Rychlé letecké linky pomáhají zahraničním podnikům pokračovat v práci

Letadlo s německými vedoucími pracovníky, zaměstnanci a jejich rodinami přistálo 9. července na letišti v Qingdao (Čching-tao) v provincii Shandong (Šan-tung), což znamená, že rychlá letecká linka mezi Čínou a Německem už potřetí usnadnila návrat německých podnikatelů na jejich pracoviště a do jejich domovů v Číně.

Na snímku jsou zaparkovaná letadla německého dopravce Lufthansa na uzavřené dráze na letišti ve Frankfurtu v Německu dne 20. března 2020. Fotografie: CPF

Pro některé zahraniční podniky v Číně byly programy rychlých leteckých linek vytvořené mezi Čínou a řadou zemí klíčovým přispěvatelem k obnovení jejich činnosti, i když pandemie COVID-19 poškodila globální ekonomiku a ovlivnila mezinárodní obchodní cesty.

"Jsme velmi hrdí na to, že svými charterovými lety jsme schopni přispět k tomu, aby se ekonomika vrátila k normálu a pomohla přivést lidi zpět na jejich pracoviště a do domovů v Číně. Dokázali jsme repatriovat několik stovek osob," řekl výkonný ředitel německé obchodní komory v severní Číně pan Jens Hildebrandt.

Pan Hildebrandt vysvětlil, že ekonomické dopady mezinárodních cestovních omezení jsou pro německé podniky v Číně nejčastěji zmiňovaným problémem a německá ekonomika zaměřená na vývoz potřebuje uvolnění cestovních omezení po celém světě a zvýšení plánovaných letových kapacit do Číny a zpátky při zachování bezpečnostních zdravotních opatření.

Důležitost rychlé letecké linky pro zásadní cestování mezi Čínou a Německem zdůraznil také čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) v červnu při svém telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Program rychlých leteckých linek pomůže podnikům ze dvou zemí urychlit pokroky opětovného otevření a zajistit stabilitu globálních dodavatelských a průmyslových řetězců, uvedl pan Hildebrandt.

Při telefonickém hovoru se singapurským premiérem Lee Hsien Loongem 14. července vyzval prezident Xi Jinping k úsilí o plné využití programu rychlé letecké linky, aby se vnesla větší dynamika do znovuotevření obchodu a ekonomického růstu obou národů.

Prezident Xi také 13. května zdůraznil význam rychlé letecké linky při telefonickém rozhovoru s prezidentem Korejské republiky Mun Če-inem a se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem dne 5. června.

Čína nejprve otevřela rychlou leteckou linku s Korejskou republikou pro klíčové obchodní, logistické, výrobní, technické a servisní pracovníky, než uzavřela dohody o podobných programech se zeměmi včetně Singapuru, Francie a Myanmaru. Programy snižují požadavek na čtrnáctidenní karanténu u mezinárodních cestujících na jeden nebo dva dny.

"Rychlé letecké linky společně zahájené Čínou a dalšími zeměmi umožnily dosažení rovnováhy mezi omezením epidemie a ekonomickým zotavením," řekl pan Xu Xiujun (Sü Siou-ťün), mezinárodní výzkumný pracovník v oblasti politiky na Čínské akademii sociálních věd.

Pan Xu poznamenal, že dopady epidemie nového koronaviru na globální ekonomiku byly nejvíce pociťovány při narušení globálního průmyslu a dodavatelských řetězců, jakož i mezinárodních ekonomických výměn.

„Programy rychlé letecké linky nejen pomáhají upevňovat výsledky v globálním boji proti epidemii COVID-19, ale také přispívají k hladkému fungování globálních průmyslových, dodavatelských a logistických řetězců. Poskytují životaschopný model pro různé země, aby se minimalizoval dopad pandemie na hospodářskou výměnu," dodal pan Xu.

Navíc skutečnost, že stále více zemí zavedlo rychlé letecké linky s Čínou, také naznačila, že takový program uspokojil poptávku různých zemí po ekonomickém růstu během reakce na pandemii COVID-19, tvrdil pan Xu.

Podle průzkumu, který v květnu provedla Americká obchodní komora v Číně, zůstává hlavní americké znepokojení amerických společností v Číně globální narušení cestování, přičemž 90 procent respondentů uvádí, že toto narušení ovlivnilo jejich obchodní činnosti.

Průzkum také zjistil, že nejvíce znepokojující problém pro členské společnosti komory je návrat vedoucích zahraničních podniků, přičemž tisíce vedoucích pracovníků stále uvízly mimo Čínu.

Pan Wang Tong (Wang Tchung), výkonný viceprezident společnosti Samsung Electronics China, uvedl, že díky rychlým leteckým linkám mezi oběma zeměmi byla společnost schopna přivézt do Číny tři tisíce jihokorejských techniků a inženýrů prostřednictvím 13 charterových letů.

"Velmi jsme pociťovali efektivitu čínské vlády, péči ze strany vlády o podniky a schopnost vlády to zvládnout," uvedl pan Wang v rozhovoru pro Čínskou ústřední televizi (CCTV).

Chan Chun Sing, singapurský ministr obchodu a průmyslu, v červnu prohlásil, že vzájemná ujištění a důvěra při zavádění účinných preventivních a kontrolních opatření COVID-19 jsou důležitá pro rychlé letecké linky mezi Čínou a Singapurem, a těší se na pokroky s více zeměmi.

Člen čínské Státní rady a ministr zahraničních věcí Wang Yi (Wang I) v červnu při setkání se svými protějšky pěti středoasijských zemí vyjádřil čínskou připravenost zřídit zrychlený postup pro výměnu personálu a zelený pruh pro nákladní přepravu, aby se zajistilo bezpečné a stabilní fungování regionálních průmyslových a dodavatelských řetězců.

Pan Ding Yifan (Ting I-fan), výzkumník světové ekonomiky ve Středisku pro výzkum globálního rozvoje při čínské Státní radě, poukázal na to, že výměna personálu zůstává nedílnou součástí průmyslových a dodavatelských řetězců, přestože pandemie COVID-19 vedla k další on-line komunikaci.

Pan Ding dodal, že silné testovací kapacity Číny pro nový koronavirus poskytly určitou volnost při uvolňování omezení nezbytných mezinárodních cest, což také pomůže zemi otevřít se světu.

D.