Čínský průmysl vozidel na nové energie: Kde jsme nyní a kam pokračovat

Autor: Wang Zhongying je zástupce generálního ředitele Ústavu pro výzkum energií Čínské národní komise pro rozvoj a reformy. Liu Jian je přidružený výzkumný pracovník ve stejném ústavu.

V rámci čínské iniciativy dosáhnout vrcholu emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060 má průmysl vozidel na nové energie (NEV) v Číně důležitou historickou misi. Není to jen pilíř hospodářského rozvoje, ale také hlavní síla pro přepisování historie čínského automobilového průmyslu a budování nízkouhlíkové budoucnosti.

Čína je největším automobilovým trhem na světě s téměř 30 miliony vyrobenými a prodanými vozy ročně, ale téměř 90 % z nich jsou vozy na fosilní paliva a dominují jim zahraniční značky. Téměř všechny známé zahraniční značky a špičkoví výrobci mají společné podniky v Číně.

S více než stoletým vývojem je technologie vozidel s motorem s vnitřním spalováním (ICE) velmi dobře zavedená. Je nereálné si myslet, že čínské domácí značky mohou proniknout na trh vozidel ICE a ovládnout jej.

Na jedné straně čínské domácí společnosti propásly historickou příležitost dohnat zahraniční kolegy v technologii ICE, na druhé straně se začal nezvratně projevovat globální trend směrem k nízkouhlíkovému rozvoji a nyní je celosvětovým konsenzem jít cestou ekologického a nízkouhlíkového rozvoje.

Očekává se, že přibližně za 10 let uvolní vozidla na fosilní paliva polovinu svého podílu na trhu NEV a do roku 2040 již tradiční výrobci nebudou prodávat vozidla poháněná fosilními palivy. Proto vývoj NEV, zejména elektrických vozidel, přináší nové příležitosti pro rozvoj čínského automobilového průmyslu.

Po více než deseti letech vývoje je nyní Čína největším světovým trhem pro NEV. V roce 2020 bylo po celém světě v oběhu více než 10 milionů NEV a Čína tvořila téměř polovinu.

V roce 2021, navzdory dopadu pandemie a nedostatku čipů, čínský trh s NEV odolal klesajícímu globálnímu trendu a zaznamenal pozitivní růst, přičemž roční prodej vyskočil na 3,52 milionu vozů, což je 1,6násobný meziroční nárůst a představuje to 13 % všech nově prodaných vozidel. V nadcházejících letech vstoupí čínský trh s NEV do období rychlého růstu s předpokládanou mírou přijetí přes 25 % do roku 2025.

Na 26. konferenci smluvních stran OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow podepsala řada zemí, včetně Rakouska, Dánska, Finska, Švédska, Nizozemska a Norska, závazek, že budou do roku 2040 nebo dříve usilovat o to, aby byl veškerý prodej nových osobních vozů a dodávek s nulovými emisemi.

Ve skutečnosti již před COP26 řada známých výrobců po celém světě, jako Mercedes-Benz, Volkswagen, BMW a Ford, již navrhla harmonogramy ukončení výroby vozidel na fosilní paliva. K dosažení uhlíkové neutrality musí energetické systémy nakonec dosáhnout nulových čistých emisí. Postupné vyřazování vozidel na fosilní paliva z trhu je tedy nevyhnutelným historickým trendem.

V případě Číny mluví činy vždy hlasitěji než slova. Přestože Čína na COP26 nepodepsala dohodu o postupném vyřazování vozidel na fosilní paliva, čínská vláda přikládá vývoji NEV velký význam a stanovila pro toto odvětví jasný vývojový kurz. Zejména vývoj a přijetí elektrických vozidel v Číně již vede svět.

Ze strategického hlediska je rozvoj čínského průmyslu NEV důležitý nejen proto, že může přispět k nízkouhlíkové transformaci odvětví dopravy, ale také proto, že elektrická vozidla mohou sloužit jako úložiště energie pro podporu nového systému elektrické energie. NEV mohou být integrovány do nového energetického systému, aby podpořily masivní rozvoj větrné, solární a dalších obnovitelných zdrojů energie.

K dosažení cíle maximálních emisí a uhlíkové neutrality musí čínská ekonomika a společnost projít hlubokou systémovou změnou a integrace NEV s energetickým systémem bude důležitým katalyzátorem pro urychlení této transformace. (Kl)