Výroba dává ekonomice včasnou „sílu“

Čína se stává globálním lídrem v oblasti inteligentní výroby a výstavby 5G sítí.

V pátek uvedly regulační orgány a odborníci, že díky obrovskému pokroku v technologických inovacích a modernizaci průmyslu Čína překonala ostatní ekonomiky, aby se stala největší výrobní elektrárnou na světě po dobu 10 po sobě jdoucích let.

Wang Zhijun (Wang Č´-ťün), náměstek ministra průmyslu a informačních technologií, uvedl, že průmyslová produkce zpracovatelského sektoru v loni dosáhla 26,9 bilionu yuanů (4 biliony amerických dolarů) a překonala ostatní země, což představuje 28,1 procenta z celosvětového podílu.

Od roku 2016 do roku 2019 průmyslová produkce země rostla průměrným ročním tempem růstu 5,9 procenta, což bylo „mnohem vyšší“ než průměrné tempo růstu světa 2,9 procenta, uvedl Wang Zhijun.

K těmto úspěchům došlo, když Čína během 13. pětiletého plánu (2016–2020) dosáhla významného pokroku ve svém průmyslovém odvětví. Vyvinul se z ní globální lídr v řadě průmyslových odvětví, jako je inteligentní výroba a konstrukce 5G.

„Vzhledem k tomu, že průmyslový růst Číny i nadále vede svět, dosáhla významného pokroku v oblasti technologických inovací, optimalizované struktury růstu, zrychleného růstu podniků a vyšší úrovně otevírání průmyslu,“ uvedl Wang Zhijun.

„Čína je podle průmyslových klasifikací OSN jedinou zemí na světě, která má všech 41 hlavních průmyslových kategorií, 207 středních průmyslových kategorií a 666 průmyslových podkategorií,“ uvedl Wang Zhijun.

Aby dosáhla tohoto cíle, země značně investuje do rozvíjejících se strategických odvětví, jako je high-tech výroba a příhraniční technologie, jako jsou velká data a umělá inteligence, s cílem vytvořit nové motory růstu, uvedli odborníci.

„Za posledních pět let hrála strategicky se rozvíjející průmyslová odvětví, jako je 5G, průmyslový internet a inteligentní výroba, zásadní roli při modernizaci a optimalizaci průmyslového a dodavatelského řetězce,“ řekl Zhou You (Čou Jou), vedoucí výzkumný pracovník CCID Consulting.

„Díky tomu, že si tato odvětví získají větší pozornost a investice, bude průmyslový řetězec v zemi silnější a zvýší se konkurenceschopnost Číny na globální scéně,“ uvedl Zhou You.

Ministerstvo průmyslu a informačních technologií v pátek uvedlo, že výdaje na výzkum a vývoj ve velkých výrobních společnostech představovaly 1,43 procenta z celkového příjmu z podnikání, což překročilo plánovaný cíl 1,26 procenta.

Během období 13. pětiletého plánu byla hlavním úspěchem zejména výstavba 5G sítě. Země se změnila z následovníka v 3G, poté sotva dohnala přední země ve 4G, na průkopníka 5G aplikací po celém světě.

Wen Ku (Wen Kchu), vedoucí oddělení vývoje informací a telekomunikací na ministerstvu, v pátek uvedl, že navzdory výzvám způsobeným pandemií COVID-19 dokončila Čína letos výstavbu sítě 5G s předstihem.

„V září Čína již vybudovala celkem 690 tisíc základnových stanic 5G, což bylo dříve, než bylo plánováno, a v zásadě dosáhla pokrytí 5G ve městech na úrovni prefektury,“ uvedl a dodal, že do sítě 5G bylo do pondělí připojeno více než 160 milionů terminálů.

„Vzhledem k tomu, že se hlavní ukazatele budou i nadále zlepšovat, očekává se, že 5G bude mít ve 14. období pětiletého plánu (2021–2025) zjevnější roli, zejména při stabilizaci investic, podpoře spotřeby, podpoře průmyslové modernizace a pěstování nových hnacích sil budoucího ekonomického rozvoje,“ řekl Wen Ku.

Jia