Rozhovor se studentkou Xiaohui Liu:Hrabala čtu v originále...

Hrabala čtu v originále, ale čeština je složitá

Jste Číňanka, žijící a studující v České republice. Jaký obor studujete? Proč jste si vybrala právě tento obor a jak jste spokojena s jeho výběrem?

Studovala jsem obor Čeština pro cizince na Karlově Univerzitě. Studuji teď obor Učitelství českého jazyka a literatury na Ústecké univerzitě, zde jsem také měla studium oboru Český jazyk pro média a veřejnou sféru. Jsem tady docela spokojena. Proč jsem vybrala tento obor? Vždy mě zajímalo každodenní dění ve světě, chtěla bych se dozvědět více nových informací. Kromě čínských médií sleduji dokonce různé politické debaty v České televizi. A proč obor Učitelství češtiny? I když jsem v České republice už dlouho, potřebuji stále zdokonalovat český jazyk a obohatit slovní zásobu. Hlavně bych v budoucnu chtěla pomáhat našim krajanům, kteří se chtějí učit český jazyk, českou literaturu a historii. Pomáhat jim projít cestu, kterou jsem sama prošla.

Kde jste se naučila tak dobře hovořit česky?

Jsem v České republice už 12 let. Získala jsem trvalý pobyt od své maminky v roce 2006, která tehdy už dlouhodobě pobývala v České republice. Po ukončení střední školy v roce 2008 v Šanghaji jsem se přestěhovala do České republiky, absolvovala jsem nejenom intenzivní kurz českého jazyka, ale i bakalářské studium oboru Čeština pro cizince na Univerzitě Karlově.

Ale musím říct, že hodně znalostí nebo zkušeností v češtině jsem získala ve své tlumočnické profesi. Čeština pro cizince (nejen pro Asiaty) není vůbec jednoduchá. V češtině je docela složitá gramatika – gramatické pády, které se v našem jazyku ani neobjevují, na začátku studiu češtiny jsem vůbec nevěděla o jejich rozdílech. Hlavně mě vždy trápila česká slovesa. V češtině se sloveso časuje podle osob. Časování v čínštině není. Stačí říct konkrétní osobu a přidá se infinitiv, takže to bude jako: já dělá, ty dělat, oni dělat...

V češtině mi dělá velký problém slovesný vid, který postihuje vztah k plynutí času, rozlišuje se mezi nedokonavým (neukončeností) a dokonavým slovesem (ukončeností). V čínštině je naprosto jednoduché, konkrétní čas se vyjadřuje pomocí časových příslovcí (dnes, zítra, minulý rok) na začátku věty. Když bychom chtěli vyjádřit svůj vztah k ukončenosti děje nebo stavu, buď vyjádříme částicí “了/le/” za slovesem jako dokončení děje, nebo stačí mít příslovce “hotovo” za slovesem.

Jak byste charakterizovala českou společnost?

Lidé kolem mě jsou přátelští a velice tolerantní. Obecně mi přijdou, že Češi mají smysl pro tradice, rádi cestují do teplých krajin (hlavně k moři), velice dodržují národní tradice (ve svátcích), ve volném čase se hodně věnují rodině (především dětem). Když jsme s českými kamarády byli pracovně v Číně, nikdo z nich nezapomněl koupit místní dárky svým členům rodiny, někteří z nich se dokonce na dálku telefonicky ptali na názory svých dětí, to je skvělý. Na rozdíl od Číňanů jsou Češi víc individualističtí a flegmatičtí, v práci a v běžném životě nikam nepospíchají, mají rádi spíš pohodlnější způsob života.

Jak se vám líbí Česká republika a jaké vztahy máte s českými studenty, kteří s vámi studují? Jsou přísní profesoři na vaší fakultě?

Profesoři v Ústí nejsou vůbec přísní, naopak se chovají velice lidsky, v konkrétních případech Vám dokážou pomoct. Učí nás známí čeští lingvisté i literáti, například doktoři Jiří Hasil, Ivo Harák, Jiří Koten a další. Mám ve škole dobré české kamarády, kteří mi často pomáhají ve studiu a v běžném životě. S některými z nich spolu trávíme hodně času v hospůdkách nebo na koleji. Mně se celkem líbí život v České republice. Jak mi řekl jeden český kamarád, v České republice mám prostě velké štěstí.

Je snadné pro vás jako cizinku navázat přátelství s lidmi v ČR? Univerzita je určitě vhodným prostředím, viďte?

Na začátku pobytu v ČR jsem byla spíš více osamocená, trávila jsem většinu času s čínskými krajany žijícími v České republice, bála jsem se vstoupit do nového území. Ano, univerzita je určitě vhodným prostředím pro navázaní dobrého přátelství s českými studenty, nebo je ideálním prostředím pro cizince dozvědět se více o České republice a integrovat se do českého prostředí. Teď jsem tady již 12 roků, kamarád mi často říká: „Tebe už nepočítám a nepovažuji za cizinku.”

V letošním roce si připomínáme 71. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a tehdejším Československem. Jak vnímáte toto výročí?

Dne 1.10.1949 byl vyhlášen vznik Čínské lidové republiky, málokdo však ví, že stát Nové Číny byl jako jeden z prvních států, s kterým navázalo Československo dne 6.10.1949 diplomatický vztah. Proto dodnes sídlí i Velvyslanectví České republiky ve velmi luxusní a atraktivní lokalitě v Pekingu. Když se podíváme do současnosti, tak v říjnu 2014 díky oslavě 65. výročí navázání diplomatického vztahu Číny s Českou republikou vyrazil na cestu pro posílení vzájemného vztahu obou států současný český prezident Miloš Zeman. A poté 3.9.2015 jako jediná hlava státu západních zemí se zúčastnil Miloš Zeman vojenské přehlídky v Pekingu na oslavě konce války proti Japonsku. Pak dne 28.3.2016 po 65. letech od založení „Nové Číny“ byla zahájena první státní návštěva čínského prezidenta v České republice. Čínští občané vnímají Českou republiku jako stát velice bezpečný a krásný, město má plno historických památek, rádi Prahu i regiony navštěvují. Proto je pro mě důležité toto výročí, protože jsem osobně viděla, jak dobře se vyvíjel diplomatický vztah obou států, jak měli čínští občané z České republiky dobrý pocit.

Jaký je váš oblíbený český spisovatel a básník? Čím si získal váš zájem?

Uvedla bych prozaika Bohumila Hrabala. Hrabal sám měl dramatický život, který velice obdivuji. Velký intelektuál kvůli uzavření vysokých škol začal pracovat v nymburském pivovaru, byl skladníkem v konzumním družstvu a neplaceným úředníkem notářství. A pak přišla železniční služba; pracoval jako dělník na trati, balič papíru ve Sběrných surovinách. Ale nezapomněl se po válce a po různých povoláních vrátit zpět do školy, dokončit studium titulem JUDr.

V Hrabalových dílech vystupují obyčejní lidé, kteří v životě neměli žádný úspěch, ale o životě rádi mluví. Hrabalovy životní události (různé profese) se staly tématikou jeho díla. Zmíněný spisovatel popisuje krásu lidí i přírody, bizarnost i úpadek lidského bytí. Používá jazyk hovorový, pestrý, jiný než jazyk současné společnosti, místy dokonce s vulgarismy. V jeho dílech jsou také kontrasty – střetnutí krásy a ošklivosti, bohatství a chudoby, právě takové střety a dramatický děj se mi líbí. Četla jsem jeho díla v originále, například knihy Příliš hlučná samota, Obsluhoval jsem anglického krále, Pábitelé a podobně.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Dlouhodobě pracuji jako tlumočnice na volné noze. Pomáhám českým firmám překládat obchodní smlouvy, propagační materiály, dokumenty do obou jazyků. Ale oproti překladům spíš více tlumočím, můžu se tím pádem seznámit s nejrůznějšími zajímavými tématy. Také ráda hovořím a seznamuji se s novými lidmi, například díky cestám se zástupci Ústeckého a Plzeňského kraje a s místními středními školami do Číny jsem navázala pevné přátelství s jejich členy, kteří jsou velice příjemní a laskaví. Budu v budoucnu nadále žít v České republice, protože se mi tady líbí. Až dokončím tuto vysokou školu a kurz právního minima v Brně, budu usilovat o soudní tlumočnictví mezi češtinou a čínštinou, také chci, a to především, pomáhat čínským krajanům žijícím v České republice.

Radovan Rybák