Čína chystá takové město, které ovládne umělá inteligence

Slyšeli jste někdy o tom? Ještě ne?

Opravdu? Vždyť to je bezkonkurenčně největší město na světě - více než 31 milionů obyvatel!

Ano, čtete správně – téměř pět Českých republik počtem obyvatel na ploše 82300 km! To je plocha středočínského megaměsta Čchung-čching srovnatelná s naší zemí nebo sousedním Rakouskem. Nepatří mezi nejbohatší regiony, zato pekelně roste – nejrychleji na světě!

Název města je přímo poetický a v překladu znamená Opakující se slavnost. Samotné město není až tak veliké, má nějakých osm devět milionů obyvatel - takový asijský Londýn; další desítky miliónů jeho obyvatel však žijí v rozsáhlém urbanizovaném zázemí po obou březích horního toku řeky známé řeky Jang-c’-ťiang (Dlouhá řeka).

Významem to není ledasjaké město, i proto bylo v letech 1937-1945, v dobách války čínského lidu proti japonském vpádu, dočasně hlavním městem Čínské republiky. Však si to také patřičně odneslo - od 18. února 1938 do 23. srpna 1943 bylo terčem bombardovací operace vedené Japonským císařským armádním letectvem a bylo na něj provedeno na 218 nočních náletů - hlavně zápalnými bombami, Japonci na něj svrhli na tři tisíce tun bomb (více než shodily spojenecké bombardéry na Berlín na konci druhé světové války). Zemřelo tehdy více než 10000 civilistů a bylo zničeno téměř 20000 budov - velká část centra. Potud data.

Dnes je město citováno hlavně pro svůj pokrok v technologiích.

Mezi těmi, které zaujmou na první pohled váš zrak, když budete přecházet Dlouhou řeku, jsou fantastické mosty mezi kterými dominuje 142 metrů vysoký dvoupatrový ocelový most Čchao-tchien-men dokončený v roce 2009 v délce 552 metrů, tehdy s nejdelším rozpětím oblouku na světě; zpravidla nechybí na žádném pohledu města. Obě jeho patra jsou určena pro automobilovou dopravu, mezi které se ještě vklínilo dvoukolejné metro.

Malá poznámka: mezi 10 mosty s největším obloukovým rozpětím je zapsáno hned 6 postavených v Číně, z nichž čtyři právě v Čchung-čchingu.

Mosty nejsou jediným dopravním fenoménem města, který stojí za zmínku – eskalátor Huangguan, známý také pod názvem Crown velký Eskalátor, je dlouhý 112 metrů s převýšením 53 metrů. V době svého vzniku v roce 1996 byl nejvyšším v Číně: Spojuje podzemní a nadzemní část železničního nádraží Caiyuanba. Dříve tudy vedla lanovka – cesta eskalátorem jedním směrem trvá 2,5 minuty.

Zdejší systém podzemní dopravy se řadí mezi nejrychlejší, nejmodernější a nejrozsáhlejší na světě. Přestože první linka metra byla otevřena teprve v roce 2006, nyní čítá celá jeho síť již neuvěřitelných 329 km! A do konce 2022 převýší 500 km! Když ji porovnáme s Prahou – první úsek metra byl otevřený v roce 1974. Po 36 letech výstavby má pražské metro délku 65 kilometrů.

Metro má ještě další pozoruhodnosti: stanice Hongtudi Station je druhou nejhlouběji umístěnou na světě, hned po kyjevském stanici Arsenalna, které je ukryté celých 105 metrů pod zemí – pražská stanice metra Náměstí Míru má přesně polovinu této hloubky. Dodejme, že vozy metra mohou nabrat rychlost až 100 km v hodině.

Mezi zdejší raritu, kterou si fotí snad všichni turisté přijíždějící do města, paří stanice metra Liziba – projíždí totiž 6.-8. patrem 19podlažního obytného domu - ten se stavěl současně se stanicí. Díky dokonalé izolaci vnímají rezidenti domu hluk metra asi tak, jako když si vedle v koupelně zapnete pračku – dům třeba za pár desítek let bude zbourán, ale metro tudy povede dále.

Mezi další dopravní rarity patří stanice metra Cchao-ťia-wan (v anglickém přepisu: Caojiawan) na lince číslo šest z roku 2015, která končí uprostřed pole zarostlého dnes již bujnou vegetací,… ale jednou bude stát v okolí jistě velké město se zajištěnou dopravní infrastrukturou!

Z dopravních zázraků to stále ještě není všechno: existují tady pětipodlažní domy, po kterých vede silnice; v domě opět díky dokonalé izolaci nic neslyšíte, kromě bytů se zde nachází obchodní dům a parkoviště.

Město nyní představuje zdárný motor čínské ekonomiky a obrovský vodní terminál na Dlouhé řece. Městem vibruje nikdy neutuchající energie a vyjmenovat jenom část památek, které tu můžete navštívit, by zabralo samostatný příspěvek. Připomeňme jen 65 metrů vysokou Velkou síň lidu (výška pražské Petřínské rozhledny) s kruhovým klenutým hledištěm pro politická a kulturní setkávání - jeden z architektonických symbolů města, jedna z největších veřejných budov v Číně. I když byla postavena teprve nedávno (v 50. letech minulého století), stavba napodobuje tradiční architektonické styly.

K hojně navštěvovaným turistickým místům patří malebné staré město Hongya Cave s malými dřevěnými domy a v nich ukrytými obchůdky a kavárničkami, stejně jako četné podzemní tunely – připomínka na válku proti japonském vpádu, které jsou dnes hlavními lákadly zdejších gastronomických pochoutek, za kterými jezdí gurmáni z celého světa.

Kuchyně je známá svým kořeněným jídlem díky sečuánskému pepři. Od té tradiční čínské se liší hned v několika směrech; místní zvláštností je centrální horký hrnec třeba pro soukromou párty - Chongging hot spot (Huoguo), do kterého si zákazník objedná ingredience a v silně kořeněném vývaru si následně hosté vaří hovězí, vepřové, dršťky, vepřovou aortu, ale také třeba prasečí mozeček, kachní jazýček, mořské plody na špejli apod. Hosté často mívají výraz hráče pokeru, jídlo totiž neuvěřitelně pálí!

Město má svůj vlastní městský strom – fíkovník (Ficus lacor) a městskou květinu, paradoxně kamélii japonskou (Camellia japopnica). Mezi slavné rodáky patří třeba paní Ba Qing, vdova - nejstarší známá obchodnice v čínské historii, která poskytla Qin Shi Huangovi – prvnímu císaři sjednocené Číny (vládl mezi lety 221 – 210 před naším letopočtem) – obrovskou finanční pomoc na stavbu Velké zdi.

Tím ovšem výčet zdejších NEJ stále ještě nekončí – ba spíše začíná!

Čchung-čchuing totiž patří do stovky TOP vědeckých měst na světě, takový alfa uzel globální ekonomické sítě, které ovládne umělá inteligence. Koncem listopadu se tady konala mezinárodní virtuální konference – Web Summint a jejím výsledkem bylo mj. vyhlášení spolupráce mezi dánskou architektonickou firmou BIG a čínskou technologickou společností Terminus ve formě kampusu zřízeného jeho zakladatelem Victorem Alem. Cílem projektu pod názvem Cloud Valley je pomocí senzorů a zařízení ovládaných wi-fi sbírat data o obyvatelích města, jejich stravovacích a spánkových návycích, o aktuálním stupni znečištění a dalších měřitelných veličinách. Systém následně přizpůsobí chod zařízení tak, aby fungovaly způsobem, který odpovídá shromážděným informacím a zlepší život obyvatel města znalostí a předvídatelností jejich potřeb.

„Když ráno sluneční světlo dopadne na zeď domu, okna ložnice změní světelnou propustnost a umožní přirozenému světlu, aby vzbudilo ospalé rezidenty“, píše se v popisu projektu.

„Jakmile do pokoje proniknou sluneční paprsky, virtuální domácí správce s názvem Titan pro vás vybere snídani, připraví vám oblečení v závislosti na počasí a představí rozvrh celého dne. Následně naservíruje kávu a po vašem odchodu uklidí židli na správné místo.“

Pohodlně se usadíte do samořiditelného automobilu, systém za vás vyřeší cestu městem s místy nejmenší dopravní zácpy. V širším kontextu navrhne řešení, jak se vypořádat s problémy, které zužují město, třeba v podobě kriminality, rozpozná konkrétního člověka a nemusíte tak třeba hledat klíče nebo kartu s čipem, kterou máte někde na dně vašeho kufříku.

A Číňané jsou rychlí – celý projekt odstartoval teprve letos v dubnu a má být dokončen již za tři roky. Podobných chytrých měst má podle vládních zdrojů v Číně vzniknout více než 500.

Sem až fantazie a dobrý odhad francouzského spisovatele a vizionáře druhé poloviny 19. století Julese Verna nedosáhla.

Miroslav Hrdlička