Pastevec pomáhá horolezcům dostat se na vrchol a užívá si dobrý život

Tisková agentura Nová Čína / Xinhua

I přes únavu, závratě nebo potíže s dýcháním se většina ambiciózních horolezců na Muztagatě nezastaví, dokud nedosáhnou vrcholu.

Čtyřiadvacetiletý pastevec Bikmirza Turdil z kyrgyzského národa, který sní o tom, že jednoho dne bude sám stát na vrcholu, se však vždy otočí na cestu zpět o něco více než v polovině.

Bikmirza se narodil a vyrůstal ve vesnici Subax, která se nachází na úpatí hory v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang na severozápadě Číny. Pro místní obyvatele je vrchol Muztagata v nadmořské výšce 7.546 metrů považován za „otce sněhových hor“. Je to symbol statečnosti.

Subax je známé místo pro horolezce v Číně i v zahraničí. V 18 letech začal Bikmirza pomáhat horolezcům nosit vybavení a zásoby každou horolezeckou sezónu.

„V naší vesnici byli téměř všichni mladí lidé zaměstnáni na částečný úvazek,“ řekl Bikmirza. Jsou rádi za další příjmy, kromě toho, co vydělají při pasení zvířat, což je tradiční způsob obživy v této horské oblasti.

„Pro obyčejné lidi je někdy těžké pokračovat v lezení, zvláště když jsou naloženi těžkými brašnami. Jsem hrdý na to, že jim mohu přímo na místě poradit a zmírnit jejich zátěž, aby mohli pokračovat v cestě nahoru,“ vysvětlil a dodal, že někdy nese až 40 kilogramů.

Silný a zkušený Bikmirza a jeho vrstevníci, kteří jsou přirozeně přizpůsobeni drsnému prostředí, se postupně stali nepostradatelnými pro lidi, kteří se vydávají na expedice.

Místní pastevci jako Bikmirza Turdil (vpravo) pracují každé léto jako průvodci pro horolezce. Pomáhají horolezcům nosit vybavení a zásoby během jejich dobrodružství na hoře Muztagata s nadmořskou výškou 7.546 metrů v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang). [Fotografie: tisková agentura Nová Čína / Xinhua]

Podle Bikmirzy se horolezci mnohem snadněji ztratí, když stoupají do vyšších nadmořských výšek. Ještě horší je, že každou chvíli se mohou objevit zuřící vánice a chladné teploty.

„Když nastanou potíže, nešetříme žádné úsilí na záchranu toho, kdo je v nebezpečí,“ řekl.

Zlaté období místního horolezectví trvá od konce června do poloviny srpna. Před zahájením sezóny absolvuje Bikmirza mnohokrát týdně cílený trénink v pohybu mezi základním táborem a vrcholem ve výšce přes 5.000 metrů.

„Kvůli bezpečnosti svých klientů musím být v kondici, udržovat vybavení a mít všestranné plány pro nouzové případy,“ dodal.

„Čím blíže k vrcholu, tím šťastnější se cítíte,“ řekl a dodal, že díky nádherným výhledům shora si připadá, jako by letěl.

Ačkoli pomohl mnoha horolezcům dosáhnout až 6.200 metrů, Bikmirza stále touží být první mezi svými kolegy, kteří dosáhnou vrcholu hory.

„Mám dilema. Jsem příliš zaneprázdněn tím, že pomáhám ostatním vylézt na horu, abych to zvládl sám,“ řekl.

Jako jediný živitel ve své rodině by Bikmirza cítil neklid v srdci, kdyby opustil svou práci a získal certifikát, což je časově náročný proces.

Stále je však optimistický ohledně budoucnosti, protože v rušné lezecké sezóně může vydělat více než 30 tisíc yuanů (4.700 amerických dolarů).

„Koupil jsem si auto a dům v nedalekém okrese Akto a brzy budu mít dost úspor, abych si splnil svůj sen,“ usmívá se mladík.

„Podle místní folklórní legendy je vrchol místem odpočinku bílého velblouda, nemůžu se dočkat, až to uvidím na vlastní oči,“ řekl Bikmirza.

D.