Čína a Evropa se spojily, aby sledovaly dopad slunečních větrů

Tento týden se čínská lunární mise Chang'e-5 vrátila na Zemi se vzácným nákladem prachu a hornin. Tento důležitý milník čínských vesmírných misí je však jen jednou zastávkou na delší cestě, kterou již zahájili Čínský národní vesmírný úřad a jeho partneři jako Evropská kosmická agentura.

„S návratem Chang'e-5 jsme intenzivně hovořili o mezinárodní spolupráci a sdílení vzorků,“ řekl Mark McCaughrean, senior poradce pro vědu a průzkum v ESA.

Pei Zhaoyu (Pchej Čao-jü), zástupce ředitele Centra měsíčního průzkumu a kosmického programu CNSA, potvrdil, že některé materiály Chang'e-5 budou sdíleny na mezinárodní úrovni. Zástupce hlavního designéra této mise Li Chunlai (Li Čchun-laj) dodal, že některé z měsíčních objevů budou vyhrazeny pro veřejné vystavení.

McCaughrean uvedl, že to bylo součástí širší mise na zlepšení mezinárodních vztahů a bude to pokračovat v práci, kterou by ESA nemohla dělat sama.

„Je to způsob vytváření dobrých vztahů, abychom mohli pokračovat společně a dělat věci, které bychom sami nezvládli,“ řekl. „Vědecky je na Měsíci třeba udělat hodně práce a Chang'e-5 je v tom klíčovým odrazovým můstkem.“

Upozornění na sluneční počasí

Jednou z oblastí, na které McCaughrean poukázal jako na příklad globální spolupráce, je projekt SMILE, který doufá, že dále pochopí „slunečního počasí“.

Ale na rozdíl od mraků a větru, na které jsme zvyklí zde na Zemi, „sluneční vítr“ ovlivňuje magnetickou bublinu této planety - a může zde dokonce způsobit prudký nárůst energie, když nás zasáhnou extrémní případy.

„Když máte velké sluneční bouře a materiál vytéká ze slunce, může dojít k výbuchu - tomu říkáme ejekce koronální hmoty,“ vysvětlil McCaughrean. „Pokud je to namířeno na Zemi a na Zemi narazí dost částic najednou, mohou vyřadit naše energetické systémy.“

Chang'e-5 se vydává na Měsíc - a nebude to poslední.

„Naposledy se to stalo v 50. letech 18. století… zasáhla nás jedna z těchto velkých bouří.“

„V padesátých letech 18. století měli telegrafy. A síla vycházející ze Slunce v tomto bodě ve skutečnosti stačila na to, aby telegrafní operátory shodila ze židlí, protože jim protékala energie. Představte si to však nyní v 21. století, se všemi elektronikami, které máme."

Ačkoli taková „hromadná ejekce“ dopadající na Zemi je vzácná (McCaughrean odhaduje 10% šanci každé desetiletí), měření, porozumění a dokonce předpovídání počasí v naší Sluneční soustavě je klíčovou misí pro lidské cestování do vesmíru.

„Vesmírné počasí má skutečný dopad na lidskou společnost na Zemi,“ varoval McCaughrean. „A abych byl upřímný, nejsme na to připraveni. Takže je třeba udělat hodně práce, abychom posílili naše systémy.“

(Sve)