V Šanghaji bylo otevřeno největší planetárium na světě

Šanghajské muzeum astronomie, největší planetárium na světě, bylo oficiálně otevřeno minulou sobotu a od minulé neděle přivítalo veřejnost.

Muzeum o rozloze přibližně 58.600 metrů čtverečních se nachází ve speciální oblasti čínské (šanghajské) pilotní zóny volného obchodu Lingang (Lin-kang). Je pobočkou Šanghajského muzea vědy a technologie (SSTM).

Muzeum představuje inovativní architekturu, výstavní plochy s různými tématy, pohlcující technologie a vzácné sbírky.

Architektonický prvek

Při pohledu ze vzduchu vypadá hlavní budova muzea jako super mísa s astronomickými nástroji s kruhovým světlíkem, obrácenou sférickou kopulí a kupolovým divadlem.

Stejně jako mechanismus slunečních hodin se světelná skvrna na zemi mění, jak sluneční světlo prosvítá kruhovým světlíkem a vytvoří dokonalý kruh v poledne v den letního slunovratu, tedy v den s nejdelší dobou denního světla na severní polokouli.

Věž Xihe (Si-che) a věž Wangshu (Wang-šu), pojmenované podle symbolů Slunce a Měsíce ve starověké čínské mytologii, stojí jako satelity hlavní budovy.

Během dne mohou návštěvníci pozorovat Slunce solárním dalekohledem s optikou adaptovanou pro vzdělávací účely ve věži Xihe a vidět snímky slunečních skvrn a slunečních erupcí ve vysokém rozlišení.

V noci umožňuje teleskop s dvojitým ostřením, o velikosti jeden metr, největší v Číně, pokud jde o aperturu, návštěvníkům na věži Wangshu vychutnat si pohledy na Měsíc, planety a nebeská tělesa v hlubokém vesmíru.

Pohlcující a interaktivní

Otevření Šanghajského muzea astronomie je mezníkem v úsilí o podporu vědy, protože Šanghaj nyní má muzea o přírodě, moderních technologiích a astronomii, uvedl Wang Lianhua (Wang Lien-chua) odpovědný za SSTM.

Při prohlídce v hlavní budově mohou návštěvníci důkladně porozumět vesmíru prostřednictvím tří tematických výstav, včetně Domov, Kosmos a Odyssea. Mnoho dalších zařízení se zaměřuje na témata, jako je historie čínského výzkumu astronomie, průzkum Marsu a popularizace vědy pro děti.

V kulovém kině je instalován sférický projekční systém s rozlišením 8K s pokročilým laserovým výkonovým systémem a výkonovým systémem pódia, kde si návštěvníci mohou užít představení o nejnovějším vývoji v astronomii.

Expozice muzea zahrnuje přibližně 70 meteoritů, které zahrnují ty z Měsíce, Marsu a Vesty, stejně jako více než 120 sbírek artefaktů, jako jsou díla Isaaca Newtona, Galilea Galileiho a Johannese Keplera.

Z více než 300 exponátů v muzeu tvoří interaktivní exponáty více než 50 procent. Technologie jako vizualizace dat, rozšířená realita, virtuální realita a biometrické technologie pomáhají návštěvníkům získat astronomické a vědecké znalosti prostřednictvím interakce.

Inspirace pro budoucnost

„Čína provádí v 21. století plodná zkoumání v hlubokém vesmíru,“ řekla Ye Shuhua (Jie Šu-chua), astronomka a členka Čínské akademie věd. V průběhu desetiletí vyvinula úsilí, aby pomohla založit Šanghajské muzeum astronomie.

Je důležité vybudovat planetárium, které by popularizovalo znalosti astronomické vědy a podporovalo vzdělávání mladých lidí v této oblasti, uvedla.

Čína byla svědkem horečky pro vědy a astronomii. V roce 2019 činila celková hodnota produkce čínského sci-fi průmyslu 65,87 miliardy yuanů (10,17 miliardy amerických dolarů), což je meziroční nárůst o 44,3 procenta. Pokladna domácích sci-fi filmů se od roku 2018 zdvojnásobila.

Šedesát devět procent mladých Číňanů, kteří se nedávno zúčastnili průzkumu China Youth Daily, cítí, že duch a úspěchy dosažené během čínského průzkumu vesmíru s posádkou jsou povzbudivé a inspirativní.

„Chci sledovat cestu vesmírných průzkumů generací Číňanů. Jsme svědky toho, jak se Čína vydává na novou vesmírnou cestu,“ řekl Wang Lu (Wang Lu), návštěvník ze Šanghaje, poté, co si prohlédl repliky modelů čínské sondy na Měsíc Chang'e-5 (Čchang-e), Mars roveru Zhurong (Ču-žung) a základního modulu vesmírné stanice Tianhe (Tchien-che).

„Měl jsem tu čest být součástí rané fáze tohoto muzejního projektu a přeji všem úspěch při inspirování budoucích generací příběhy o nás a vesmíru,“ řekl Thomas Kraupe, ředitel Planetária Hamburk a bývalý prezident Mezinárodní společnosti planetárií.

Jia