Tradice a transformace zajišťují kulturní sklizeň

Na snímku je krásný pohled na kaskádové rýžové terasy v okresu Yuanyang (Jüan-jang) v provincii Yunnan (Jün-nan). [Fotografie: tisková agentura Nová Čína / Xinhua]

V devadesátých letech minulého století překvapily svět obrazy kaskádových rýžových teras v jihozápadní Číně od francouzské fotografky Yanny Laymové. Dnes je to zemědělský zázrak stejně jako vždy, zatímco lidé žijí zářivější životy.

Kaskádové rýžové terasy v okresu Yuanyang v provincii Yunnan byly zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2013.

Zemědělské terasy byly vytvořeny národnostní menšinou Hani (Cha-ni), která většinou obývá oblasti v horách Ailao (Aj-lao).

„Ukážu vám, jak chytit ryby,“ uvedla Ding Ji'nan (Ting Ťi-nan), čtyřiadvacetiletá nadšenkyně do sociálních médií národnosti Hani, když na platformě pro krátká videa představovala svůj život na zemědělských terasách divákům po celé zemi.

Ding před rokem opustila svou práci ve městě a vrátila se do svého rodného okresu. Vytvořila nový mediální tým představující etnické tradice a místní krajinu on-line pro vnější svět.

V březnu roku 2019 tým nahrál své první video, ve kterém Ding v tradičním oblečení Hani sdílela proces výroby místního pečiva.

Venkovský životní styl přilákal rostoucí počet diváků k jejímu kanálu a mladá žena se proslavila jako mluvčí Hani pro rýžové terasy.

Její úsilí dále zvýšilo profil zemědělského dědictví a zároveň probíhá i transformace.

V roce 2016 se devětačtyřicetiletý Yue Shao (Jüe Šao) vrátil do Yuanyangu a založil společnost věnovanou výzkumu a vývoji produkce na rýžových polích.

Společnost Yue spustila platformu, která umožňuje kupujícím vysledovat původ zemědělských produktů. Kromě toho byla vyvinuta inteligentní servisní platforma pro usnadnění monitorování sazenic a pro vzdálené konzultace ohledně onemocnění plodin pěstovaných v rybnících, kde jsou chovány také kachny a ryby.

Kreativní ekosystém přinesl úspěch.

Na snímku je krásný pohled na kaskádové rýžové terasy v okresu Yuanyang (Jüan-jang) v provincii Yunnan (Jün-nan). [Fotografie: tisková agentura Nová Čína / Xinhua]

Statistiky od místních orgánů ukazují, že od roku 2017 bylo v místě dědictví investováno více než 35,64 milionu yuanů (5,46 milionu amerických dolarů), aby se usnadnil přechod na ekosystém zemědělské půdy o rozloze více než 2.100 hektarů. To vedlo 7.320 rodin, aby přijaly moderní zemědělský život, který generoval příjmy více než 152 tisíc yuanů na hektar.

Objevily se nové projekty, zemědělské metody a způsoby života. Navzdory probíhajícím rozsáhlým změnám, lidé národa Hani stále hrdě udržují svou tradiční kulturu.

Vesnice Azheke (A-če-kche) se nachází v hlavní oblasti dědictví a je živé muzeum tradičních obydlí Hani, která jsou postavena z bláta a dřeva se slámovými střechami.

V minulosti byli vesničané chudí a měli nízké příjmy. Většina mladých lidí se rozhodla odejít pracovat mimo svou vesnici. Staré domy se rozpadly, což představovalo hrozbu pro dědictví tradic a kultury národa Hani.

V lednu roku 2018 tým pod vedením profesora Bao Jiganga (Pao Ťi-kang) ze Sunjatsenovy univerzity v provincii Guangdong (Kuang-tung) na jihu Číny přijel na pozvání místní samosprávy zkoumat tradiční bydlení.

Tým navrhl plán na ochranu domů ve vesnici, který podpořil vesničany, aby chránili své tradiční domy prostřednictvím dividendového systému.

V roce 2018 byla zřízena společnost cestovního ruchu, ve které má 65 rodin 70% podíl. V roce 2020 roční čistý příjem na obyvatele přes tento systém překročil 6.300 yuanů.

Na konci března tohoto roku dostali vesničané nejnovější dividendy v celkové výši 168 tisíc yuanů.

Wu Canxi (Wu Cchan-si), studentka na Sunjatsenově univerzitě, která přišla do vesnice v lednu letošního roku, aby prováděla studium a průzkum, zaznamenala pozoruhodné změny v životě vesničanů.

Většina vesničanů ovládá standardní čínštinu a někteří umí i několik slov anglicky. Vesničané také používají počítače k vedení účtů.

Wu poskytuje poradenství pro provozování a vzdělávací programy cestovního ruchu pro vesničany.

„Klíčem je, že každý ví, že mohou chránit svou kulturu a zároveň vydělávat na život, takže se tomu dobrovolně věnují,“ řekla Wu.

D.