Podle historiků první drak vzlétl k nebi právě v Číně

Drak představuje v čínské kultuře hluboce zakořeněnou bytost, jeho legenda prostupuje starověkými čínskými civilizacemi a obrazy draka formují její kulturu dodnes. Mytologický symbol vznikl již někdy okolo roku 3000 před naším letopočtem a symbolizuje sílu a dokonalost, statečnost a odvahu, hrdinství a vytrvalost, ušlechtilost a božství, je spojován se symbolem síly jang, jeho dech měl údajně léčitelské a oživovací schopnosti… a to vše v jednom těle! A ještě k tomu drak překonává všechny překážky až ke konečnému úspěchu, protože je energický, rozhodný, optimistický, inteligentní a ambiciózní.

Je téměř jisté, že první drak vzlétl k nebi právě z Číny! Existuje o tom hned několik záznamů včetně toho, jak rolníkovi při práci strhnul vítr z hlavy široký klobouk. Ale protože jej měl přivázaný provázkem k tělu, klobouk neuletěl, ale poletoval mu nad hlavou. Rolník toho využil a začal předvádět svůj povedený kousek i dalším členům vesnice a později jeho věhlas pronikl i do sousedních vesnic. Řeknete si banální věc – široký klobouk, který mohl stát na začátku dlouhé cesty, která vedla ke drakům. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že v některých oblastech Číny, zvláště na jihu, se dodnes vyrábějí draci ve tvaru širokého klobouku.

Existuje však i jiná teorie, která vychází z prvotní inspirace letu ptáků. Již v 5. století před naším letopočtem sestrojil prvního dřevěného létajícího jeřába známý filozof a odpůrce učení Konfucia, ale také zručný truhlář Mistr Mo (vlastním jménem Mo Ti), rodák z pobřežní provincie Šan-tung. Jeho žáci zkonstruovali zdokonalenou verzi v podobě supa z bambusu, kterého pak další generace stále více napodobovaly, aby se postupně všem ptákům unášeným silou větru začalo říkat “supi.“ Bambusové kostry následně jejich tvůrci začali potahovat papírem. Za vlády dynastie Tchang (7.-začátek 10. století), která posunula Čínu mezi nejvyspělejší civilizace světa a došlo k nebývalému rozkvětu čínské společnosti, utichly válečné konflikty, mj. právě využitím dřevěných supů. Ti se totiž stali prvními posly špionáže a průzkumu k vedení informační války. Zastrašovali jimi protivníky, vynášeli do výšin agitační transparenty, z protivníkových pozic se vraceli s informacemi o velikosti a postavení nepřátelských pozic. Existují rovněž informace o vynášení pozorovatele k průzkumu zavěšeného pod drakem pomocí vlečných lan.

O něco později muž jménem Li na císařském dvoře sestrojil supa, k němuž připevnil několik píšťal vyrobených z bambusu, a ty se po vypuštění rozezněly. Liovi připomínali zvuk citery a začal svému vynálezu říkat feng-čeng, větrná citera.

Později se vypouštění supů stále více stávalo lidovou zábavou. Drak se stal symbolem a dokonce byl přenesen na národní vládu poslední feudální dynastie Čhin, která vládla až do pádu císařství v roce 1912.

Drak se objevoval i v historii různých evropských národů: třeba v antickém Řecku hlídal bájné zlaté rouno, jindy byl vykonavatelem božské vůle. Stohlavý Ládón střežil zlatá jablka v zahradě Hesperidek. Ve starověkém Egyptě sice neznali klasického draka, ale v průběhu dlouhé historie se objevilo několik draků, řekli bychom lokálního významu, kteří se objevili a zase zmizeli – ale existovaly výjimky! Třeba Amemait, požíračka, nestvůra se lvím a hroším tělem a krokodýlí hlavou, která se zúčastňovala „vážení srdce“ u posledního soudu - pokud bylo srdce těžší než pravda, sežrala ho a duše přestala navěky existovat. V severské mytologii se vyskytoval mořský had Jörmungandr, v Anglii doby krále Artuše se zase objevovali draci různých barev jako symboly různých znepřátelených zemí.

V češtině měl nejčastější označení saň a motiv jeho zabití se v historii objevuje velice často, často jej zabíjeli hlavní hrdinové, dříve přímo bozi, a jeho zabití symbolizuje vítězství dobra nad zlem, světla nad tmou.

Zatímco evropští draci mají schopnost dštít oheň a létat, jsou symbolem chaosu a ničení, krvelačné bestie, které ve svém okolí pojídají zvířata a lidi, čínský drak je vlídné dobromyslné zvíře, které přestavuje symbol pozemského štěstí a nebeské moci – božský vládce jezer, řek a moří, přináší na zemi déšť, urychluje růst rostlin nebo třeba ochlazuje pomocí své moci rolníky na zemi. Věřilo se, že je schopen odhánět zlé duchy, i proto se stal symbolem čínských císařů - byl prvním ze čtyř božských zvířat, následovaný jednorožcem, fénixem a želvou, objevoval se na oděvech čínských generálů. Sám císař měl na svém brokátovém rouchu vyobrazení devíti draků - zkrátka nejposvátnější zvíře a symbol čínského národa. Ne náhodou heslo „Long De Chuan Ren“ znamená: „Číňané jsou potomci draka“ a císaři skuteční draci a synové nebes. I postele, ve kterých spali, se nazývají dračí postele, trůn představuje trůn draka a císařovy slavnostní šaty se honosily přízviskem dračí šaty.

Čínský drak je zásadně jednohlavý na rozdíl třeba od stohlavého draka známého z řecké mytologie; v českých pohádkách známe draky s lichým počtem hlav - nejčastěji tří nebo sedmi. Také počty nohou bývají různé, nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné. Drak má schopnost měnit svou velikost od ještěrky až po rozměry hory, schopnost učinit se neviditelným, aby mohl kontrolovat svá teritoria.

Mezi draky však existovala hierarchie: zemi bohů střežili nebeští draci, draci duchové zase měli schopnost vyvolat déšť a vítr, pozemští draci žili mořích a řekách a konečně draci - strážci pokladů hlídali cennosti.

Zatímco u nás se draci pouští na podzim, v Číně naopak na jaře, kdy nad velkou částí země vanou nepříliš velké, ale pravidelné větry. Na okrajích svěže zelených polí můžeme spatřit posedávající hloučky osob všech generací s napnutými šňůrami, na kterých jsou zavěšené nádherně omalované ryby, ptáci, vážky a další mýtické bytosti, které na blankytné obloze vytvářejí úžasnou koláž barev. Ve městech zase často uvidíte třeba postaršího úředníka, jak si o polední pauze pouští svého draka, kterého vybalí ze své úřední aktovky,… a po chvilce naplněného štěstí jej zabalí zpět a jde se věnovat svým odpoledním povinnostem.

Zatímco podle dřívějších zvyků a pověr draci odnášeli od svých majitelů smůlu a nemoci, dnes je vypouštění draků hlavně oslavou znovuzrození přírody, možností kochat se něčím, co se nachází mezi zemí a nebem, lidovou zábavou, v poslední době i svérázným sportovním odvětvím, ale i svébytným uměleckým projevem čínské kultury s mnoha set letou tradicí.

Při procházce kterýmkoliv čínským městem symbol draka často uvidíte, jak zdobí historické památky a budovy, občas si hraje s hromovou perlou – symbolem moudrosti.

Svět čínských draků je neuvěřitelně rozmanitý, kreativní ve svých podobách, velikostech i vzezřením či kvalitou zpracování – kromě skupiny draků, která napodobuje různé živočichy, dokáží někteří draci napodobit pohyby oblíbenců svých majitelů, například třepetání motýlích křídel. Na obloze však můžeme spařit třeba i dobrácky vyhlížející bohy, opičáka Sun Wu-kchunga, známého hrdiny populárního románu Putování na západ ze 16. století (u nás vyšel pod názvem Opičí král poprvé v roce 1961).

Mezi nejpůsobivější draky patří bezesporu stonožky s dračí hlavou, série i několika desítek zpravidla kruhových terčů, navázaných za sebou, může jich však být i několik set.

Čínští draci se tradičně vyrábějí z bambusových štěpin, které se ohýbají nad plamenem a navzájem se svazují. Jednotlivé díly jsou natolik flexibilní, že do sebe zapadají, kostra se potáhne omalovaným papírem nebo dokonce hedvábím. Takový drak patří k nejkrásnějším a tudíž i nejdražším exemplárům… v této souvislosti se o nich mluví jako o palácových dracích. Draci se často vyrábí v rodinných manufakturách, potřebné znalosti se předávají z pokolení na pokolení, každá další generace obohatí jejich výrobu o nové výtvarné a řemeslné prvky, aby vynikl unikátní dekorativní výsledek. Draci se od sebe liší i podle místa výroby, například Peking je známý stylizováním vlaštovek s bohatým dekorem, jinde se objevují draci s píšťaličkami, viz větrné citery. Městská prefektura Wej-fanh je označována jako město draků s desítkami dračích dílen s dlouhými stonožkami. Každoročně právě v dubnu probíhá dračí festival.

V roce 1991 byla založena Mezinárodní federace dračích lodí, mezi zakládající členy patřilo i bývalé Československo; v německém Furthu existuje i První německé dračí muzeum.

Není divu, že se drak dostal mezi čínská znamení, kdy jeho nositele charakterizuje síla, zdraví a energie - je velmi otevřený, nenávidí pokrytectví, ale je také velmi důvěřivý a zpravidla mu chybí diplomatické jednání. Má však na sebe a své okolí vysoké požadavky, takže se často věnuje velkým věcem, ve kterých dosáhne svého cíle - bohužel i v případě, kdy postaví veškerý svůj um ve prospěch zla. Přestože je jeho postava značně rozporuplná, jeho inteligence, houževnatost a velkorysost jej předurčují do role vítěze. V Číně je symbolem pozemského štěstí a nebeské moci.

Poslední rok čínského znamení draka proběhl mezi 23. lednem 2012 a 9. únorem 2013 ve spojení s vodou. Mezi známé osobnosti narozené ve znamení draka patří třeba slavní herci: Steven Segal, Al Pacino, Sandra Bullock nebo Peter Fonda ve spojení s kovem – jak vám konverguje jeho osobnost s charakteristikou: ušlechtilý, hrdý, noblesní s aristokratickým vystupováním, který dbá na vychování a dodržování etikety a přitom tvrdohlavě odmítá novinky?

V moderní době začal drak pronikat často do fantasy literatury, kde však často hraje roli přihlouplého vraždícího maniaka, který nemá pro své chování jasný motiv ani příkaz. Jindy, hlavně v magii, však bývá drak inteligentnější než člověk, velmi dobře ovládající magii a zaklínadla. Svou úlohu sehrál i ve fiktivním světě J.R.R. Tolkiena, kde kromě známých vlastností má neproniknutelný pancíř, jeho krev je černá, jed smrtelný a libuje si v hádankách; má hypnotizující pohled, kterým snadno dokáže oklamat své nepřátele.

Symbol draka pronikl i do běžného světa nás smrtelníků: třeba vycpaného Brněnského draka můžeme obdivovat zavěšeného u stropu v průjezdu brněnské Staré radnice, v nedaleké hospůdce si můžete dát silné speciální pivo Drak z produkce Starobrna, Červený drak nese označení mostu přes řeku Irtyš v ruském Chanty-Mansijsku z roku 2004 (v roce 2013 obsadil v internetovém hlasování 2. místo o nejkrásnější most Ruska). Co naopak s drakem nesouvisí je označení známého východočeského divadlo Drak (divadlo rozmanitosti, atrakcí a komedie či podle jiného výkladu divadlo radosti, atrakcí a kouzel).

Miroslav Hrdlička