Ve snaze o uhlíkovou neutralitu Čína pokračuje v rozvoji větrné energie

Vzhledem k tomu, že tlak na Čínu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060 přitahuje zvýšenou pozornost na větrnou energii, odborníci tvrdí, že přesun větrných farem do hlubších vod by mohl eliminovat některé problémy v oblasti větrné energie na moři a pomoci rozšířit flotilu turbín.

Nový závod provozovaný dánským výrobcem lopatek větrných turbín LM Wind Power minulý pátek zahájil výrobu 107metrových lopatek, které patří k nejdelším na světě, ve východočínské provincii Fujian (Fu-ťien). Očekává se, že lopatky sjedou z výrobní linky v říjnu letošního roku a doplní řadu čínských komponentů větrných turbín dostupných pro větrné farmy doma i v zahraničí.

Závod se nachází v průmyslovém parku větrné energie na moři o rozloze 1.000 mu (asi 66,7 ha) a park provozuje fujianská divize společnosti Čínská korporace Tří soutěsek (China Three Gorges Corporation), která je vývojářem největšího čínského vodního projektu, který odstartoval v roce 1994 v provincii Hubei (Chu-pej) ve střední Číně.

Před společností LM se v průmyslovém parku usadily čínské domácí společnosti jako Xinjiang Goldwind Science & Technology Co., Ltd. a Dongfang Electric Corporation Limited, které vyrábí elektrické generátory, lopatky a další komponenty.

V zálivu vedle průmyslového parku se nachází 59 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem přes 357,4 megawattů a jejich roční produkce elektřiny činí 1,4 miliardy kWh.

V pobřežních provinciích Číny nyní převládají větrné farmy v moři u pobřeží podobné velikosti a rozsahu. Celková instalovaná kapacita větrné energie na moři byla do konce roku 2020 9 gigawattů, což je na druhém místě na celém světě.

Cíle Číny na dosažení vrcholu emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060 vyžadují podle odborníků větší závislost na čistých energetických zdrojích, jako je fotovoltaická energie a větrná energie, a větrná energie na moři získává s vyspělými technologiemi zvláštní pozornost.

„Větrná energie na moři je v Číně připravena na rozvoj ve velkém rozsahu s pomocí podpůrných politik a snižování nákladů díky zlepšujícímu se domácímu průmyslovému řetězci,“ řekl viceprezident Čínského institutu pro obnovitelnou energii Wang Zhongyao (Wang Čung-jao) na summitu o čisté energii, který se v červnu konal ve městě Zhangzhou (Čang-čou) v provincii Fujian.

Oficiální údaje ukazují, že nová čínská kapacita větrné energie na moři v roce 2020 činila 3,06 gigawattů, což je zhruba polovina celosvětového objemu. Náklady jsou však stále příliš vysoké a zdroje na pobřeží jsou příliš omezené na to, aby se větrná energie na moři stala významnějším přispěvatelem do energetické struktury v Číně.

V blízkosti břehu byly pro větrné farmy nakresleny ekologické červené čáry na ochranu mangrovů, korálových útesů, významných ústí řek, přílivových ploch, ohrožených druhů a rybolovných zdrojů. Větrné turbíny nesmí podle nařízení Státní správy pro oceán stát ani na migračních trasách ptáků.

Podle odborníků je budoucnost pobřežních větrných elektráren ve vodách dále do oceánu s hloubkami přes 50 metrů nebo přes 70 kilometrů od pobřeží.

Očekává se, že větrná energie na moři bude v roce 2050 představovat 10 procent celkové výroby energie, a 70 procent technického potenciálu je v hlubších vodách vhodných pro větrné farmy plovoucí na povrchu oceánu, spíše než zapuštěných do oceánského dna, řekl Dolf Gielen, ředitel Inovačního a technologického centra Mezinárodní agentury pro energii z obnovitelných zdrojů.

Tímto směrem již proudí investice. Například město Zhangzhou právě staví průmyslovou základnu větrné energie na moři v hlubších vodách. Celková instalovaná kapacita potenciálních větrných farem ve vodách poblíž města je až 50 gigawattů.

„Investovali jsme dalších 10 miliard yuanů (asi 1,5 miliardy amerických dolarů) do výroby vodíku z mořské vody,“ řekl senior viceprezident firmy pro čistou energii v provincii Guangdong pan Jin Yunshan (Ťin Jün-šan).

Energie vyráběná z větrných turbín v hlubších vodách může být použita k výrobě vodíku pro blízké petrochemické podniky a může pomoci místním komunitám v ekonomice s nulovými emisemi uhlíku, dodal Jin.

„S budoucími průlomy ve velkokapacitních větrných turbínách a plovoucích základech se čínská pobřežní větrná energie vydá dále na moře a stane se významnou hnací silou při realizaci cílů na snižování emisí uhlíku,“ řekl viceprezident Čínského institutu pro obnovitelnou energii Wang Zhongyao.

Tá