Čínská komunita na Kubě tiskne noviny a šíří svou kulturu Karibikem

Pokud vás osud někdy zavane do roztančené perly Karibiku, jak básníci poeticky nazývají Kubu v Latinské Americe, zcela jistě si nenechte ujít návštěvu proslulé čínské čtvrti, nacházející se přímo v srdci rozpálené Havany.

Vždyť právě čínská čtvrť v Havaně byla kdysi jedna z největších v celé Latinské Americe. Podle údajů pamětníků měla až 50 tisíc obyvatel. Drtivá většina z nich přišla na základě smlouvy kolem roku 1847 z provincie Kanton pracovat na třtinové plantáže. Usadili se za tehdejší zdí, táhnoucí se kolem města. Právě toto místo se nazývá Barrio Chino, tedy Čínská čtvrť.

Vstupní brána do Barrio Chino v Havaně.

Během dalších desetiletí především v druhé polovině 19. století opustili další Číňané Hongkong, Macao a Tchajwan, aby buď nahradili, nebo pracovali po boku otroků dovezených na plantáže z Afriky.

Většina z těchto Číňanů toužila po ukončení osmiletých smluv nebo dosažením osobní nezávislosti jiným způsobem po repatriaci nazpět do Číny, někteří se ale natrvalo usadili právě na Kubě. Nelze zapomenout také na fakt, že v průběhu 19. století přišlo na Kubu dalších 5 tisíc čínských imigrantů z USA, protože chtěli uniknout tehdejší americké diskriminaci a menší množství Číňanů dorazilo také v druhé polovině minulého století, což bylo způsobeno tehdejším chaosem v jejich domovině.

Číňané se usazovali především v městských oblastech Kuby a v Havaně vytvořili legendární Čínskou čtvrť plnou malých obchodů s potravinami a restauracemi, protože právě tam investovali vydělané peníze, když v začátcích pracovali jako smluvní pracovníci na plantážích. První čínské podniky v Barrio Chino byly otevřeny již v roce 1858.

Čínští muži na Kubě se dlouhou dobu potýkali s nedostatkem Číňanek, a tak se několik generací čínských Kubánců ženilo za mulatky nebo černošky, je tedy zřejmé, že téměř všichni čínští Kubánci mají španělské a africké kořeny a jejich příjmení jsou mnohdy španělského původu.

Moji kubánští přátelé, kteří žijí právě v Barrio Chino v Havaně mi vyprávěli, že na obchodním vrcholu byli tito čínští podnikatelé zhruba v 50. letech minulého století, kde v čínské čtvrti v Havaně působilo několik stovek drobných čínských podnikatelů, kteří provozovali čistírny, obchody s asijskými výrobky, ale také vlastnili obchody s látkami a hedvábím. Vlastnili ale také třeba řeznictví, rybárny, vinařství, homeopatické lékárny a podobně. Podle pamětníků tam tehdy vládla asijská atmosféra a člověk se tam s trochou fantazie mohl cítit, jako kdyby se procházel spletitými uličkami Pekingu.

Oslava Svátků jara v Čínské čtvrti v Havaně.

Že nebyli Číňané v Havaně žádní troškaři, dokládá i fakt, že tam postavili i kasino s názvem Chung Wah, které se nachází mezi ulicemi Amistad a Dragones v čínské čtvrti. Bylo založeno podle historických údajů již v roce 1893. Ale to zdaleka není všechno. Pozoruhodné je také to, že na Kubě dodnes vycházejí noviny v čínském jazyce, a to více než 80 (!) let a jmenují se Kwong Wah Po(光华 报), v českém překladu Zářivá Čína. Jejich první číslo vyšlo v březnu 1928.

Mnoho turistů také netuší, že v Havaně lze navštívit i čínský hřbitov. Já ho při jedné z návštěv Havany objevil, nachází se mezi ulicemi Avenida 26 a Colón ve Vedadu. Zmíněný hřbitov plnil svou funkci od října 1893 a v roce 1996 byl díky úsilí Číňanů z Havany i zahraničí vyhlášen za národní památku.

Na tomto místě věčného odpočinku leží nejenom čínští obchodníci, ale také třeba učitelé, lékaři nebo umělci. Na originálních kovových deskách, které byly vyrobené právě pro tento hřbitov, je napsáno jméno zemřelého v čínštině a španělštině, také je tam uveden věk zemřelého a jeho profese.

Je zřejmé, že čínští smluvní pracovníci a pozdější obchodníci si na Kubu dovezli jednak svoji pracovitost a podnikavost, ale také životní filozofii – buddhismus, nebo tradiční čínská jídla, léčebné metody akupunktury, dračí tance a podobně. Tím vším tento tropický ostrov v Karibiku kulturně obohatili.

Samozřejmě i dnes Barrio Chino v Havaně přitahuje turisty nejenom z Číny, ale doslova ze všech koutů světa. Potvrdil to nedávno pro CRI i kubánský velvyslanec v České republice Danilo Alonso v rozhovoru zde https://czech.cri.cn/communication/3888/20210622/679358.html, který uvedl, že existují aktuální plány na posilování sociálních vazeb s Čínou i v souvislosti s Čínskou čtvrtí v Havaně. „Jedná se o turistické centrum a věřím, že právě tato čtvrť se bude dále rozvíjet, je to malebné zákoutí Havany,“ vysvětlil Alonso s tím, že čínští turisté jsou na Kubě vítáni a jejich turistika je pro Kubu velmi významná. „Myslím si dokonce, že i čínské investice na Kubě by mohly být výrazně vyšší, než je tomu doposud,“ dodal nedávno v Praze Alonso.

Potomci Číňanů, kteří kdysi přišli na Kubu, slaví příchod Nového čínského roku.

Na závěr ještě jednu zajímavost, která souvisí s čínskými novinami Kwong Wah Po. Před časem, konkrétně v roce 2008, uvedla americká agentura AP, že kubánský stařec jménem Guillermo Chiu je údajně jediným člověkem na Kubě, který umí do více než stoletého stroje sázet čínské znaky. Pečuje prý o 6000 olověných destiček. Na každé z nich je jeden čínský znak, který se sází ručně! „Vysázet článek o 300 slovech mu trvá pět hodin,“ napsala zmíněná agentura s tím, aby zdůraznila celkovou zaostalost Kuby, ale přitom ani nezmínila fakt, že Kuba již několik desítek let čelí drtivému tlaku amerického obchodního embarga, které za její materiální chudobu může především.

Zřejmě nejstarší otočný tiskařský stroj na světě, který byl schopen tisknout noviny, se nakonec někdy kolem roku 2012 zastavil, ať už únavou starce Guilerma Chia, nebo z jiných důvodů. Ale už v červnu roku 2017 publikoval čínský server Xinhuanet článek o znovuotevření tiskárny v Čínské čtvrti v Havaně a opětovném tisku novin Kwong Wah Po.

V rámci kulturních akcí u příležitosti 170. výročí příjezdu prvních Číňanů na Kubu se vzácný americký tiskařský stroj z 19. (!) století vrátil po třech měsících oprav, které provedli kubánští a čínští odborníci, zpět ke své činnosti. Stroj v nově zrekonstruované tiskárně nyní opět tiskne čínské noviny, které jsou vydávány jednou měsíčně do všech provincií Kuby, kde žijí Kubánci čínského původu. Pomáhají tak šířit čínskou kulturu v Karibiku a jsou důkazem pomoci a spolupráce Číňanů a jejich potomků, kteří na Kubě dodnes žijí.

Radovan Rybák, zvláštní zpravodaj CMG v Praze