Navštívili jsme Čínský pavilon na Expo 2020 v Dubaji

Již samotná návštěva Spojených arabských emirátů je zážitkem. Zatímco v Česku panovalo zimní lehce mrazivé počasí, v Dubaji se teplota přes den vyšplhala na příjemných 25oC a v noci zpravidla neklesla pod (rovněž příjemných) 18oC.

Návštěva dubajského Expa je jedinečným zážitkem. Právě probíhající světová výstava (končí poslední březnový den) hostí poprvé v její historii arabská země. Nejmladší a jeden z nejrychleji rostoucích regionů na světě hostí od 1. října 2021 více než 200 vystavovatelů z více než 180 zemí, nadnárodních, vzdělávacích a nevládních společností. Areál se rozkládá poblíž jižní hranice Dubaje s dalším emirátem Abu Dhabi na ploše 438 hektarů – to jsou více než tři rozlohy Starého Města pražského, na plochu EXPA by se vešlo 613 fotbalových hřišť! Ústředním tématem veletrhu je Connecting Minds, Creating the Future, „Propojování myslí, vytváření budoucnosti" jako inkubátor nových myšlenek s podtématy „Sustainability, Mobility and Opportunity enek, „Udržitelnost, mobilita a příležitost“ - klíčové hnací síly budoucnosti globálního pokroku, které nás inspirují k ochraně planety, objevování nových horizontů a budování lepší společnosti. Gigantický projekt navrhla americká firma HOK – výstavní plochy se rozprostírají podle centrálního náměstí (Al Wasl) ohraničené třemi výše uvedenými tematickými bloky.

Jedna ze vstupních bran Expa

Šestiměsíční program EXPA nabízí nevšední zážitky pro všechny věkové kategorie. Návštěvníci mohou vidět nejen pavilony svých vlastních zemí, ale zažít atmosféru stánků mnoha dalších zemí; na své si přijdou příznivci moderních technologií, umění, kultury, gastronomie, zájemci mohou shlédnout živá vystoupení, workshopy apod.

První výstava tohoto formátu se konala v roce 1851 v Londýně; všechny výstavy v dosavadní historii se zaměřovaly na právě aktuální problémy. Celosvětová setkání se v průběhu století stala důležitou platformou pro setkávání lidí různých kultur, vyměňování zkušeností, spolupráce mezi jednotlivými vládami, společnostmi a lidmi.

V roce 2010 hostila EXPO Šanghai, výstava se konala na obou březích řeky Huangpu (Chuang-pchu-ťiang) a téma výstavy nemohlo být vybrané lépe: Lepší město - lepší život. Směřovalo do vize města 21. století příštího velkého světa. Zúčastnilo se jej nejvíce zemí a organizací – celkem 246 a bylo nejdražším projektem v historii světových veletrhů. Náklady se vyšplhaly na neuvěřitelných téměř 12 miliard jüanů v provozních nákladech při zisku více než 1 miliardy jüanů díky rekordní návštěvnosti více než 73 milionů lidí. Akce tak překonala návštěvnický rekord z EXPA v japonské Ósace v roce 1970, které navštívilo 64 milionů návštěvníků - 16. října 2010 jej tehdy navštívil rekordní počet 1,03 milionů návštěvníků. Odhad účasti na EXPO Dubaj 2020 je mnohem skromnější – 20 milionů návštěvníků. Převažovat by však měli zahraniční návštěvníci, chybí však hosté zvláště z východoasijských zemí – Číny, Indie nebo třeba Malajsie, davy návštěvníků se opravdu přes den neprodíráme. Návštěvníci chybí nejenom na výstavě, ale postrádají je i hoteliéři, pokladní v dubajských restauracích a s EXPEM spojených atrakcích.

EXPO 2020 cílí hlavně na rodiny s dětmi. Příliš přelomových novinek zde neobjevíte, ale mnoho projekcí zábavnou formou interaktivního náhledu vysvětluje, jak fungují moderní technologie a to je příklad nejen českého, ale i čínského pavilonu.

Symboly Číny

Český pavilon Czech spring – „České jaro“ se nám líbí; vyrostl podle architektonického návrhu mladých českých architektů společnosti Formosa AA, s.r.o. a nachází se hned u jednoho z hlavních vstupů na výstaviště v zeleném lístku „udržitelnosti“. Oceňujeme originální pojetí organické struktury obrůstající kvadratické linie výstavního prostoru potrubím, které tvoří mrak přecházející do interiéru, kde se prolíná s dalšími technologickými rozvody. Uvnitř nacházíme řadu světelných a uměleckých instalací a objektů. Jedinečným technologickým jádrem pavilonu je unikátní systém S.A.W.E.R., který dokáže získávat vodu ze vzdušné vlhkosti i v nehostinných podmínkách a tím proměňovat suchou poušť v kvetoucí zahradu – ideální pro „žíznivý“ arabský trh.

Trochu nám tady paradoxně chybí vlastní představení Česka, které mnoho zvláště zahraničních návštěvníků ze vzdálenějších zemí pravděpodobně nezná – národní tradici představuje vlastně jen plzeňské pivo na čepu restaurace v přízemí, kde si dáváme i tradiční české knedlo, zelo, vepřo.

Český pavilon vidělo do konce února na 800 tisíc návštěvníků, předpokládá se, že do konce EXPA to bude milion. 1. března jej navštívila jeho výsost šejk Mohamed Bin Ahmed Bin Hamdan Al Nahyan – člen vládnoucí rodiny Spojených arabských emirátů a vůdčí osobnost Agentury pro mezinárodní obchod a rozvoj. O něco dříve tady koncertovala populární česká skupina Mirai, která minulý rok zvítězila v anketě Český slavík v kategorii tuzemských kapel; v lednu pavilon navštívila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Český národní den, který proběhne na první jarní den 21. března pravděpodobně již nestihnete, ale do konce výstavy ještě nějaký den zbývá. A pokud jste senior nad 60 let máte přednostní vstup skoro do všech pavilonů.

Čínský pavilon připomíná tradiční lucernu

Platí to i v případě vstupu do čínského pavilonu. Míjíme dlouhou frontu návštěvníků čekajících na vstup a kráčíme dovnitř. Kruhová impozantní stavba připomínající tradiční čínské lucerny patří rozlohou 4 636 metrů čtverečních k největším z celého EXPA. Je krátce po setmění a celý plášť budovy se právě rozzářil ve světelnou show, a jsem zvědavi jaké unikáty ukrývá uvnitř.

Pavilonu dominuje snaha ukázat návštěvníkovi ambice Číny v souboji o dobytí vesmíru ukázkami hned několika exponátů: ať již meziplanetární mise národní vesmírné agentury CNSA, kterou reprezentuje lunární průzkumná loď Čchang’e-4, která měkce přistála v lednu 2019 na odvrácené straně Měsíce. Sonda Tchien-wen-1 v květnu loňského roku úspěšně přistála na povrchu rudé planety Mars, nebo čínská vesmírná stanice umístěná na nízké oběžné dráze ve výšce 350-450 km nad povrchem Země i série čínských stanic Tchien-kung (Nebeský palác) určených pro testování všech čnností potřebných pro výstavbu velké modulární vesmírné stanice, při kterém se kosmická loď spojila s čínskou vesmírnou stanicí Shenzou 12, Pozornost si zasloužil i globální navigační družicový systém BeiDou pojmenovaný podle souhvězdí Velké medvědice.

Úspěchy Číny v kosmu

Další část technologických „vychytávek“ patří chytrému městu, kdy jsou jednotlivé části městských čtvrtí nepřetržitě monitorovány chytrými kamerami. Ty mají lidem zajišťovat větší bezpečí a zabraňovat potenciálně škodlivému chování. Kamera třeba zachycuje seniora, který upadne na chodníku, kamera to zaznamená a vyhodnotí, že se děje něco neobvyklého. Sama následně na místo zavolá adekvátní pomoc.

Život v chytrém městě se tak stane podle autorů pohodlnějším. Prostřednictvím tří ukázek Smart Community, Smart Retail a Smart Medicare se dozvíte o chytrém životě dnešních Číňanů.

Chytrá lékařská péče. V Číně byla již před několika lety otevřena první chytrá nemocnice s umělou inteligencí, která umí poskytnout pacientům efektivní doporučení léčby, lékařům systém dokáže diagnostikovat až 90 % běžných nemocí s minimální chybovostí - kromě standardizovaných softwarových produktů je systém schopen stanovit komplexní řešení léčby v souladu se specifickými potřebami zákazníků a znalostí procesů.

Chytré cestování. Multifunkční bezpilotní čistě elektrický koncepční vůz s názvem „Kun“ (podle čínské legendy velká ryba, která se může změnit v ptáka) představený čínskou automobilkou SAIC, v sobě integruje pokročilé technologie, mezi které patří bio-inteligentní interakce a automatické řízení, a ukazuje krásný obraz chytrého cestování v budoucnosti, které nebude omezené prostorem ani funkcemi, auto může plavat jako ponorka nebo létat jako vrtulník.

Chytré zemědělství. Loni zesnulý čínský agronom Jüan Lung-pching (zemřel ve věku úctyhodných 90 let) zasvětil svůj život zemědělskému výzkumu v rámci kterého vytvořil první odrůdy hybridní rýže, která může významně přispět k zásobování potravinami nejen 1,4 miliardy obyvatel Číny, ale celého téměř osmi miliardového světa - bývá označován jako „otec hybridní rýže“.

V jiné části pavilonu probíhá improvizovaná výuka čínštiny. Bezchybně zopakovat čínské věty není pro nás jednoduché, navíc když výslovnost bez kompromisů opravuje virtuální učitel.

Rozkládací videosál

Na závěr usedáme do malého kina, na malé obrazovce se promítají čínské reálie; k našemu překvapení se uprostřed produkce nadzvedne stěna po našem boku; náhle máme vedle sebe další stejně velké auditorium a vedle něj ještě třetí; malé monitory se zasouvají ke stropu a místo nich se objevuje velké plátno, na kterém se promítání již na širokoúhlé obrazovce a pro velký sál několika stovek diváků pokračuje.

Den se pozvolna mění v noc, unaveni, ale plni čerstvých dojmů opouštíme areál výstaviště, v dálce spatříme světlem zalitou aktuálně nejvyšší věž světa Burdž Chalífa a těšíme se, co nám v Emirátech přinese další den.

Miroslav Hrdlička, zvláštní korespondent CMG v Praze