EU by neměla ustupovat v otázce změny klimatu

V důsledku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a sankcí uvalených Západem na Rusko byl energetický dodavatelský řetězec mnoha evropských zemí zničen a ceny energií zůstávají vysoké. Stojí za zmínku, že toto napětí mezi nabídkou a poptávkou po energii způsobené geopolitickými faktory se rozšířilo i do oblasti změny klimatu. Některé země jsou ochotny ustoupit v energetických politikách, čímž ohrožují mezinárodní důvěryhodnost EU při řešení klimatických změn a vrhají stín na globální snahy o kontrolu změny klimatu.

Začátkem tohoto měsíce Evropský parlament odhlasoval označení zemního plynu a jaderné energie za „zelené“. Kritici se domnívají, že to znamená, že závazek EU snížit emise oxidu uhličitého byl zmařen, a že to dokonce ohrožuje cíl EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Německá vláda kdysi slíbila, že do roku 2030 „v ideálním případě“ postupně ukončí výrobu elektřiny z uhlí, ale nyní udělala velký politický obrat a oznámila, že bude k uspokojení poptávky více využívat elektřinu z uhlí. Klaus Ernst, předseda výboru pro ochranu klimatu a energetiku německého spolkového parlamentu, kritizoval, že „oživení uhelné energie je katastrofou klimatické politiky“.

Vyrovnání se se změnou klimatu je společnou odpovědností mezinárodního společenství a nemůže být ovlivněno dočasnými geopolitickými faktory. EU by se měla zamyslet nad praxí uvalování sankcí na Rusko, která ohrožuje jeho vlastní energetickou bezpečnost, spíše než měnit svou energetickou politiku a porušovat své závazky v oblasti změny klimatu. (Kl)