Příchod čínského roku Buvola nabídl on-line kulturní program

Díky moderním digitálním technologiím jsme mohli i v České republice zhlédnout prostřednictvím sociální sítě Facebook on-line divadelní představení s názvem Šťastný čínský nový rok 2021, věnovaný příchodu nového čínského roku kovového Buvola, který po turbulentně laděném roce střídá kovovou Krysu. A bylo se ve čtvrtek vpodvečer na co dívat, protože Oddělení kultury a cestovního ruchu sečuánské provinční vlády pro nás připravilo skutečně skvělou sérii vynikajících představení, které zahrnovalo nejenom operu nebo akrobacii, ale také tanec a bojové umění. Diváci tak ve více než hodinovém kulturním pořadu, který organizovalo Velvyslanectví Čínské lidové republiky v ČR, mohli objevit a obdivovat tajemství bohaté čínské kultury, mrštnost a ohebnost čínských akrobatů nebo třeba ladné pohyby účinkujících tanečnic. Zmíněný pořad je možno zhlédnout ze záznamu i dnes, například na facebookové stránce ambasády Číny v ČR nebo třeba na www.youtube.com a kdo ho ještě neviděl, ať se podívá, protože stojí opravdu za to!

Na samotném začátku kulturního pořadu nejprve pozdravil nejenom české diváky, ale i své krajany, kteří studují nebo pracují v České republice, velvyslanec ČLR v ČR J.E. Zhang Jianmin (Čang Ťien-min), který v proslovu mimo jiné zdůraznil, že současná epidemie nakonec pomine a budoucnost bude o to zářnější. „V uplynulém roce Čína a Česká republika společně bojovaly proti epidemii a vzájemně se podporovaly, což hluboce interpretovalo bohatou konotaci čínsko-českého strategického partnerství a naplno utvrdilo významnost čínsko-české přátelské spolupráce,“ uvedl čínský velvyslanec a dodal, že přestože v rozvoji čínsko-českých vztahů stále existují různé překážky a výzvy, tak věří, že čas ukáže, že rozvoj Číny je příležitostí a že win-win spolupráce je v nejlepším zájmu obou národů.

Na jeho slova vzápětí navázal místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vojtěch Filip (KSČM), který uvedl, že je důležité, abychom našli pochopení jeden pro druhého a našli společnou cestu k překonání toho, co nám dala pandemie Covid-19 do cesty v uplynulém roce. „Jsem přesvědčen o tom, že společnou prací to jsme schopni překonat nejen ve vzájemných vztazích, ale také ve vztazích k ostatním, kteří nás obklopují. Ať už v Evropské unii, ať už v Asii, ať už na společné cestě kdekoliv ve světě,“ dodal Filip.

Po zdravicích zmíněných politiků následoval bohatý kulturní program, který odstartovala pochopitelně opera, konkrétně představení s názvem Pokladnice sečuánské opery, ve kterém měli diváci možnost sledovat jedinečné prvky čínského umění, jako například měnící se tváře, tradiční tanec s dlouhými rukávy nebo dokonce plivání ohně, což vytvořilo originální a energickou scénu. Poté následovala moje tolik oblíbená akrobacie, která má v Číně tradici delší než 2000 let. V minulosti mnoho uměleckých skupin získalo mezinárodní ocenění a postupem doby se stalo světově proslulými, a to právě svými akrobatickými schopnostmi. Zaujala mě část věnovaná akrobatickému cvičení s kruhy, což je druh akrobatického umění, při kterém umělec předvádí náročné cviky pomocí jednoho nebo více kruhů a vystupuje buď sám, nebo ve skupině s dalšími akrobaty.

Po tomto adrenalinovém vystoupení následovalo zklidnění v podobě poslechu tklivých melodií flétny oslavující přírodu a mohutné, táhlé horské masívy, vypínající se až k oblakům. Toto představení mělo název Sólo na Čchiangskou bambusovou flétnu-Čchiangská láska k horám. Právě tento druh flétny je starodávným čínským jednoplátkovým dechovým hudebním nástrojem, na který se hrálo již v dávné čínské historii. Dodnes je populární v Tibetské a Čchiangské autonomní prefektuře Ngawa v severním Sečuánu, kde žije národnostní menšina Čchiang. Samotná flétna je vyrobená z bambusu, který se pěstuje ve vysokých horách právě v této rozlehlé oblasti a používá se zejména pro sólová vystoupení umělců. Sólo, které zaznělo v rámci on-line pořadu vyjadřovalo lásku k nekonečným horám a širokým řekám této oblasti, kde žijí lidé Čchiangské národnosti.

Další část čínského kulturního pořadu měla název Sečuánský zpěv a tanec s porcelánovými talíři, jejíž součástí byly písně s názvem Tři přivítání nového roku a Oslava květinového průvodu. Ta první opěvuje příchod jara a druhá píseň zobrazuje scénu chlapců a dívek, kteří společně jdou na květinový průvod. V této části jsem jako autor zhruba stovky českých písňových textů obdivoval nádherně přeložené čínské písňové texty, romantickou oslavu krásy květů, těch lotosových zvlášť. Tématem písní bylo dosažení čistého a smysluplného života, po kterém lidé touží, ukazujíc přitom na příklad lotosu, který má své kořeny sice v blátě, ale vykvétá čistý. Posuďte sami: „Kdo prohlédne tajemství života a smrti, kdo vzdá se tužeb srdce, kdo unese střídání jar a podzimů, lotosy plují na jezírku mezi nebem a zemí.“ Ano, touto částí pořadu jsem se nechal romanticky unést někam dál a pryč od dnešní drsné pandemické současnosti.

Poté následoval kus ze Sečuánské opery Čching-in, jejíž píseň Nový rytmus starých uliček posluchačům zprostředkovává vidění toho, jak je starobylé město Šu zapojováno do moderního života a staré ulice jsou proměňovány se švihem, šarmem a grácií směrem k modernitě. Zmíněná opera obsahuje také zpívané romantické citáty ze starověkého Sečuánu a mě při jejím sledování napadlo, že bych ji jednou chtěl vidět naživo a celou. Víte proč? Jednoduše proto, že mě přebásněné písňové texty uchvátily snad ještě víc než u písní předešlých, vždyť se v nich zpívá mimo jiné toto: „Deštík skrápí starobylé střechy, uličky starých veršů vláhou rozechvělé, na východ unáší vody proud. Pleskot pádel mizí v dáli, říční hladina září světly, městečko zamlžené.“ Slovy vyjádřená dokonalá romantika, alespoň pro mě.

V polovině pořadu bylo možno zhlédnout Sečuánskou operu Čche-teng, ve které se lze mimo jiné dovědět, že nejlepší jídlo má provincie Sečuán, také zaznělo sólo na starodávnou čínskou citeru (kučchin) slavné písně „Aj-naj“, jejíž melodie přibližuje posluchačům pocity lidí žijící vysoko v horách. Závěr programu nabídl Točení s talíři, dále taneční akrobacii, loutkové divadlo nebo třeba žonglování nohama. Určitě jsem nevyjmenoval úplně všechno, co bylo ve více než hodinovém pořadu k vidění. Jedno je však jisté, díky bohatosti kulturního programu jsem přesvědčen o tom, že každý měl možnost si vybrat to, co je mu nejblíže. V mém případě to byly romantické písňové texty. A co se nejvíce líbilo vám?

Radovan Rybák