Jak Peking omlazuje své staré město?

2020-07-23 15:54:46
Sdílej:

Čínské hlavní město Peking má plán pro předefinování svého starého vnitřního města od roku 2016 do roku 2035 s cílem zachovat co nejvíce historie. Plán ukazuje, jak pekingská obnova vstoupila do fáze, kdy „masivní demolice pro výstavbu“ ustupuje „organické regeneraci“ v malém měřítku.

Zakázané město, centrum starého města Pekingu

Zakázané město, centrum starého města Pekingu

Pekingská městská struktura je dědictvím dynastií Ming (Ming,1368-1644) a Qing (Čching, 1644-1911) a zůstala nedotčena až do posledních let. Staré vnitřní město sleduje rigidní síťový systém s přímou severojižní a východo-západní orientací.

Cílem plánu obnovy je ochrana starého města Pekingu, kontrola výšek budov a ochrana památek kulturního dědictví, včetně historických budov a ulic, historických zahrad a tradičních vodních cest.

●Regenerace sousedství

Pekingský dvůr, neboli siheyuan (S´-che-jüan), je považován za jeden z nejzajímavějších rysů čínské tradiční architektury. Pochází z dynastie Han (Chan, 200 př. n. l - 300 n. l.) a má tak starou historii jako samotné město, které se pomalu vyvíjelo déle než 2.000 let. Hutongy (Chu-tchung) jsou uličky tvořené řadami siheyuanů. Peking má nyní 1.000 hutongů a většina z nich se v průběhu obnovy vystrojila.

Pekingský dvůr neboli siheyuan (S´-che-jüan) je typem tradiční čínské architektury.

Pekingský dvůr neboli siheyuan (S´-che-jüan) je typem tradiční čínské architektury.

Oblast Caochang (Cchao-čchang) v okolí východní Qianmen (Čchien-men), která se nachází na jižní straně náměstí Tian'anmen (Tchien-an-men, Náměstí Nebeského klidu), je mikrokosmem pekingských uliček hutongů a tradiční kultury ve městě. Od března 2017 Peking zrekonstruoval 17 severojižních hutongů v oblasti Caochang o celkové délce 3.500 metrů.

Hutong v oblasti Caochang, Peking.

Hutong v oblasti Caochang, Peking.

První fáze projektu obnovy se zaměřuje na modernizaci infrastruktury, včetně přemístění nadzemních elektrických vedení pod zem, modernizaci elektrických kuchyní, separaci dešťové vody a odpadních vod a rekonstrukce veřejných toalet.

Ulice hutongy v oblasti Caochang byly vydlážděny starými kamennými cihlami v souladu s okolní krajinou a domy. Klimatizační jednotky, které byly jednou připojeny ke stěnám, byly nyní odstraněny a nainstalovány nízko nad zem, se šedými kryty nad nimi a s květináči nahoře.

●Zvýšit zelené plochy

Projekt zlepšení a obnovy oblasti Caochang zahrnuje rozvoj více než 100 zelených ploch a zahradních krajin, což umožňuje, aby oblast zůstala po celý rok zelená. Stavba krajiny řeky Sanlihe (San-li-che) v Caochang přináší zpět do vnitřního města Pekingu pohled na „řeku mezi domácnostmi“.

Park řeky Sanlihe, Peking.

Park řeky Sanlihe, Peking.

Řeka Sanlihe, která byla vytvořena během dynastie Ming (1368-1644), ale během dynastie Qing (1644-1911) se zanesla a postupně zmizela, byla znovu vytěžena a obnovena a přeměněna na ekologický park.

Park řeky Sanlihe, Peking.

Park řeky Sanlihe, Peking.

Peking vyvinul úsilí na projekty městské ekologizace, jako je obnova historických řek, rozšíření mokřadů a výstavba nových zelených prostorů. Rovněž podporuje zalesňování, včetně ekologizace trojrozměrných struktur, jako jsou střechy a stěny.

Park mokřadu Xihai (Si-chaj) v Pekingu.

Park mokřadu Xihai (Si-chaj) v Pekingu.

Na severovýchodě vnitřního města byla vodní plocha Shichahai (Š´-čcha-chaj) mokřadní. Výstavba parku mokřadu Xihai obnovila původní krajinu a ekologii. Rozkládá se na ploše 10,5 hektaru, z toho 7,4 ha tvoří voda a 3,5 ha zeleň. Nyní je park vzácným mokřadem ve městě a mísí se s okolními historickými místy.

Park mokřadu Xihai (Si-chaj) v Pekingu.

Park mokřadu Xihai (Si-chaj) v Pekingu.

●Zlepšení urbanistického designu

Peking přijal zlepšení městského designu jako veřejnou politiku, aby kontroloval rozvoj města a propagoval dobrý design budov i veřejných prostor. Budovy by měly splňovat požadavky na design, pokud jde o tvar, barvu, měřítko a výšku, aby se dosáhlo historické kontinuity.

Hlavní barva tradiční obytné oblasti je „šedá“.

Hlavní barva tradiční obytné oblasti je „šedá“.

Například barva v městské oblasti je důležitým výrazem ducha a kouzla města. V dynastiích Ming a Qing měl Peking přísná pravidla pro použití pěti barev: zelené, červené, žluté, bílé a šedé v architektuře. V současné době je vnitřní město Pekingu zařazeno do pěti typů barevných palet, což odpovídá tradičnímu pětibarevnému systému, a zelená, červená, žlutá, bílá a šedá představují eleganci, klasiku, vážnost, harmonii a klid.