Od hranic pouště po evropský trh

Jak dlouhé je ovčí střevo?

Tenké ovčí střevo je necelých 30 metrů dlouhé, ale v prefektuře Hetian (Che-tchien) v Ujgurské autonomní oblasti Xijiang (Sin-ťiang) kvůli výrobní lince, která „proměňuje odpad v poklad“, překračuje hory, řeky a státní hranice a vede až na evropský trh.

Vinutá řeka Yulong Kashi (Jü-lung Kcha-š´) protéká městem Hetian v Xinjiangu. U západního břehu řeky v Pekingském průmyslovém parku Hetian desítky pracovníků biotechnologické společnosti Qiushi Kunlunxue (Čchiou-š' Kchun-lun-süe) dovedně manipulují se zapletenými tenkými střevy ovcí v dílně. Po umytí, odizolování, namočení a dalších krocích se z tenkého střeva ovcí stane průsvitný obal dlouhý asi 25 metrů.

Když mluví o účelu obalů z ovčího střeva, předseda společnosti pan Liu Changli (Liou Čchang-li) řekl: „Nepodceňujte tento tenký obal. Je oblíbený u mnoha hostinců v západních zemích. Je velmi chutný, pokud se používá k výrobě klobás. Vzhledem k jedinečné houževnatosti a pružnosti je ovčí střevo dobrý materiál pro lékařské stehy a lze také použít k výrobě špičkových tenisových raket.“

Jako projekt na likvidaci chudoby v Pekingském průmyslovém parku v Xinjiangu usadil pan Liu Changli v roce 2015 svou společnost v Hetianu, vzdáleném více než 4.000 kilometrů od Pekingu. Zajímal se o hojné místní suroviny a nadbytečné pracovní síly na venkově. Místní lidé chovají ovce a po celé generace se živí jejich masem. Tenké střevo ovcí je hořké a často se s ním zachází jako s odpadem. Místní obyvatelé však dobře ví, jak střevo ošetřit a snadno zpracovat.

Jednatřicetiletá zaměstnankyně v dílně paní Tonysha Matisaidi pochází z okresu Yutian v prefektuře Hetian a její přítel ji přivedl, aby zde pracovala, a pracuje zde už déle než dva roky. Dokáže zpracovat více než 100 tenkých střev denně. „Mám v rodině 25 ovcí. Nikdy jsem neslyšela, že tenké střevo ovcí je tak užitečné.“

Pan Liu Changli představil, že v loňském roce společnost zpracovala téměř 10 milionů ovčích tenkých střev v hodnotě asi 150 milionů yuanů. V zásadě se exportovaly. Z nich dvě třetiny šly na evropský trh a další třetina se prodala do Japonska. „Poptávka po ovčích tenkých střevech na zámořském trhu je velká a poptávka převyšuje nabídku."

Tato výrobní linka na zpracovávání ovčích střev nejen změnila názory místních obyvatel na ovčí střevo, ale také změnila postoj mnoha vesničanů k práci. Zaměstnanci v továrně jsou povzbuzeni tím, že čím víc práce, tak vyšší plat.

Paní Tonysha, která byla původně farmářkou v domácnosti, hrdě prohlásila, že po příchodu do práce vydělává více než 5.000 yuanů měsíčně. „Obvykle nežádám o dovolenou. Obzvláště se mi tato práce líbí,“ dodala. Během rozhovoru paní Tonysha ukazovala své zlaté náušnice, které si loni koupila za 3.300 yuanů.

Pracovníci v dílně zpracovávají ovčí tenké střevo. Fotografie: Beijing Daily

D.