Čína vydala sérii speciálních pamětních mincí inspirovanou pozůstatky čínského starověkého městečka Liangzhu

Pojďme si popovídat o dárku se sentimentální a materiální hodnotou!

Čínské bankovní úřady vydaly 6. července sérii speciálních pamětních mincí u příležitosti prvního výročí zapsání archeologických pozůstatků u města Hangzhou (Chang-čou) ve východočínské provincii Zhejiang (Če-ťiang) na seznam památek světového dědictví UNESCO.

Archeologické pozůstatky starověkého města Liangzhu (Liang-ču) pochází z období 3300-3200 let př. n. l. a dokládají rané organizované státní uspořádání se zemědělskou ekonomikou zaměřenou na pěstování rýže a s hierarchií založenou na společenském postavení.

Podle zprávy Čínské lidové banky obsahuje nová sada mincí jednu zlatou a dvě stříbrné mince, které jsou všechny zákonným platidlem. Tradice vydávání speciálních pamětních mincí na oslavu míst světového dědictví po celé zemi začala v roce 2003.

Všechny mince mají na lícní straně národní znak a na rubu jsou čínské znaky pro „světové dědictví“ a „pozůstatky čínského starověkého městečka Liangzhu“.

Zlatá pamětní mince, která má průměr 22 mm, obsahuje 8 g zlata a má nominální hodnotu 100 yuanů. Na zadní straně mince je vyobrazen „nefritový Cong“ se svými jedinečnými ornamentálními vzory. „Nefritový Cong“ je nádoba, která reprezentuje archeologické nálezy ze starověkého města Liangzhu.

Jedna ze dvou stříbrných mincí s průměrem 90 mm a s obsahem 500 g stříbra má nominální hodnotu 150 yuanů. Na její zadní straně jsou vyobrazeny typické „masky bohů a zvířat“, které se objevují na mnoha archeologických nálezech ze starověkého města Liangzhu.

Druhá stříbrná mince s průměrem 40 mm a s 30 g stříbra má nominální hodnotu 10 yuanů. Na zadní straně této mince je vyobrazen celkový pohled na starověké město a jeho vodní vstupy, společně s nefritovým trojzubcem, který byl na místě nalezen.

Čína už vydala osm sad pamětních mincí inspirovaných památkami světového dědictví UNESCO v zemi, včetně hor Huangshan (Chuang-šan), starobylého komplexu budov na hoře Wudang (Wu-tang), kulturní krajiny Západního jezera ve městě Hangzhou, skalních rytin Dazu (Ta-cu) a starého města Pingyao (Pching-jao).

Digitální nástroje pomáhají chránit místo světového dědictví

V pondělí 6. července to byl přesně rok, co byly pozůstatky starověkého města Liangzhu zařazeny na seznam památek světového dědictví UNESCO. 

„Civilizaci Liangzhu odkrývaly a zkoumaly čtyři generace archeologů,“ řekl Liu Bin (Liou Pin), ředitel Institutu kulturních památek a archeologie provincie Zhejiang. Dodal, že zatím víme o této kultuře stále velmi málo a archeologické práce musí být nadále prohloubeny.

Liu Bin řekl, že od zařazení pozůstatků města Liangzhu na seznam památek světového dědictví UNESCO byl archeologický výzkum v Liangzhu rozšířen a práce je „vědečtější, mezinárodnější, teoretičtější a veřejnější“.

Guo Qingling (Kuo Čching-ling), ředitel střediska managementu starověkého města uvedl, že památky byly pro lepší ochranu digitalizovány a dodal, že mnoho kontrol na místě už neprobíhá manuálně.

Park pozůstatků čínského starověkého města Liangzhu, který byl otevřen pro veřejnost 7. července minulého roku, je nyní pokryt signálem 5G, a Muzeum Liangzhu nabízí turistům interaktivní zážitky.

18. května zahájilo muzeum on-line mezinárodní výstavu na téma „Prozkoumejte svět v Liangzhu“, která zaznamenala téměř 900 tisíc zhlédnutí.

Jia