny valí dál. A kromě cest při kterých je vidět si umí nacházet i cestičky, při nichž vidět není. Pokusy omezovat americký kapitál povedou spíše k jeho únikům tam, kde omezení na tržní partnery neexistují, a atraktivita investic do výzkumu a vývoje v USA tím nepochybně poklesne.

Během prvních pěti měsíců do Číny přiteklo 87,77 miliardy dolarů investic, tj. 22,6 procentní meziroční nárůst. Přímé investice z USA přitom rostly rychleji – tempem 27,1 procenta.

Podle výroční bílé knihy Americké obchodní komory v Číně ukázal průzkum, že 83 procent jejich členských společností neuvažuje o přemístění výroby nebo outsourcingu mimo Čínu a 58 procent amerických společností z této zprávy narušováním vztahů mezi Čínou a USA trpí.

Obchodní komora se v bílé knize rozhodně staví proti snahám o rozpojování americko-čínských vztahů. „Náklady rozpojování ze ztráty přínosů z obchodů a zahraničních investic by pro obě strany byly značné a jasný vítěz z toho těžko vyjde,“ praví se v textu.

Myslet si, že se tím podaří vykolejit inovativní dynamiku Číny je dost naivní. Spíše tím vyklidí trh jen pro své konkurenty, kteří je rádi nahradí, a čínské podniky tím nutí, aby investovaly do soběstačnosti ve věcech, ve kterých USA ani konkurovat nechtěly. Teď ale musí a ony to zvládnou.

Pro Čínu je inovacemi tažený rozvoj a značná míra soběstačnosti ve vědě a technologiích prvořadá. V roce 2021 na výzkum a vývoj utratila 2,79 bilionů yuanů (370,76 miliardy dolarů), což je meziroční nárůst o 14,2 procenta.

Počet high-tech firem v Číně během let 2012-2021 Graphic: GT

Pokud by americké firmy ve spolupráci s čínskými firmami za sebou k rozvoji táhly ostatní, měly by šanci, držet se na špici. Pokud se budou ze spolupráce s ostatními vylučovat, je to spolehlivá cesta na smetiště dějin.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze