Mladí Číňané se stále více znepokojují vypršením své „doby spotřeby“

Jen několik měsíců před jejími 29. narozeninami, se Fu Qin rozhodla zaplatit si drahý fotografický portrét, který by zachytil krásu jejího mládí. Stejně jako mnoho čínských žen v jejím věku, znepokojuje Fu Qin stárnutí, zejména překročení třicítky, o čemž mnozí věří, že znamená obrat v životě.

„Můj vzhled se od 29 let moc nezměnil, neobjevily se vrásky ani nevypadám starší,“ řekla Fu, které je nyní 32 let.

Před rokem, po dokončení svého doktorského studia v Pekingu, se Fu Qin stala univerzitní lektorkou. Její náročná práce v prvním semestru jí až do zimních prázdnin zabránila příliš o sobě přemýšlet. Jak trávila většinu času doma, měla více času na to, aby se mučila myšlenkami na to, jak žila všechny ty roky. Začala cítit pocit osamělosti a úzkosti z toho, že je stále svobodná.

„Myslím, že jsem přišla do věku, kdy potřebuji partnera, nebo mít svou vlastní rodinu,“ řekla. „Kromě toho brzy překročím biologicky nejlepší období plodnosti, to je 20 až 35 let.“

Úzkost ze vzhledu a ohledně sňatku a rodiny je velmi běžná mezi mladými čínskými dospělými v důsledku převládajícího vlivu sociálních médií na jejich každodenní život. Zatímco mladé ženy si myslí, že nejsou dostatečně krásné, někteří rodiče dokonce převádějí svůj strach o vzhled na další generaci a nutí své dělat nosit nápravné přilby pro „dokonale kulatou hlavu“.

Kromě toho mladí Číňané zjišťují při prohlížení Momentů na WeChatu, což je jedna z funkcí čínské hlavní sociální platformy WeChat, kam uživatelé mohou posílat své videa nebo fotografie a přijímat lajky nebo komentáře, podobně jako na Facebooku, že stále více jejich přátel nebo spolužáků se vdalo nebo oženilo, nebo mají dítě.

„Rozhodl jsem se zavřít Momenty na WeChatu, abych se nenechal příliš rozptylovat životy ostatních lidí,“ řekl 26letý Lin, který nyní pracuje v Šanghaji. Jako místní nemusí platit za pronájem, ale jeho plat stále nepokryje každodenní výdaje.

Na večeři s přáteli bylo Linovi navrženo, aby se ucházel o postgraduální studium v Hongkongu, aby za rok nebo dva mohl získat jako čerstvý absolvent lepší práci. I když je tu šance získat zaměstnání s vyšším platem, váhá.

„Jít na jiné místo a žít tam nějaký čas, to pro mě není pohodlné, a nejsem si jistý, jestli ta změna stojí za to,“ řekl Lin. „Býval jsem zaneprázdněn, ale čím více chci, tím méně jsem šťastný.“

Obavy z vypršení „doby spotřeby“

V září roku 2020 se na online platformě Douban, což je populární čínská online platforma pro diskusi o filmech a knihách, objevil příspěvek nazvaný „Miluji jídlo s téměř vypršenou dobou spotřeby“. V této skupině, která má už 93.000 členů, uživatelé diskutují své zkušenosti s nákupem téměř prošlých potravin.

Jeden uživatel internetu komentoval, „Můj život je podobný jako jídlo s „téměř vypršenou dobou spotřeby“, levný, ale stále má hodnotu.“ Tento pocit silně rezonoval mezi mnoha mladými Číňany. Většina jejich rodin chce, aby se oženili do 30 let a měli děti do 35 let. Rodiny většiny mladých žen očekávají, že po 35 letech budou klást větší důraz na péči o svou rodinu, než na práci. Tradičně nesou ženy v Číně velké břemeno odpovědnosti za péči o celou rodinu. Jsou vždy povzbuzovány k tomu, aby se vdaly do 27 let a měly dítě nejpozději do 30 let.

„Zatímco v současné společnosti je obhajován diverzifikovaný životní styl a individualita je respektována, zůstáváme hluboce ovlivněni tzv. mainstreamovými hodnotami, které jsou neustále propagovány přes platformy sociálních médií,“ řekla Liu Qian, profesorka na Ústavu antropologie Lidové univerzity.

Na některých pracovištích v Číně také platí věková hranice 35 let pro nábor zaměstnanců. „S takovým věkovým limitem je pro lidi ke třicítce a těsně po ní obtížnější změnit svou profesi,“ řekl Cheng Meng, přednášející na Fakultě pedagogiky Normální univerzity v Pekingu, jehož výzkumná oblast zahrnuje duševní zdraví mládeže.

„Současná společnost klade nadměrný důraz na efektivitu, která usnadňuje vysokou produktivitu při vytváření bohatství. Ale to dělá společnost vysoce konkurenční s malou péčí o jednotlivce.“

Zastavit se a přivonět k růži

Čína zaznamenala v uplynulých desetiletích rychlý hospodářský rozvoj a sociální změny, což vedlo k obecnému nárůstu psychického tlaku a stresu. Studie ukazují, že prevalence úzkostných poruch v Číně je dnes výrazně vyšší než v posledních dvou desetiletích. Podle odhadů ve zprávě Světové zdravotnické organizace z roku 2019 trpí 41 milionů Číňanů poruchami souvisejícími s úzkostí.

„Rychlá čínská společnost vyzývá mladé lidi, aby prošli svým životem, aniž by si uvědomili, co opravdu potřebují. A oni trpí úzkostí, když čelí nejistotám a rizikům,“ řekl Cheng.

Mladí Číňané, kteří se rozhodnou zpomalit, čelí jak tlaku rodičů, tak i společnosti.

Podle fází psychosociálního vývoje, jedné z nejvlivnějších psychologických teorií vyvinutých psychoanalytikem Erikem Eriksonem, lze pojmy, jako je nalezení partnera do 30 let, změnit na navázání intimního vztahu mezi 18 až 40 lety.

„To znamená, že lidé mohou narazit na první lásku v 18 letech, najít celoživotního partnera ve 28 letech a oženit se ve 38 letech,“ řekl Han Zhuo z Fakulty psychologie na Normální univerzitě v Pekingu, který se zaměřuje na ovládání emocí.

Pro jednotlivce je dobrý způsob, jak zmírnit úzkost, podílet se na veřejných sociálních aktivitách, které pomáhají odpoutat pozornost od sebe sama. „Vnímáním osobního utrpení v kontextu lidského utrpení můžeme získat nový pohled na sebe.“

Někteří odborníci doporučují praxi duševního zdraví známou jako „uvědomování si“, což znamená, že lidé věnují pozornost sobě a zaměřují se na své tělo a mysl v tuto chvíli prostřednictvím jógy nebo meditace.

Studie ukázaly, že pozitivní účinky „uvědomování si“ zahrnují zlepšení pracovní paměti a zmírnění příznaků úzkosti. Pomáhají také lidem udržet si zdravou váhu.

„Při praktikování „uvědomování si“ a bytí v tuto chvíli, si lidé mohou uvědomit své potřeby jasněji a provádět plány více racionálně,“ řekl Han. „Mohou sami rozhodnout o své „době spotřeby“ bez obav z blížícího se data vypršení.“ (Kl)