Archeologická Čína odhaluje nádhernou čínskou civilizaci

Nové závratné archeologické vykopávky v čínské lokalitě Sanxingdui (San-sing-tuej) nepřestávají od března letošního roku ohromovat svět. Zlaté masky, bronzové posvátné stromy, bronzové oltáře a mnoho dalších kulturních památek na národní úrovni zvýrazňuje představivost civilizace Shu (Šu).

Archeologičtí odborníci z čínské lokality Sanxingdui a italského starověkého města Pompeje zahájili letos dvoutýdenní mezinárodní akademický seminář o ochraně a využití kulturního dědictví v obou zemích, aby diskutovali o budoucí ochraně a rozvoji takových pokladů. Spolupráce mezi Sanxingdui a Pompejemi je také ztělesněním dialogu mezi starověkou a nádhernou čínskou civilizací a světem, v postupu archeologických vykopávek.

5000 let dlouhá historie Číny vytvořila širokou a hlubokou čínskou civilizaci a stát přikládá velký význam archeologické práci.

Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) vyzval k rozvoji archeologie s čínskými rysy, stylem a étosem, aby bylo možné lépe porozumět starověké, rozsáhlé a hluboké čínské civilizaci a poskytnout silnou podporu pro šíření dobré tradiční čínské kultury a posílení kulturní důvěry.

Se silnou podporou země dosáhlo mnoho archeologických týmů v Číně v posledních letech velkých úspěchů.

V červenci loňského roku byla památka Liangzhu (Liang-ču) ve městě Hangzhou (Chang-čou), hlavním městě čínské provincie Zhejiang (Če-ťiang), posvátná země více než 5000 let dlouhé čínské civilizace, uznána jako místo světového dědictví UNESCO.

Jako příklad kultury Liangzhu je archeologické naleziště Liangzhu oslavováno jako jedno z nejdůležitějších míst dědictví neolitu v Číně a nejvýznamnějším rysem tohoto kulturního místa jsou nefritové předměty. Reliktní naleziště Liangzhu, které představuje čínskou civilizaci v období 3300-2300 př. n. l., pochází zhruba ze stejné doby, jako Stará říše ve starověkém Egyptě.

Za posledních 80 let vytvořily generace archeologů díky neúnavnému průzkumu úplný obraz rané civilizace místa starověkého města Liangzhu.

Ruiny města Liangzhu byly objeveny v roce 2007 a později v roce 2009 byly odkryty velké přehrady obklopující město. Archeologové také zjistili, že předci Liangzhu začali používat znaky asi před 5000 lety, což posunulo čínskou historii psaní o více než 1000 let dopředu.

Starověké místo Liangzhu je jen jedním příkladem.

Komplex neolitických lokalit Shijiahe (Š’-ťia-che) ve městě Shijiahe v centrální čínské provincii Hubei (Chu-pej), dále odhaluje obecný trend specializace výroby a sociální stratifikace na středním toku Dlouhé řeky Jang-c'-ťiang během pozdního neolitu. Hora Yuyao Jingtou (Jü-jao Ťing-tchou) v provincii Zhejiang učinila zásadní průlom v čínské archeologii mořské kultury a výzkumu mořského prostředí.

Tyto velké projekty „archeologické Číny“ obohatily prostřednictvím výzkumu krok za krokem informace o původu a historii vývoje čínské civilizace.

Profesionální talent je klíčem k rozvoji archeologie.

Na začátku zavádění moderní archeologie do Číny zřídila Pekingská univerzita (PKU) výzkumnou kancelář archeologie. V roce 1952 PKU jako první z čínských univerzit založila studijní obor archeologie. Su Bingqi (Su Ping-čchi), Su Bai (Su Paj), Zou Heng (Cou Cheng),… tato zářná jména dělají z Pekingské univerzity skutečnou kolébku čínských archeologů.

Za posledních 30 let vytvořila archeologické oddělení také Severozápadní univerzita v Xi'anu se systémem „trojice“ disciplín – archeologie, technologie ochrany kulturních památek a správa kulturního dědictví.

„Jsme odhodláni vytvořit diskurzní systém čínské archeologie, ukázat mezinárodnímu společenství rozsáhlou a hlubokou čínskou civilizaci, vysvětlit skvělé úspěchy čínské civilizace a její hlavní přínosy pro lidskou civilizaci a informovat svět o čínské historii a duchu čínského národa,“ prohlásil Wang Jianxin (Wang Ťien-sin), ředitel Archeologického centra Hedvábné stezky na Severozápadní univerzitě. (Kl)