Čína bude hostit odložené 44. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO

2020-11-23 11:06:54
Sdílej:

Na 14. mimořádném zasedání Výboru světového dědictví UNESCO, které se konalo začátkem listopadu v Paříži, bylo rozhodnuto, že s ohledem na vývoj ve světě v souvislosti s pandemií COVID-19 se 44. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO uskuteční v jihočínském městě Fu-čou na přelomu června / července příštího roku. Výbor se schází každoročně, rozhoduje o zápisu památek na Seznam světového kulturního dědictví, ale také sleduje stav památek na seznamu již zapsaných, rozhoduje o využívání fondu světového dědictví atd. Každoročně se navýší prestižní seznam o více než dvě desítky nových zápisů. Česká republika byla po dlouhých 17 letech čekání hned dvakrát úspěšná zápisem Hornické kulturní krajiny regionu Erzgebirge / Krušnohoří (společně se saskou stranou) a Stájí a zámku národního hřebčína v Kladrubech nad Vltavou. Těmito zápisy se dostala do elitního klubu třeba vedle bájného starověkého Babylonu, architektury 20. století slavného amerického architekta Franka Lloyda Wrighta, posvátných hor na španělském ostrově Gran Canaria a dalších. Zapsány byly také archeologické ruiny čínského města Liangzu a Svatyně stěhovaných ptáků podél pobřeží Žlutého moře v tzv. Božím zálivu (Bohai Sea).

Zasedání příští rok bude mimořádné i pro očekávaný počet nově zařazených míst, výbor bude vybírat objekty nejen za rok 2021, ale i za stávající rok 2020.

Česká republika má šanci na zápis dlouho připravovaného projektu - Great spas of Europe!

Na společném projektu Velkých evropských lázní participuje jedenáct lázeňských měst ze sedmi zemí: české Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně, německý Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen, belgické Spa, francouzské Vichy, rakouský Baden, anglické Bath a italské Montecatini.

Belle epoque evropského lázeňství druhé poloviny 19. století a začátku století 20. - můžeme je datovat do první světové války - zasáhla Čechy výrazným způsobem. Nastala doba jejich nebývalého rozmachu, každý, kdo v té době něco znamenal, mířil se ukázat do některých slavných evropských lázní: v italském Montecatini jste mohli potkat třeba Verdiho, Mascagniho či Mussoliniho, ten tady měl dokonce svoji pracovnu. Do německého Baden-Badenu, v kopcovité krajině Schwarzwaldu, se přijížděli léčit již staří Římané, kteří objevili půvab lázní již před 2000 lety. Belgické Spa si vybral za místo svého pobytu i ruský car Petr Veliký a inspiroval evropskou aristokracii, aby ho následovala, známé jsou Beethovenovy opakované pobyty ve Františkových Lázních.

Rakouský Bad Ischl se dokonce stal nepsaným hlavním městem rakouského mocnářství, do poklidného městečka uprostřed Solné Komory se na dlouhý čas každoročně přesouval i císař František Josef I., aby odtud řídil chod svého mocnářství; mimochodem - tady napsal i slavný pamflet Mým národům, ve kterém sdělil: „Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.“ Toto provolání vedlo k odstartování první světové války.

Česko se snaží, na jaře letošního roku předali jeho zástupci poslední doplňující odpovědi odborné komisi UNESCO. Dříve negativní postoj místních obyvatel v očekávání dalšího nárůstu turistů do již přeplněných lázeňských měst se letos zmírnil mimo jiné i proto, že letošní turistická sezóna zaznamenala výrazný propad v počtu lázeňských návštěvníků a podařilo se jí z části zachránit jen díky městským pobytovým voucherům, slevovým kartám, bezplatným vstupům do památek a pestré kulturní nabídce - letos se vydalo 33 000 městských voucherů (loni 670) a investovalo se do podpory návštěvnosti lázní 50 milionů korun.

Zápis by mohl přilákat nový segment návštěvníků, kteří nejsou vázáni pouze na lázně, jejich pobyty budou výrazně kratší než pobyty lázeňských hostů a pacientů.

Rovněž lichá je obava ze zpřísnění podmínek pro ochranu nemovitostí; památkáři uplatňují stejný metr - pokud je dům vyhlášen památkou, vztahují se na něj stejná pravidla jako doposud. Principem UNESCO je, aby se místním obyvatelům dobře žilo, aby se nestala jejich města skanzeny bez života, aby se upravovaly zelené plochy, parky, lesy, dbalo se na ochranu životního prostředí.

Na závěr připomeňme, že po posledním zasedání výboru v červenci loňského roku v ázerbájdžánském městě Baku figuruje na seznamu světového dědictví celkem 1 121 položek: z toho 869 položek kulturního dědictví, 213 přírodního a 39 smíšeného ve 167 státech světa. Česko má na tomto seznamu celkem 14 památek, dalších 6 položek má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví a několik desítek objektů své zápisy netrpělivě vyhlíží: již dlouho se mluví o zápisu horského hotelu a vysílače na Ještědu, hradu Karlštejn, pevnosti Terezín, nebo skalních měst v Českém ráji; své šance má i Žatec – město chmele nebo třeboňské rybníkářské dědictví, lázně Luhačovice, případně ruční papírna ve Velkých Losinách. Posledně dva jmenované objekty dokonce o zápis bojovaly: Velké Losiny dokonce hned dvakrát; větší šance se papírně dávají ve spojení s podobným objektem v polských Dusznikách, německém Homburgu nebo francouzském Lyonu.

Uvidíme, 12 objektů, které donedávna Česko mělo se výborně hodilo grafikům na roční kalendář – co měsíc, to jeden objekt, ale mohl by to být časem i dvojnásobek.

Miroslav Hrdlička