Je čas ukončit rozdíly a obnovit technologickou spolupráci

Autor článku Azhar Azam pracuje v soukromé organizaci jako analytik trhu a obchodu a píše o geopolitických problémech a regionálních konfliktech. Článek odráží názory autora.

Snímek: Návštěvníci si prohlíží nový dron na ochranu rostlin od společnosti DJI T30 ve městě Shenzhen (Šen-čen) v provincii Guangdong (Kuang-tung) v jižní Číně; 9. listopadu 2020. / Agentura Xinhua

Amerika má chuť na „válečný stát“, který věří v použití síly k prosazení své dominance po celém světě. Během historie více než 240 let bylo jen několikrát, kdy byly USA v míru, protože nástupci George Washingtona byli zapojeni do bombardování civilistů a mazání měst menších národů.

Teroristické útoky z 11. září otřásly staletou americkou „pýchou“ a opilé USA v moci dosud utratily přes 6,4 bilionu amerických dolarů amerických daňových poplatníků, aby zakryly své naprosté selhání, přičemž zabily více než 800 tisíc lidí a vysídlily miliony lidí po celém světě. Poté, co koordinované útoky odhalily vážné nedostatky v přehnané obraně USA a vnitrozemské bezpečnosti, zvýšila se skrytá a zjevná zahraniční intervence USA, která tvrdě zasáhla její ekonomiku a stagnovala technologický růst.

O několik let později si USA najednou uvědomily, že se Čína stává přední světovou ekonomickou a technologickou velmocí a mohla by představovat hrozbu, že ukončí jejich mezinárodní nadvládu pevným dodržováním své politiky nezasahování, výrobou kvalifikované pracovní síly a učením technik štíhlé výroby.

Zatímco se USA rozhodly postoupit ekonomické a technologické prostředky, aby mohly plnit své zámořské vojenské cíle, Čína směřovala veškerou energii a zdroje k prosazování rozvoje, růstu, produktivity, zmírňování chudoby a technologií, což je palivo v 21. století k výrobě inteligentnějších produktů.

Čína je i nadále největším výrobcem a vývozcem spotřební elektroniky, přičemž její podíl na celosvětové produkci mobilních telefonů, počítačů a televizorů dosáhl v roce 2018 70 až 90 procent. Ani Trumpova cla nezastavila americké kupce v nákupu čínských produktů, vývoz Číny do USA v listopadu vzrostl o 46,1 procenta na přibližně 52 miliard amerických dolarů.

Čínský výrobce dronů DJI, který byl nedávno sankcionován Spojenými státy, je zdaleka největším komerčním výrobcem dronů na světě a má 70 až 80 procent globálního trhu. Odborníci tvrdí, že DJI je vysoce vertikálně integrovaná společnost, která vyrábí spoustu vlastního hardwaru a nebyla vázána na americký operační systém, takže černá listina nebude bránit růstu společnosti a mohla by ovlivnit americké firmy, které prodávají komponenty společnosti DJI.

V roce 2013 se Čína stala největším trhem průmyslových robotů na světě a v letech 2017 a 2018 představovala 38 procent z celkového počtu instalací. Peking plánoval do roku 2020 vyrobit 100 tisíc průmyslových robotů ročně a nejrychleji rostoucí trh s robotikou je daleko před svým cílem s výrobou více než 180 tisíc průmyslových robotů za prvních 10 měsíců roku 2020.

V období od ledna do listopadu 2020 dosáhl čínský softwarový a informační průmysl výnosů 7,31 bilionu yuanů (1,12 bilionu amerických dolarů), včetně elektronického obchodování, průmyslových softwarových produktů a velkých dat, cloudu a služeb informačních technologií. Vývoz softwaru přes pokles o 0,8 procenta stále dosáhl 41,7 miliardy dolarů. Čína je také největším světovým trhem s internetem věcí (IoT) a průmyslovým internetem věcí (IIoT).

Přenos a ukládání dat ve strojově čitelné formě by bylo „kontrolním bodem“ světové ekonomiky. Čína již digitalizovala lékařské záznamy a sekvenovala DNA stovek milionů svých lidí. S tím, že společnost Huawei (Chua-wej), která má přidat záznamy o další půl miliardě, analytici předpokládají, že tento druh databáze transformuje farmaceutický výzkum, výrobu a logistiku, což Pekingu umožní komplex čtvrté průmyslové revoluce sahající od Jihočínského moře k evropskému Rýnu.

Tá