Tipy na vaše výlety – objevte čínské pavilony ve Vlašimi a pražské Cibulce

2021-02-25 15:16:29
Sdílej:

V některých evropských parcích nás mohou překvapit čínské pavilony, pro Evropu poslední třetiny 18. století velmi módní a exotické architektonické prvky romantických parků. Čínských staveb není v Česku k vidění mnoho – vlastně jsme objevili jen tři: jeden ve Vlašimi, druhý v Praze a třetí v Krásném Dvoře. A o těch si dnes budeme vyprávět.

Ačkoli středočeská Vlašim nepředstavovala kolem roku 1780 svým významem rozhodně žádnou Paříž nebo Londýn, jeden bohatě zdobený čínský pavilon byl postaven i ve zdejším zámeckém parku a je zároveň nejstarší dochovanou čínskou stavbou v České republice. Vznikla postupně od 18. století v jedinečném přírodně krajinářském parku anglického typu ve střední Evropě, který byl postupně vybavován prvky antiky, gotiky, ale i islámskou a asijskou architekturou.

Když byly ve Vlašimi v roce 1771 zbourány okolo zámku nad řekou Blanicí hradby a zasypány příkopy, vznikl úžasný členitý atraktivní prostor s možností přímého kontaktu zámku s okolní přírodou a původní obora se stala parkem v duchu vznikajícího proudu romantismu. Majitelé panství – Auerspergové jej postupně vybavili množstvím drobných romantických staveb, vysázeli dřeviny s rozmanitými ekologickými nároky, řadou půvabných zákoutí, a park je dodnes se svými 75 hektary jedním z největších přírodně-krajinářských parků v Evropě.

Vchod do parku střeží tři novogotické vstupní brány: Domašínská, v níž se nachází restaurace s venkovských posezením - momentálně je však opuštěná. Na místě bývalého mlýna brána Znosimská s heraldickým symbolem Auerspergů – hlavou zubra, a u hlavního vstupu do parku brána Vlašimská se třinácti erby držitelů sídla a velkým erbem na její průčelí.

Vlašim, čínský pavilon

Vlašim, čínský pavilon

Dominantou, nejfotogeničtější a nejvzácnější stavbu parku představuje Čínský pavilón. Stojí na mýtině uprostřed lesa a má podobu osmiboké pagody. Inspirací se údajně stal čínský kiosek Le Rouge v parku Monceau v Paříži.

Původně se do něj vstupovalo pomocí můstku ze sousední věže, ta se však již nedochovala. Celému komplexu se říkalo „Čínský hrad“. Hlavní nosné sloupy stavby jsou zakončené hlavicemi lotosového typu a i zevnitř plynule přecházejí do oblouku klenby. Malované exotické rostliny a květinový dekor ve spodní části navozují dojem, že je pavilon součástí parku, který ho prorůstá a prostupuje. Patří do okruhu tzv. chinoiserií (čti „šinoazérie“), které představují typ evropského nejen výtvarného umění, napodobující čínské originály - módní záležitost konce 18. století.

Interiér byl zařízen v čínském duchu a postupně doplněn čínskými porcelánovými figurkami. Jeho středem vede do prvního patra schodiště. Podlaha v horní místnosti byla rekonstruována původní exotickým dřevem. Na špici stavby nechybí pověstný čínský drak – symbol štěstí. Střecha je ověšena plechovými původně však skleněnými zvony, které ve větru vytvářely harmonii několika oktáv. Dříve bychom na střeše nalezli ještě osm dráčků.

K pohodlí členů šlechtického rodu a jejich hostů fungovala kavárna a kulečníkový stůl. Dnešní podoba Čínského pavilonu vznikla během úprav v 19. století. Pavilon však později chátral, po roce 1945 se stal „majetkem lidu“ - tedy nikoho, byl využíván jako sklad nářadí, v letech 2006 – 2008 prošel náročnou rekonstrukcí.

Prostor okolo pavilonu se jmenoval „Čína“ a byl plný exotických rostlin a ptáků umístěných v ptačích voliérách. I dnes jsme nalezli dosluhující duby letní staré tři sta let, ale také různé exotické dřeviny – liliovník tulipánovitý, sekvoje nebo korkovník.

Pavilon není jedinou stavbičkou v parku. Při toulkách parkem jsme narazili ještě na nedaleký Starý hrad – umělou gotickou zříceninu. Původní nábytek, který při doteku překvapivě zajížděl pod podlahu, zde již bohužel nenajdeme, ale překvapí repliky obrazů českého grafika a malíře Antonína Pucherny, díky kterému dnes víme, jak to v parku původně vypadalo, případně co se nedochovalo z dalších tehdy módních prvků evropských parků - Maurská besídka, Benátská studna, Rybárna, Turecké mešita, na ostrůvku stával kruhový Amorův templ. Představovali jsme si místa s kouzelnými názvy, které tehdy nesla jednotlivá zákoutí – Zátiší přátelství, Pěvcův háj nebo Kanárčí ostrov. Není to krásné?

Parkem dnes vede naučná stezka s osmnácti informačními panely, ze kterých jsme se dozvěděli mnohé zajímavosti o přírodních a architektonických zajímavostech parku a strávili v něm hodně příjemného času – čínský pavilon však jednoznačně dominuje celému parkovému komplexu.

Jen o pár let později než ve Vlašimi byl čínský pavilon postaven také na Růžovém ostrůvku v Lednici. O necelých sto let později (v roce 1890) byl bohužel zrušen. Na svou opravu čeká jiný Čínský pavilon v Krásném Dvoře nedaleko severočeských Podbořan.

Praha Na Cibulce

Praha Na Cibulce

Při našich zimních toulkách jsme navštívili v pražských Košířích jiný čínský pavilon; v lokalitě Na Cibulce si nechal pasovský biskup Leopold Linhart Thun-Hohenstejn v roce 1822 vybudovat své honosné letní sídlo, původní statek přestavěl na empírový zámeček a v přilehlém parku nechal postavit dvoupatrový pavilon nazývaný též Čínský mlýn podle měděné sochy Mandarína se slunečníkem na zkoseném vrcholu střechy. „Ten se ve větru hýbal jako mlýn a sada zvonečků – jakási miniaturní zvonkohra, kterými byl opatřen, za větrného počasí roztomile zvonila. Jemné zvuky vydávala i nedaleká Aelova harfa, zavěšená v koruně nedalekého stromu“, míní Michael Weiss, známý pražský výrobce hudebních nástrojů.

Z dálky nás vítá miniaturní pagoda osmibokého půdorysu. V prvním patře stály čtyři jeden a půl metru vysoké postavy inspirované čínskými motivy. Obě patra chránily dvoukřídlé dveře a zelené žaluzie, uvnitř se nacházely kabinety vybavené zrcadly a lustry ze skleněných perel. Na ochozu prvního patra byla umístěna šedě natřená sklápěcí sedátka. Nic z toho se bohužel nezachovalo. Pavilon po létech pobytu bezdomovců značně zchátral, stěny pokryly grafitti. Nyní však prochází rekonstrukcí a okolní park částečnou revitalizací, díky které bude opět plnit funkci vyhlídkové věže. Pavilon i s detailem kovového Mandarína si zahrál ve filmové adaptaci Haškovy povídky Můj obchod se psy.

Miroslav Hrdlička