Skřítci na náhorní plošině znovu ožili

„Jdou antilopy tibetské!“ Během migrační sezóny antilop tibetských každý rok v květnu a červnu sleduje strážce Longzhou Caijia na stanici Wudaoliang (Wu-tao-liang) qinghaisko-tibetské železnice v nadmořské výšce přes 4000 metrů každý den brzy ráno dalekohledem migraci antilop tibetských. Když prochází antilopy tibetské, doprava se zastaví. V jiných ročních obdobích je práce strážce hlavně hlídat hory, „Obecně denně urazím až 200 kilometrů a hledám divoká zvířata, která potřebují záchranu.“ Před několika lety dával Longzhou Caijia každému mláděti antilopy tibetské, které zachránil, jméno. „Později jsem to ale přestal dělat. Tibetská antilopa je skutečným pánem této oblasti. Patří to tu jim, ne člověku.“

Nicméně, v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, byl tento „pán“, který žil na náhorní plošině 2,6 milionu let, téměř vyhuben lovem pro šátky, které se prodávaly ženám na evropských a amerických trzích. Z kožešiny tří antilop tibetských lze utkat šátek tak tenký, že projde prstenem. Takový šátek stojí 5.000-30.000 amerických dolarů. Tak obrovské zisky lákaly mnoho pytláků, kteří ulovili nejméně 200.000-300.000 antilop tibetských.

Následoval boj na život a na smrt mezi strážci a pytláky:

V roce 1988 byl v Číně vyhlášen zákon o ochraně volně žijících živočichů a stát chránil tyto „skřítky na náhorní plošině“ s nejpřísnějšími standardy.

Pytláci přistoupili k mazanějším a krutějším metodám.

Tibetský strážce Jiesang Suonandajie zemřel střelnou zbraní pytláků.

Smrt strážce ale ostatní nevyděsila. Další dobrovolníci následovali příklad Suonandajie, postupně bylo zavedeno více ochranných opatření a na ochranu antilop tibetských bylo použito více různých zařízení.

Stát vytvořil v oblasti, kde žijí antilopy tibetské, Národní park Sanjiangyuan (San-ťiang-jüan).

Od roku 2016 vytvořila čínská vláda více než 900 tisíc ekologických pracovních míst v blízkosti stanovišť antilop tibetských a zemědělci a pastevci změnili kariéru a stali se strážci divokých živočichů, lesů a mokřadů, stali se „ekologickými strážci“ zasněžené plošiny.

Stavitelé qinghaisko-tibetské dálnice navrhli objížďkové trasy a postavili viadukty, aby skřítky na náhorní plošině co nejvíce chránili.

Migrující antilopy tibetské doprovází UAV.

Migrace antilop tibetských je průběžně vysílána státní televizí a přilákala pozornost diváků z celé země.

Vědci používají k výzkumu antilop tibetských satelity Beidou.

Úsilí na záchranu antilop tibetských není marné.

Již více než 10 let nedošlo k žádnému případu nelegálního lovu antilop tibetských.

Počet antilop tibetských vzrostl ze 70.000 na konci minulého století na současných 300.000.

V roce 2015 odstranilo čínské ministerstvo životního prostředí antilopu tibetskou ze seznamu ohrožených druhů.

V roce 2016 snížil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ochranný status antilopy tibetské z „ohroženého druhu“ na „téměř ohrožený“.

Potěšující výsledky neznamenají, že ochrana antilop tibetských bude v budoucnu uvolněna. Jako základní druh na Qinghaisko-tibetské náhorní plošině má antilopa tibetská velký význam pro ekologické zdraví střechy světa. Ožití skřítků na náhorní plošině není dar lidstva antilopám tibetským, protože biologická rozmanitost je podstatou světa.