Vesničané dosahují nové úrovně v úsilí o zmírnění chudoby

Kunming (Kchun-ming) / deník China Daily

Více než půl milionu lidí žijících na hranici s jihozápadní Čínou odhodilo okovy chudoby, jejich předkové byli dlouho izolovaní od zbytku světa.

Autonomní prefektura Nujiang (Nu-ťiang) národnosti Lisu v provincii Junnan (Jün-nan) leží v horách Hengduan (Cheng-tuan). Hornaté oblasti, nazývané „vrásky Země“, byly formovány nejintenzivnějšími tektonickými pohyby desek na planetě.

Před založením Čínské lidové republiky v roce 1949, museli vesničané Derung (Te-žung) vylézt na nebezpečný útes, aby opustili svou vesnici. Mladý muž Li Yongming (Li Jong-ming) a jeho babička používají na cestě za sekáním trávy v horách mnohem bezpečnější cestu. Fotografie: Hu Chao (Chu Čchao) tisková agentura Nová Čína / Xinhua

Údolí Nujiang vycházející z Qinghaisko-tibetské plošiny je jednou z nejchudších oblastí Číny a je domovem těch, kteří se živí skromným způsobem obdělávání půdy s omezenou výměrou. Nyní se to však změnilo díky celostátní kampani na zmírnění chudoby.

Budování životních linií

Jednačtyřicetiletý He Xiaoyong (Che Siao-jong) je členem etnické skupiny Derung, která má malou populaci asi 7 tisíc, a 60 procent z nichž žije ve vesnici Dulongjiang (Tu-lung-ťiang) v okrese Gongshan (Kung-šan).

V roce 1964 místní vláda otevřela cestu pro koně přes sousední horu Gaoligong (Kao-li-kong), po které karavany koní přepravovaly jídlo, sůl a léky do odlehlé lokality, než vesnice každý rok zapadla sněhem.

„Trvalo nám 12 dní dojet z naší vesnice do krajského města a zpět. Bylo to obtížné. Při každé cestě jsme riskovali životy, protože kdykoli mohlo dojít k nehodám, jako jsou sesuvy půdy, padající kameny nebo laviny,“ vysvětlil He.

V roce 1999 byla ve vesnici Dulongjiang postavena jednoduchá silnice a bylo to poprvé, co většina lidí Derung viděla automobil. Prodal své koně a za své úspory si koupil traktor, protože koňské karavany již nebyly zapotřebí.

V roce 2014 byl skrz horu vykopán tunel o délce 6,68 kilometru, který umožňoval celoroční provoz.

Silnice se stala záchranným lanem a odhalila světu dlouho skrytou vesnici. He Xiaoyong se svými krajany využil příležitosti, kterou pro ně silnice vytvořila, a otevřel turistům ubytování v soukromí.

Zatímco nedostatek dopravní infrastruktury omezil rozvoj okresu Dulongjiang, mnohem více obyvatel v prefektuře Nujiang se potýkalo s dalšími obtížemi tedy drsným prostředím, zchátralým bydlením a špatnou infrastrukturou.

Díky úsilí prefektury o zmírnění chudoby bylo více než 100 tisíc zbídačených lidí přesunuto z hlubokých hor do městských oblastí, čímž získali přístup k lepší lékařské péči, vzdělání a životním podmínkám.

Nové silnice a nové domy připravily lidem v Nujiang lepší příležitost ke splnění jejich snů.

Na konci roku 2019 byla otevřena malebná silnice pro dopravu podél řeky Nujiang, která je dlouhá 288 km a spojuje většinu městských částí, míst přemístění a turistických atrakcí v Nujiangu.

D.