Čína a časomíra

2021-06-11 18:50:46
Sdílej:

Pojďme se pozastavit nad tím, jakými způsoby se kdy měřil běh času. Je zřejmé, že po dlouhá tisíciletí existence lidského druhu, byl jediným ukazatelem času rytmus slunečního svitu. Den a noc byly základními jednotkami, jimiž lidé určovali průběh času. Nám jde ale samozřejmě o sofistikovanější způsoby měření. A ty nalézáme přibližně v dobách kolem roku 2000 před naším letopočtem. Lidé se naučili využívat stínu, který vrhalo Slunce. Ve chvíli, kdy stálo na obloze nejvýše, vrhaly předměty nejkratší stíny. Tehdy se jednoduchou časomírou mohla stát obyčejná tyč, rovný strom, nebo dokonce stojící člověk. Lidé se naučili vnímat čas podle proměnné délky stínu.

V této době – stále mluvíme o časech přibližně 2000 let před naším letopočtem – se objevuje první gnómon. Je to svislý obelisk, který na zemi obklopovaly soustředné kruhy. Podle putování stínu po jednotlivých bodech na kruzích dokázali lidé odhadovat čas. Samozřejmě nikoliv přesně, protože pro využití gnómonu jeho stavitelé nepočítali s tím, že je každý den ve stejnou hodinu jiná výška Slunce nad obzorem. Správný čas se tak dal určit pouze dvakrát do roka, ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti.

A už jsme u první souvislosti s Čínou. Zde je totiž existence prvního gnómonu prokázána z doby již 2400 let před naším letopočtem. Podle tohoto zjištění můžeme tak Číně připsat další z mnoha prvenství v oblasti zásadních objevů – hedvábí, keramiky, porcelánu… Co se měření času týče, uvedeme si dnes několik zajímavých způsobů, jakými starověcí Číňani čas měřili.

Exponát městského muzea v Šanghaji

Pokud byste měli někdy příležitost navštívit Šanghaj, neváhejte zajít do zdejšího městského muzea. Na jedné z čelních stěn velmi působivě uspořádané expozice je umístěna sada čtrnácti zvonů, jež jsou seřazeny podle velikosti, zleva doprava od nejmenšího k největšímu a to ve dvou nad sebou visících řadách. Zvony jsou odlity z bronzu, mají kónický tvar a jejich povrch je poset výstupky, jakýmisi hřeby.

FOTO 1 - zvonkohra z muzea v Šanghaji

FOTO 1 - zvonkohra z muzea v Šanghaji

Zvony sloužily jako zvonkohra, jejíž melodie a jemné zvuky se ozývaly vždy v jistý časový interval.

O jejich historii se na informační ceduli dočteme následující: Jedná se o zvonky svatého Marka Zhui z dynastie Západní Zhou z poloviny devátého století před Kristem.

Muzeum časomíry v Bubnové věži v Pekingu

Další zajímavost můžete spatřit v muzeu časomíry, které je umístěno pod střechou pekingské Bubnové věže. Středem této pozoruhodné expozice jsou ohromné, svisle postavené bubny. Jejich bubnování oznamovalo vždy během dne i noci uplynulou celou hodinu.

FOTO 2 Bubnová věž v Pekingu

FOTO 2 Bubnová věž v Pekingu

Foto 3 - bubny uložené v Bubnové věži

Foto 3 - bubny uložené v Bubnové věži

Kromě bubnů je zde umístěno velmi důmyslné zařízení, které spočívá v soustavě několika nad sebou umístěných nádrží. Do horní pomalým a přesně odměřeným pramínkem přitéká voda. Ta postupně překapává do spodních nádrží a odtud vtéká do nádobky, která – když se postupně naplní, a to je opět vždy v celou hodinu – se převáží a její vahadlo udeří do soustavy zvonků, jež se opět rozezvučí.

O dalším specifickém způsobu měření času v Číně mně kdysi vyprávěl odborník v oblasti časomíry, pražský hodinář pan Kochánek. Toho jsem se zeptal na jeho zkušenosti v oblasti čínské časomíry, na to, zda zná nějaké zajímavé čínské hodiny.

„Vím o jedněch, které jsou vystaveny v expozicích několika muzeí. Jejich konstrukce spočívá v tom, že ve středovém kruhu je postavena docela obyčejná bílá svíčka, vysoká asi dvacet centimetrů, a v té jsou po mírném nahřátí namačkány v určitých předem vyzkoušených intervalech po obvodu kovové kuličky – tak zvané cíněnky. Podkladový kruh tvoří kovový nebo skleněný talířek. Svíčka se zapálí a jak plamen dohořívá k jednotlivým kuličkám, tak kuličky ze svíčky vypadávají, padnou na podložku, cinknou a to je znamená, že odbila další hodina.“

Z doby starověku jsou z Číny doloženy složité vodní hodiny s vodním kolem, ozubenými převody a různými pohyblivými prvky.

Sestrojil je jistý Čang-Cheng, čínský astronom, matematik, vynálezce, geograf, kartograf, básník, politik a učenec, působící v době vlády Východní dynastie Chan (ta vládla v letech 25-220 našeho letopočtu).

A na závěr si uveďme ještě jednu zmínku o velmi pokročilém způsobu měření času. V roce 1088 zkonstruoval čínský učenec Su Sung důmyslný mechanizmus, jenž kromě měření času ukazoval i pohyb Slunce, Měsíce a planet, tedy první časoměrné zařízení, jemuž se později začalo (alespoň v Evropě) říkat orloj.

Jiří Hubička