Starý letní palác byl digitálně oživen v průmyslových pozůstatcích

Starý letní palác neboli čínsky „Yuanmingyuan (Jüan-ming-jüan)“ byl digitálně obnoven v renovované stoleté ocelárně v západním Pekingu.

Po více než 20 letech historického výzkumu Starého letního paláce uspořádal minulý víkend tým profesora Guo Daihenga (Kuo Taj-cheng) z Institutu architektury na univerzitě Tsinghua v Pekingu výstavu prostřednictvím vyspělých internetových a vizuálních technologií, včetně 5G, AR a AI, v průmyslovém parku Shougang (Šou-kang).

Výstava ukazuje prosperující historii Starého letního paláce, od jeho vybudování v roce 1707 do doby, kdy byl vypálen a jeho sochy byly vypleněny britskými a francouzskými spojeneckými silami během druhé opiové války v roce 1860.

Člen týmu profesora Guo Daihenga a výkonný kurátor výstavy Yang Si (Jang S´) řekl, že aby se veřejnost dozvěděla více o skutečné historii, profesor Guo Daiheng, který je žákem slavného čínského architekta Liang Sicheng (Liang S´-čcheng), zkoumal od roku 1999 technické možnosti obnovení Starého letního paláce.

Na základě předběžných archeologických nálezů strávil tým roky hledáním starých fotografií a leptů v mnoha velkých muzeích doma i v zahraničí s cílem rekonstruovat historické rysy různých architektonických prvků v parku, při čemž mu poskytli silnou podporu čínští i zahraniční odborníci.

Tým při výzkumu narazil na nová zjištění. Členové například našli ve skladu Starého letního paláce mnoho skleněných dekorací v barokním stylu. Poté, co je porovnali s těmi na historických fotografiích děl západní architektury v parku, znovu vytvořili část barevných obrazů architektonických kusů.

V současné době bylo digitálně obnoveno 65 % parku. „S prohlubováním našeho výzkumu se bude tento podíl dále zvyšovat,“ řekl Yang Si.

Sto vstupenek vydaných organizátory on-line den před výstavou bylo vyprodáno do 30 sekund.

„Výstava odpověděla na mnoho mých otázek,“ řekla Zhao Jie (Čao Ťie), bloggerka s miliony fanoušků. Bydlí poblíž Starého letního paláce, ale prostřednictvím výstavy poprvé viděla bývalou majestátnost parku.

„Nikdy jsem nechápala, jak hlavy dvanácti zvířat zvěrokruhu chrlily vodu do kašny. Teprve poté, co jsem viděla výstavu, jsem si uvědomila, že za tímto procesem byl složitý systém na ochranu vody,“ řekla Zhao Jie.

„Bývalá ocelárna je pro výstavu nejlepším místem,“ řekl Yang Si. „Když se kulturní dědictví setká s průmyslovými pozůstatky, je výstava zajímavější.“

Jia