Rozhodnutí Číny podporovat mezinárodní spolupráci se nezmění

V poslední době Čína prohlásila, že „bez ohledu na to, jak se změní globální situace, odhodlání Číny podporovat mezinárodní spolupráci se nezmění.” V další fázi bude prioritou Digitální Hedvábná stezka, včetně elektronického obchodování, digitálních dopravních koridorů, přeshraničních informačních kanálů optických kabelů a čínsko-asijských informačních portů.

Zatímco západní názory se točí kolem toho, co se nazývá „digitální autoritářství“, Čína tvrdí, že chce pomoci rozvojovým zemím urychlit jejich digitální infrastrukturu, protože neexistuje lepší způsob, jak dosáhnout rychlého rozvoje.

Podepsání RCEP v listopadu loňského roku zvýšilo význam Číny v asijsko-pacifickém regionu, protože je hlavním obchodním partnerem všech 15 zemí (ASEAN 10, Čína, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea a Nový Zéland). Podle údajů vlády Číny přesáhl v roce 2019 obousměrný obchod mezi Čínou a 15 zeměmi 1,5 bilionu USD. Tato čísla se pravděpodobně výrazně zvýší kvůli čínské strategii „dvojího oběhu“, která je poháněna domácí poptávkou a podporována technologiemi a posilováním spolupráce s dalšími zeměmi.

Na rozdíl od Komplexního a progresivního trans-pacifického partnerství (CPTPP) RCEP uznal, že „jedna velikost“ nevyhovuje všem. Vysoké pracovní a environmentální standardy stanovené CPTPP mohou platit pro rozvinuté členy, jako je Japonsko, ale pro rozvoj Vietnamu je to tvrdý tlak. Relativně nízké mzdy ve Vietnamu a laxní pravidla v oblasti životního prostředí by mohla čelit antidumpingovým opatřením od jeho partnerů s vyššími mzdami a standardy v oblasti životního prostředí.

RCEP mlčí o pracovních a environmentálních normách a je flexibilní při definování „pravidel původu“, čímž předchází budoucím obchodním neshodám. USA často používaly singapurské výrobní náklady jako teploměr k zavedení cel na čínské výrobky, aniž by vzaly v úvahu, že Čína je rozvojový stát, zatímco Singapur je špičková výrobní ekonomika. V tomto smyslu RCEP pravděpodobně uspěje při plnění svých obchodních cílů, čímž zvýší postavení Číny, protože bude pohánět asijsko-pacifický hospodářský růst prostřednictvím masivního dovozu.

Dohoda o CAI, které EU a Čína dosáhly na konci roku 2020, byla velmi překvapující kvůli mnoha rozdílům mezi oběma stranami. Například EU si vždy stěžovala na to, že Čína neplní zákoník práce Mezinárodní organizace práce (ILO) a jiné neslučitelné praktiky, což protáhlo jednání na déle než sedm let. Ale v poslední hodině obě strany učinily kompromisy a udělaly navzájem obrovské ústupky, což připravilo půdu pro velkou mocenskou spolupráci při řešení globálních problémů.

CAI je více než investiční dohoda, pokrývá udržitelný rozvoj, životní prostředí, pracovní normy a další otázky a poskytuje Číně a EU příležitost zazářit ve světě. Je to skutečně v jejich zájmu. Například dodržování zákonů práce ILO umlčí kritiku takzvaných nucených prací, učiní čínské pracovníky šťastnějšími a produktivnějšími a vrhne pozitivní obraz na Čínu.

Zahájení BRI, vstup do RCEP a dosažení dohody CAI posílí ekonomickou a geopolitickou pozici Číny ve světě. Rozhodnutí Číny podporovat mezinárodní spolupráci se nezmění.

Tá