Mnoho různých způsobů, jak vás mohou zabít vlny veder

Vlny veder nadále pustoší mnoho evropských zemí. Požáry, sucho, tepelný stres, dokonce i padající kameny ohrožují tisíce životů – a kvůli klimatickým změnám bude pravděpodobně ještě tepleji.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo na celém světě za 20 let do roku 2017 celkem 166 tisíc lidí na stres z horka, přičemž počet lidí vystavených vlnám veder mezi lety 2000 a 2016 vyskočil o 125 milionů.

Agentura OSN odhaduje, že od roku 2030 do roku 2050 způsobí změna klimatu na celém světě přibližně 250 tisíc dalších úmrtí ročně, od podvýživy, malárie a průjmu až po stres z horka.

V současné vlně veder se Spojené království připravuje na rekordních 41 stupňů Celsia, ve Francii se očekává, že teploty dosáhnou 43 stupňů Celsia a Portugalsko už zažilo 47 stupňů Celsia.

Toto jsou smrtelné časy a nikdo není imunní, jak potvrzuje nová studie v British Medical Journal (BMJ) zdůrazňující rostoucí zdravotní nebezpečí extrémního horka.

A nejde jen o hypotetické ohrožení života. Současná vlna veder zabila podle Institutu zdraví Carlose III. během minulého týdne ve Španělsku 360 lidí. Ve Spojeném království Bob Ward, politický ředitel Granthamského výzkumného institutu pro změnu klimatu a životní prostředí, varoval: „Jen toto období horka si může vyžádat 1.500 až 2.000 úmrtí.“

Pokud se to zdá být děsivá hrozba, stojí za to připomenout, že vlna veder v roce 2003 měla jen ve Francii za následek více než 14 tisíc úmrtí.

Proč jsou tedy pro nás tyto vysoké teploty tak nebezpečné?

Přetížení těla

Vystavení extrémnímu horku může způsobit vyčerpání a úpal, ke kterému dochází, když tělesná teplota dosáhne 40 stupňů Celsia nebo vyšší.

Podle britské Národní zdravotnické služby to může poškodit mozek, srdce, ledviny a svaly, a pokud se takový stav neléčí, může být smrtelný pro 10-50 procent případů.

Dehydratace způsobuje houstnutí krve, což znamená, že srdce musí pumpovat silněji a spolu s dalšími orgány může být vážně poškozeno.

Pocení je nastaveno tak, aby omezovalo příjem tepla, ale existuje bod, kdy selže, zvláště pokud je vysoká vlhkost a pot se nemůže odpařovat. Lidské tělo se nedokáže samo ochladit natolik, aby přežilo déle než jen pár hodin.

Výzkumy ukazují, že průtok krve do orgánů může být narušen, ze střev mohou do těla unikat nebezpečné toxiny a zabíjet buňky, což může způsobit smrtelné zánětlivé reakce.

To může také přispět ke vzniku krevních sraženin. Mezi další příznaky tepelného stresu patří otoky dolních končetin, tepelná vyrážka na krku, křeče, bolesti hlavy, podrážděnost, letargie a slabost.

Trvalé poškození mozku je hrozbou, i když vás horko nezabije. Centrální nervový systém a vnitřní orgány jsou zranitelné a mohou vyžadovat rozsáhlé lékařské ošetření.

Lékařská studie z roku 2016 ukázala, že může také následovat kognitivní porucha, a to i při mírných, krátkodobých obdobích hypertermie, včetně úpalů.

Příznaky, na které je třeba dávat pozor…

Když vaše tělo zažívá vysoké teploty, můžete nejprve trpět vyčerpáním z horka. To je závrať, obvykle doprovázená nadměrnou žízní a můžete se zpotit. Chlazení je nutnost. Pokud k tomu nedojde, zdravotní stav se může rychle zhoršit, přičemž úpal představuje hlavní zdravotní problém.

Krevní cévy se mohou začít rozšiřovat, krevní tlak může klesnout a krev je méně dostupná pro hlavní orgány. Se sníženým množstvím kyslíku a cukru přestane vaše tělo, především váš mozek, správně fungovat, což je lékařská pohotovost. Můžete dokonce ztratit vědomí. Nepravidelná horka mohou vyvolat zástavu srdce a váš život je ohrožen. Pokud nezemřete, může dojít k infarktu.

BMJ uvádí, že starší lidé (včetně těch v domovech s pečovatelskou službou) a děti jsou vystaveni většímu riziku komplikací a úmrtí v důsledku tepelného stresu, stejně jako lidé s chronickými nemocemi nebo lidé, kteří denně užívají léky a nemusí vědět, jak upravit dávku.

Nebezpečí ohně

Kromě mnoha různých způsobů, jak můžete zemřít na přehřátí těla, se ve vnějším světě během vlny veder mohou skrývat různé potenciální způsoby smrti. V neposlední řadě, jak ukázaly nedávné události - požáry.

Jak si poradit v horku

Nejvyšší prioritou je v první řadě zabránit vyčerpání z horka nebo úpalu.

Prvořadou radou je pít hodně vody, otevírat okna, zatahovat závěsy, nepřehánět to s cvičením, vyhýbat se těžkému oblečení, držet se mimo slunce a dávat pozor na zranitelnější skupiny lidí - včetně malých dětí a seniorů.

Existuje naděje?

Vzhledem k rekordním teplotám a dlouhé vlně veder, která možná snižuje ostražitost lidí, to vypadá, že Evropané si musí dávat velký pozor. A i když vedro může později během týdne poněkud polevit, dlouhodobé předpovědi nejsou příliš radostné.

„Všechny vlny veder, které byly dosud v Evropě studovány, naznačují jejich neustálé zvyšování teploty,“ řekl Robert Vautard z Institutu Pierra-Simona Laplace na Sorbonnské univerzitě.

„Dokud se emise skleníkových plynů nesníží na nulu, vlny veder budou stále sílit, budou častější a budou trvat déle.“

Autor článku je Mark Ashenden.

Ta