Vodicí psi pomáhají slepým běžcům zůstat fit i přes pandemii

Pravidla sociálního distancování mohou znamenat výzvu pro nevidomé běžce, kteří potřebují dobrovolníka jako průvodce. Pan Thomas Panek však nemá žádný problém, protože jeho běžící průvodce nazvaný Blaze je labradorský retrívr.

Pan Thomas Panek běží s jeho běžícím průvodcem Blazem, labradorským retrívrem, ve čtvrtek 23. července 2020 v Centrálním parku v New Yorku. Fotografie: AP / Kathy Willens

"Dělám všechny věci, které by člověk normálně dělal. Kromě toho, že to dělám s pomocí svého nejlepšího přítele, který váží 77 liber s měkkou žlutou kožešinou," řekl pan Panek.

Panek je slepý maratonský běžec a běhal s lidským průvodcem, než před pěti lety po svém nástupu do funkce výkonného činitele Svazu průvodců pro nevidomé na předměstí New Yorku vytvořil program pro výcvik psů. V loňském roce se Thomas Panek stal prvním slepým finišerem v půlmaratonu v New Yorku a byl veden vodicím psem.

Pan Panek řekl, že jeho vodicí pes Blaze hraje velmi důležitou roli při udržování jeho zdravého životního stylu a při odstavení tělocvičny během doby pandemického omezení.

"Běžecký průvodce je v současné době neuvěřitelně důležitý nejen pro fyzické zdraví, ale i pro emoční pohodu," řekl pan Panek v nedávném rozhovoru pro Zoom. "Lidem, kteří běhali v minulosti a kvůli pandemii museli přestat, to umožňuje pokračovat ve cvičení."

Pan Panek byl vždy běžcem a pokračoval v soutěžích v silničních závodech poté, co do 20 let ztratil zrak kvůli genetickému onemocnění. Stejně jako ostatní slepí běžci i on se spoléhal na dobrovolníka, ke kterému byl uvázán na krátkém laně, aby mu ukazoval cestu.

„Měl jsem několik vodicích psů a vždy jsem s nimi chtěl běhat, ale dodržoval jsem pravidla,“ řekl pan Panek. „Tradiční názory se domnívají, že psi nemohou sloužit jako průvodci při běhu, protože to není bezpečné. Žádný program vodicího psa na světě by vám nedovolil běžet se svým vodicím psem," dodal.

Když se stal výkonným činitelem Svazu průvodců pro nevidomé na předměstí New Yorku, rozhodl se to změnit. Postižení běžci ho požádali, aby zvážil program pro běžce s vodicím psy.

„Mluvil jsem se svými trenéry a většina z nich řekla, že to není možné, ale já jsem trval na tom, že to zkusíme a uvidíme, co se stane,“ řekl pan Panek.

Prvním krokem bylo přepracování postroje psa.

„Tradiční vodící postroj je kůže a kov, spíš vypadá jako sedlo z koňského kočáru,“ řekl Panek. „Není to ideální pro skutečný pohyb, protože to omezuje psa,“ dodal.

Trenéři pracovali s výrobcem psích zařízení Ruff Wear na vývoji lehké polstrované nylonové vesty, která umožňuje psovi plný všestranný pohyb. Upravené nordické lyžařské vázání na vestě spojuje nastavitelnou hliníkovou tyč s ergonomickou rukojetí. Nastavení je pro psa pohodlné, umožňuje běžeckým ramenům přirozeně se houpat a poskytuje lepší zpětnou vazbu než tradiční postroj, řekl Thomas Panek.

„Druhou věcí bylo prokázat, že je to bezpečné,“ řekl Panek. Výcvikový tým pracoval na budování vytrvalosti, vyhýbání se překážkám a dalších technických tricích, jako je například sledování po levé straně na úzké cestě.

„To, co jsme se naučili, bylo opravdu úžasné, inspirativní, téměř magické,“ řekl pan Panek. „Psi byli dokonale schopni vést rychleji. Někteří psi si to ve skutečnosti užívali víc a jejich další průvodcovská práce byla přesnější,“ dodal.

Panek přednesl přednášky o tomto programu, aby vedl organizace psů po celém světě a povzbudil ostatní, aby si osvojili výcvikové techniky a používali takovou výstroj.

Program pro výcvik vodicích psů má ročně asi 300 až 400 uchazečů. Vodicí psi jsou schopni obsloužit asi 150 lidí, řekl pan Panek. Asi 10 až 15 % uchazečů chce, aby byl pes vyškolen jako běžecký průvodce i pro základní navigaci. Organizace má v současné době 44 aktivních běžeckých vodicích psů v 18 státech a asi 40 lidí na jednoho čeká.

Organizace má rezidenční program ve svém kampusu v Yorktown Heights severně od New Yorku, kde se klienti učí pracovat se svými vodicími psy. Program odhaduje, že náklady na výchovu a výcvik každého psa a zajištění celoživotní péče s veškerým financováním z darů stojí asi 50 tisíc amerických dolarů.

"Je teď spousta výzev, abychom mohli lidem poskytnout víc vodicích psů," řekl pan Panek. "Máme mnoho psů, kteří jsou plně vyškoleni a připraveni, ale nebyli jsme schopni je předat kvůli cestovním omezením a karanténě vzhledem k epidemii COVID-19,“ dodal pan Panek.

Když byli psi vyškoleni, trenéři nadále poskytují podporu.

"Jdou domů, učí se trasu, kterou chtějí běhat," řekl Mike Racioppo, expert na běžecké průvodce z programu pro výcvik psů. „Dům paní Megan Haleové je na předměstí Albany u jezera West Sand. Chceme se ujistit, že to pes bezpečně zvládne."

Devatenáctiletá Megan Haleová je vysokoškolačka a plánuje svou kariéru v adaptivní tělesné výchově.

D.