Uvalit tarify, nebo nikoli, toť otázka!

Autor: John Gong je profesor na Univerzitě mezinárodního obchodu a ekonomie (UIBE) v Pekingu a výzkumný pracovník na Akademii čínských studií otevřené ekonomiky na UIBE. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Dlouho očekávaný videorozhovor mezi dvěma nejvyššími ekonomickými představiteli z Číny a Spojených států se konečně odehrál 5. července, kdy si čínský vicepremiér Liu He (Liou Che) a ministryně financí USA Janet Yellenová vyměnili názory na několik věcí.

Podle tiskové zprávy ministerstva financí jednali o amerických clech na čínské zboží a také o takzvaných netržních ekonomických praktikách Číny. Podle oficiálního prohlášení Pekingu Liu He vyjádřil obavy z dodatečných cel a nedávno uvalených sankcí na čínské společnosti.

Tyto tarify Donalda Trumpa jsou stejně zastaralé jako jeho lži o ukradených volbách v roce 2020, a měly být dávno odstraněny. Jako ostřílená ekonomka s akademickými i politickými zkušenostmi si Yellenová až příliš dobře uvědomuje, že tyto tarify neslouží zájmům nikoho a zvláště poškozují více amerických spotřebitelů. Nedávno řekla zákonodárcům, že některá cla z Trumpovy éry byla strategicky sporná a „zaplatili je Američané, nikoli Číňané“.

Odstranění těchto Trumpových cel pomůže zmírnit rostoucí příliv inflace v USA, která se rychle mění na velkou politickou bolest hlavy Bidenovy administrativy. Některé zprávy odhadují, že zrušení těchto cel by mohlo snížit inflaci až o 1 procento.

Obavami o takzvané netržní ekonomické praktiky Číny se Yellenová pravděpodobně snaží zavděčit táboru v rámci Bidenova kabinetu, který je proti odstranění cel, který vede americká obchodní zástupkyně Katherine Tai a poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Zdá se, že jsou stále velmi zamilovaní do staré iluze, že Pekingu na těchto clech nějak velmi záleží.

Ano, z pohledu Pekingu by bylo hezké vidět tyto tarify zmizet. Silný čínský export do Spojených států v posledních čtyřech letech však ukázal, že užitečnost washingtonských cel jako politické páky ztrácí dech. Svět jde dál. Washington je nyní uzavřen ve velké soutěži zaměřené na vývoj technologií. Pro Peking se tedy důležitější otázka týká druhé věci, kterou Liu He zmínil – sankcí uvalených na čínské společnosti.

Americké ministerstvo obchodu, zejména jeho Úřad pro průmysl a bezpečnost (BIS), se zdá být na misi proti čínským společnostem. Ze 475 zahraničních subjektů přidaných na seznam subjektů ministerstva obchodu od nástupu Joea Bidena k moci, bylo před ruskou „zvláštní vojenskou operací“ na Ukrajině přidáno 107 společností a organizací se sídlem v Číně, uvádí The New York Times.

Tyto kroky byly podniknuty s vírou, že zmaří technologický rozvoj v Číně, ale mohou vést k přesně opačnému výsledku, než k jakému jsou určeny – pobídnout a popohnat Čínu k rozvoji vlastních technologií. Tyto kroky také poškodí obchodní zájmy amerických korporací prodávat na čínský trh.

Kromě těchto sankcí se další problém, který Liu He vznesl, týká dodatečných tarifů zavedených Bidenovou administrativou v rámci stejných úvah o hospodářské soutěži v oblasti technologií. Například solární panely vyráběné v Číně nyní zaznamenávají vyšší cla, i když je ironií, že Biden všude káže klimatické evangelium. Taková nekonzistence hraničí s totálním pokrytectvím, které vrhá velké pochybnosti na Bidenovu upřímnost ohledně jeho klimatické agendy.

Vzhledem k tomu, že se svět blíží éře po COVID-19, stojí před námi mnoho výzev, protože globální ekonomický výhled vypadá právě teď neutěšeně uprostřed rostoucích cen komodit a problémů se zabezpečením potravin v důsledku konfliktu na Ukrajině. Je nejvyšší čas, aby Čína a Spojené státy obnovily ducha spolupráce, který existoval během poslední krize v letech 2007–2008. Odstranění tarifů by bylo skvělým krokem tímto směrem.

Jia