Úsilí Číny o větrné energie na moři je zásadní pro uhlíkovou neutralitu
Mezi náročnými snahami Číny splnit svůj závazek dosáhnout maxima emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 má velký význam rozvoj pobřežní větrné energie, která je jednou z klíčových technologií pro dosažení těchto cílů.
Podle zprávy, kterou ve čtvrtek vydala Globální rada pro větrnou energii, Čína v roce 2020 třetím rokem po sobě vedla svět v nových pobřežních větrných zařízeních.
Globální pobřežní větrný průmysl instaloval v loňském roce kapacitu 6,1 gigawattů (GW), zatímco Čína loni instalovala více než 3 GW, což představuje polovinu celosvětového součtu, uvedla vlajková zpráva rady s názvem „Globální zpráva 2021 o pobřežní větrné energii (Global Offshore Wind Report 2021)“. Následovaly dvě země Nizozemsko s téměř 1,5 GW a Belgie se 706 megawatty (MW).
Do konce roku 2020 mělo osm pobřežních provincií v Číně projekty pobřežní větrné energie připojené k síti, což přispělo k instalovanému výkonu přibližně 9 GW, což z Číny činí druhou největší zemi na světě v oblasti pobřežních větrných elektráren po Velké Británii.
Využívá pobřežní vítr s „největším potenciálem růstu ze všech technologií obnovitelné energie“, uvádí se ve zprávě. V současné době je na celém světě instalováno celkem 35 GW kapacity, což šetří 62,5 milionu tun emisí CO2.
Čína s neustálými průlomy v příslušných zařízeních a technologiích a se snižujícími se náklady vykročila na cestu rychlého rozvoje tohoto odvětví.
Ve východní čínské provincii Zhejiang zahájila pobřežní větrná farma ve městě Zhoushan rozvoj pobřežní větrné energie v provincii.
Stavba pobřežní větrné farmy s názvem Guodian Zhoushan Putuo č. 6 začala v roce 2017.
Po více než dvouleté výstavbě bylo již uvedeno do provozu všech 63 větrných turbín se schopností generovat více než 7 milionů kilowatthodin elektřiny ročně pro téměř 350 tisíc domácností, což je ekvivalent energie vyrobené spálením 240 tisíc tun standardního uhlí, tím Čína snížila emise uhlíku o přibližně 700 tisíc tun ročně.
Díky bohatým zdrojům větrné energie má město Zhoushan také několik dalších pobřežních větrných elektráren.
Poblíž Zhoushanských ostrovů se nachází pobřežní větrná elektrárna nazývaná Větrná farma Daishan (Taj-šan) č. 4, která byla uvedena do provozu a připojena k síti letos v květnu. Tato elektrárna bude s dalšími dvěma větrnými elektrárnami, konkrétně Shengsi (Šeng-s´) č. 5 a č. 6 tvořit největší skupinu pobřežních větrných farem, jejichž celková společná výroba větrné energie dosáhne 1,44 miliardy kilowatthodin, jakmile budou plně fungovat.
Větrná farma Daishan č. 4, kterou vlastní Čínská všeobecná společnost pro jadernou energii (China General Nuclear Power Corporation), zahrnuje 54 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 234 MW. Do energetické sítě je schopna dodat 618 milionů kilowatthodin elektřiny ročně.
„Ve srovnání s uhelnou elektrárnou stejné velikosti pomáhá větrná farma snížit využití uhlí o 170 tisíc tun a snížit emise škodlivých plynů a prachu o 470 tisíc tun,“ řekl ředitel větrné farmy Daishan Zhao Wen (Čao Wen).
Čistá energie bude použita na podporu rozvoje ropných a plynárenských podniků ve městě Zhoushan, které budou hrát významnou roli při optimalizaci místní energetické struktury, při úsporách energie a snižování emisí, uvedla komise pro rozvoj a reformu města Zhoushan.
Odvětví větrné energie na moři je jedním ze klíčových bodů 14. pětiletého plánu (2021-2025) provincie Zhejiang, který plánuje v tomto období s dokončením dalších projektů přidat 4,5 GW pobřežní větrné energie.
Ředitel Čínské národní energetické správy Zhang Jianhua (Čang Ťien-chua) uvedl, že 14. pětiletý plán je první pětileté období a kritické období pro přechod na nízkouhlíkovou energii před dosažením vrcholu uhlíkových emisí do roku 2030.
„Do roku 2030 by měl podíl nefosilní energie na spotřebě primární energie představovat zhruba 25 procent a celkový instalovaný výkon větrné a sluneční energie by měl dosáhnout přes 1.200 GW,“ uvedl Zhang.
Tá