Čínská železnice: Uplynulých padesát let objektivem

2021-01-11 17:49:32
Sdílej:

V roce 1988 ve vlaku K264 železniční linky mezi Pekingem a Baotou (Pao-tchou) odpočívali cestující bez sedadel v uličce. V 70. a 80. letech vedla nedostatečná přepravní kapacita k přeplněnosti vlaků. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

V roce 1988 ve vlaku K264 železniční linky mezi Pekingem a Baotou (Pao-tchou) odpočívali cestující bez sedadel v uličce. V 70. a 80. letech vedla nedostatečná přepravní kapacita k přeplněnosti vlaků. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Autor: Zhang Lei (Čang Lej) / China Daily

Železnice je důležitou infrastrukturou národa a také velkou tepnou národního hospodářství a páteří dopravního systému. Většina ekonomů však souhlasí s tím, že hnacím faktorem byla technologická změna a modernizace. Rozvoj železnice v různých obdobích odráží odlišné rysy doby a stal se symbolem národního pokroku.

Parní lokomotivy na nádraží Baotou-západ ve Vnitřním Mongolsku v roce 1978. Parní lokomotivy byly provozovány ve velkém množství po celá desetiletí po založení Čínské lidové republiky v roce 1949. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Parní lokomotivy na nádraží Baotou-západ ve Vnitřním Mongolsku v roce 1978. Parní lokomotivy byly provozovány ve velkém množství po celá desetiletí po založení Čínské lidové republiky v roce 1949. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Narodil jsem se v padesátých letech minulého století a první dny po založení Čínské lidové republiky znamenaly zlom ve vývoji železnic v zemi. Později jsem začal pracovat v železničním průmyslu a každý klíčový okamžik mého života je díky železnici doprovázen příležitostí k osobnímu růstu a kreativitě.

V roce 1999 zaměstnanci na nádraží Wuchang (Wu-čchang) v Hubei (Chu-pej) prodávali studentům vysokých škol letní lístky na vlak. Na konci 90. let představilo ministerstvo železnic počítačový systém, který výrazně zlepšil efektivitu prodeje jízdenek. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

V roce 1999 zaměstnanci na nádraží Wuchang (Wu-čchang) v Hubei (Chu-pej) prodávali studentům vysokých škol letní lístky na vlak. Na konci 90. let představilo ministerstvo železnic počítačový systém, který výrazně zlepšil efektivitu prodeje jízdenek. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Za posledních 50 let jsem měl to štěstí, že jsem se jako profesionální fotograf zúčastnil, byl svědkem a zažil vývoj a velké změny na čínských železnicích. Sedmdesátá a osmdesátá léta před a po reformě a otevírání byla érou parní lokomotiv. Se silným bílým kouřem a hlasitými sirénami to byl vlak, který vezl lidi do daleké destinace. V 90. letech všudypřítomné využití elektrických lokomotiv zvýšilo rychlost vlaku ze 70 kilometrů na 120 kilometrů za hodinu. Rachot vlaku se vytratil do vzdáleného řevu a jeho světla začala blikat do nejasnosti.

Vysokorychlostní železniční linka mezi Pekingem a Zhangjiakou (Čang-ťia-kchou) byla uvedena do provozu 30. prosince 2019. Vlak Fuxing (Fu-sing) překročil prastarý průsmyk Juyong (Jü-jung) u Velké zdi, kde se mísí tradice s moderností. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Čína se řídila strategií koordinace rozvoje svého dopravního průmyslu s ekonomikou a společností a zajištění harmonie mezi dopravním systémem a přírodním prostředím. Na základě samostatného přístupu vyvinula Čína velké úsilí k vytvoření odvětví dopravy, které plně odpovídá potřebám veřejnosti. Bylo dosaženo pozoruhodných výsledků a kdysi zaostalý dopravní průmysl se slabou základnou byl výrazně vylepšen, poskytl silnou podporu hospodářskému a sociálnímu rozvoji a vytvořil vynikající dopravní systém s čínskými charakteristikami.

Vysokorychlostní železniční uzel v Pekingu v listopadu 2017. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Vysokorychlostní železniční uzel v Pekingu v listopadu 2017. Fotografie: Yuan Ruilung (Jüan Žuej-lung) pro deník China Daily

Číňané dnes přizpůsobili svůj život rychlejším dopravním a komunikačním prostředkům, které přináší vysokorychlostní železnice. Vlaky Fuxing jezdí maximální rychlostí 350 kilometrů za hodinu na široké ploše čínského území. Fotoaparátem zaznamenávám vývoj a historii čínských železnic od páry, spalování až po elektrické lokomotivy a byl jsem od nuly svědkem celého procesu našich vysokorychlostních železnic. Fotografie odrážejí slavnou historii čínských železnic. Za nimi je moudrost a pot pracovníků železnice. Považuji tyto fotografie za vzpomínky, sérii snů živených emocemi, historií a vzpomínkami.

D.