Venkovské domy se staly hrdým dědictvím provincie Fujian

2021-11-16 17:43:21
Sdílej:

Autoři: Wang Hao (Wang Chao), Cao Desheng (Cchao Te-šeng) a Hu Meidong (Chu Mej-tung) v okresu Yongding (Jung-ting) v provincii Fujian (Fu-ťien) / Deník China Daily

V údolích překypujících hustou vegetací v okresu Longyan (Lung-jen) ve východočínské provincii Fujian (Fu-ťien), stojí kruhové a obdélníkové budovy různých velikostí s vybledlými žlutými hliněné stěnami.

Obklopeny podmanivými horami a potoky jsou tmavě hnědé dřevěné střechy těchto Tulou (Tchu-lou, hliněné budovy) v okresu Yongding (Jung-ting) nádherné při západu slunce.

Komplex Tulou (Tchu-lou) ve vesnici Chuxi (Čchu-si) v okresu Yongding (Jung-ting) ve městě Longyan (Lung-jen) v provincii Fujian (Fu-ťien) ve východní Číně byl v roce 2008 zapsán na seznam památek světového dědictví UNESCO. [Fotografie: Hu Meidong / Deník China Daily]

Komplex Tulou (Tchu-lou) ve vesnici Chuxi (Čchu-si) v okresu Yongding (Jung-ting) ve městě Longyan (Lung-jen) v provincii Fujian (Fu-ťien) ve východní Číně byl v roce 2008 zapsán na seznam památek světového dědictví UNESCO. [Fotografie: Hu Meidong / Deník China Daily]

Tulou jsou typ venkovského obydlí v provincii Fujian, které kombinuje bydlení a opevnění. Tyto architektonické zázraky v posledních letech přitahují pozornost doma i v zahraničí. Jsou navrženy způsobem, který jim umožňuje splynout s okolím a návštěvníkům nabízí úchvatné výhledy a klid.

V okresu Yongding je více než 23 tisíc Tulou. Budovy se dobře proslavily poté, co se 46 z nich stalo v roce 2008 památkami světového dědictví UNESCO.

Podle UNESCO získaly Tulou status památky UNESCO proto, že „jsou to výjimečné příklady tradičních budov se specifickou funkcí, které podporují určitý druh společenského soužití a obrannou organizaci, a pro jejich harmonický vztah s okolním přírodním prostředím, a jako vynikající příklad lidského sídla.“

Místní obyvatelé řekli, že cestovní ruch jim pomohl při likvidaci chudoby a přispívá k oživení venkova a zlepšování živobytí, jak se Čína vydává na novou cestu k plné modernizaci.

Nicméně na počátku osmdesátých let minulého století byl okres Yongding stále oblastí, kde lidé měli malý kontakt s okolním světem, a Tulou přitahovaly jen pár cestovatelů s batohem.

Budova Jiqing (Ťi-čching) struktury Tulou ve vesnici Chuxi byla postavena v roce 1419. Je to nejstarší kruhový Tulou v okresu Yongding ve městě Longyan v provincii Fujian ve východní Číně. [Fotografie: Hu Meidong / Deník China Daily]

Budova Jiqing (Ťi-čching) struktury Tulou ve vesnici Chuxi byla postavena v roce 1419. Je to nejstarší kruhový Tulou v okresu Yongding ve městě Longyan v provincii Fujian ve východní Číně. [Fotografie: Hu Meidong / Deník China Daily]

Jednasedmdesátiletý Lin Rigeng (Lin Ž´-keng), majitel budovy Zhencheng (Čen-čcheng) ve vesnici Hongkeng (Chung-kcheng), řekl, že až do počátku devadesátých let nevedla do vesnice žádná cesta a místní obyvatelé dokonce neznali jízdní kolo.

Budova Zhencheng byla postavena v roce 1912 dědečkem Lin Rigenga, který jako podnikatel v okresu Yongding zbohatl prodejem řezaček na doutníky. Návrh a výstavba trvaly asi pět let a vyžádaly si velkou částku peněz od Linovy rodiny. Čtyřpatrová budova Tulou má 208 pokojů kolem centrálního dvora a pokrývá téměř 5 tisíc metrů čtverečních.

Lin Rigeng žije celý život v Tulou, který je známý jako „princ mezi Tulou lidí Hakka“ (skupina lidí národa Han/Chan). Jeho Tulou byl v roce 2008 zapsán na seznam památek světového dědictví UNESCO.

„Je to jedna ze dvou struktur v Číně, která je inspirovaná formou osmi diagramů, ta druhá je Chrám nebes v Pekingu,“ řekl Lin. Osm diagramů symbolizuje osm přírodních jevů: nebe, zemi, bouři, vítr, vodu, oheň, hory a jezera a reprezentuje časné znalosti vesmíru ve starověké Číně.

Stejně jako Tulou pana Lin Rigenga, velké vícepatrové Tulu byly postaveny ze dřeva a stěny byly posíleny bahnem. Tyto masivní společné domy byly stavěny od 15. do 20. století na základě principů Fengshui (Feng-šuej), což je tradiční učení pocházející ze starověké Číny, které tvrdí, že využívá energetické síly k harmonizování jednotlivce s jeho životním prostředím. Tulou jsou také záměrně zasazeny uprostřed polí s čajem, tabákem a rýží a kolem jsou hojné borovicové a bambusové lesy.

Obranné rysy

V průběhu historie byli obyvatelé Tulou většinou lidé Hakka migrující do jižní Číny z oblastí podél Žluté řeky. Vzhledem k populačnímu tlaku docházelo ke konfliktům mezi lidmi Hakka a jejich sousedy, proto stavěli opevněné domy.

Budova Tulou Zhencheng ve vesnici Hongkeng v okresu Yongding ve městě Longyan v provincii Fujian na východě Číny je známá jako „princ mezi Tulou lidí Hakka“. Je to jeden z Tulou zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2008. [Fotografie: Hu Meidong / Deník China Daily]

Budova Tulou Zhencheng ve vesnici Hongkeng v okresu Yongding ve městě Longyan v provincii Fujian na východě Číny je známá jako „princ mezi Tulou lidí Hakka“. Je to jeden z Tulou zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2008. [Fotografie: Hu Meidong / Deník China Daily]

Budovy jsou čtyřpatrové nebo pětipatrové. První patro slouží jako kuchyně, druhé patro se používá pro skladování obilí a horní podlaží představuje obytné prostory.

Domy jsou převážně symetrické a jejich obranná zařízení zahrnují železné dveře, únikové tunely, štěrbiny pro zbraně pod tmavými střechami a vodní studny. Vzhledem k jejich defenzivní funkci mají pouze pokoje ve třetím a vyšších patrech okna, která jsou velmi malá. S dostatečnými zásobami jídla mohou obyvatelé přežít i v případě zdlouhavého konfliktu.

I přesto, že mají podobný design, každý Tulou je jedinečný. Každá budova v podstatě představuje samostatnou obec. Některé Tulou jsou nyní otevřeny pro veřejnost, ale jiné jsou stále obsazeny obyvateli, většinou ze stejné rodiny.

Společenský život je nedílnou součástí těchto vesnic, kde uzavřené zdi podporují sociální interakce. Ačkoli jednotlivé rodiny mají v Tulou vyhrazeny své vlastní prostory, obyvatelé se shromažďují ve dvoře pro obřady, jako jsou například uctívání předků, svatby a další.

Neville Agnew, hlavní projektový specialista Institutu pro konzervaci památek Getty v Los Angeles, po návštěvě Tulou v provincii Fujian v roce 1999 řekl: „Toto je nejkrásnější lidová architektura, kterou jsem viděl v harmonii s okolním prostředím.“

Vzhledem k rychlému hospodářskému růstu se místní živobytí značně zlepšilo a mnozí obyvatelé Tulou si koupili moderní domy v sousedních městech, což vedlo k výraznému poklesu počtu obyvatel v Tulou v posledních dvou dekádách.

Tulou, kde kdysi bydlely stovky lidí, jsou dnes domovem pouze dvou desítek stálých obyvatel, většina z nich jsou senioři.

Pro místní obyvatele, kteří vyrůstali v Tulou, jsou to normální domy, ale díky úsilí o konzervaci a díky zájmu návštěvníků si Lin Rigeng uvědomil, že každá budova je mimořádná.

„To, co mě překvapilo nejvíce, je, že lidé mají opravdu zájem o náš společný životní styl a o kulturu Hakka. Myslí si, že je to neuvěřitelné, že tolik lidí může žít spolu v harmonii,“ řekl Lin.

S nárůstem počtu turistů vycítil Lin obchodní příležitost. V devadesátých letech minulého století se vzdal zemědělství, vstoupil do cestovního ruchu a začal pracovat jako průvodce pro návštěvníky.

Lin je hrdý na to, že vypráví příběhy o Tulou. Návštěvníci jsou ohromeni jeho nadšeným výkladem o budovách. Dělá si poznámky na základě komentářů návštěvníků, aby mohl zlepšit své dovednosti jako průvodce. Po letech sbírání těchto poznámek sestavil sérii prohlídkových komentářů, které používají i další průvodci v okresu Yongding.

Lin řekl návštěvníkům, že podle starého příběhu, když některé země viděly satelitní obrazy Tulu, obávaly se, protože si myslely, že tak obří houbám podobné struktury jsou jaderné úkryty, a že jde o místa čínských raketových základen. „Tento příběh vyvolává mezi návštěvníky smích,“ řekl Lin.

Lin řekl, že prosperita vyvolaná cestovním ruchem přinesla obrovské změny do jeho života a života jeho rodiny. Lin dodal, že místní samospráva vede právní ochranu a řádný rozvoj kulturního a architektonického dědictví.

Když prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) pracoval v provincii Fujian v době od roku 1985 do roku 2002, přikládal velký význam ochraně kulturního dědictví. Během urbanizace v devadesátých letech minulého století některé oblasti provincie věnovaly pozornost hlavně ekonomickému růstu, bez ohledu na zachování historických a kulturních památek a na ochranu životního prostředí.

V roce 2002, kdy byl Xi Jinping guvernérem provincie Fujian, napsal článek o ochraně starobylých budov ve Fuzhou (Fu-čou), hlavním městě provincie Fujian. Xi Jinping v článku uvedl, že chránit takové struktury a památky je důležité pro zachování historie a kultury města.

Xi Jinping zdůraznil nutnost, aby místní úředníci spojili ochranu životního prostředí a ochranu historických památek s hospodářským rozvojem. Xi Jinping poukázal na to: „Rozvoj ekonomiky je důležitou odpovědností vůdce, stejně jako ochrana starobylých budov, tradičních ulic a kulturních památek.“

Vzhledem k tomu, že se Xi Jinping stal v roce 2012 generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny, vydal četné pokyny k ochraně kulturních a historických památek, aby byly zachovány kulturní kořeny a duše čínského národa.

Xi Jinping také považuje za důležitý správný rozvoj a využívání kulturního a historického dědictví. „Musíme přivést k životu všechny sbírky v našich muzeích, všechny struktury v dědictví naší země a všechny záznamy v našich klasických dílech,“ řekl Xi Jinping v projevu při návštěvě sídla UNESCO v Paříži v březnu roku 2014.

V červenci roku 2018 Xi Jinping předsedal třetímu zasedání Ústředního výboru pro prohloubení celkové reformy, na kterém byly schváleny pokyny pro posílení reformy na ochranu a využívání kulturních památek.

Komplex Tulou ve vesnici Chuxi v okresu Yongding ve městě Longyan v provincii Fujian na východě Číny byl v roce 2008 napsán na seznam památek světového dědictví UNESCO. [Fotografie: Chen Jun (Čchen Jün) / Deník China Daily]

Komplex Tulou ve vesnici Chuxi v okresu Yongding ve městě Longyan v provincii Fujian na východě Číny byl v roce 2008 napsán na seznam památek světového dědictví UNESCO. [Fotografie: Chen Jun (Čchen Jün) / Deník China Daily]

Ochranný fond

Okresní vláda Yongding následovala pokyny Xi Jinpinga a důsledně pracovala na ochraně komplexů Tulou.

Místní vláda vypracovala plán a systém pro ochranu staveb při podpoře rozvoje cestovního ruchu a zřídila státní společnost, která je zvláště odpovědná za řízení o ochranu památek a cestovní ruch. Místní vláda požaduje 20 % ročních výnosů z cestovního ruchu, které jsou přidělovány do fondu na ochranu budov.

Podle zodpovědného úředníka investoval místní úřad od roku 2008 celkem 250 milionů yuanů (38,58 milionu amerických dolarů) na každoroční údržbu komplexů budov. Byl zřízen celkový systém řízení, do kterého jsou zapojeny vládní orgány, správní orgány a místní komunity. I přesto, že byly vypracovány plány na zachování místní krajiny a respektování místního zemědělství a lesnických tradic, je třeba se dále rozvíjet.

Některé budovy Tulou, které nejsou na seznamu světového dědictví, nabízejí turistům ubytování a stravování s kuchyní Hakka, což je pro turisty speciální zážitek.

Lin řekl: „Bez cestovního ruchu by moje rodina neměla tak dobrý život a mladí lidé by se nevrátili do rodné vesnice. Můj syn přestal pracovat jako učitele a přivedl svou rodinu zpět, aby mi pomáhal řídit podnikání. Já jsem třetí generace majitelů Tulou a přeji si, aby více lidí mělo možnost vidět naše dědictví a architektonické poklady lidí Hakka.“

Wang Caihong (Wang Cchaj-chung), Linova snacha, žije se svým tchánem a svou tchyní, i když si s manželem koupili nemovitost s moderním vybavením ve městě.

„Plně chápu pocity mého tchána a tchyně ohledně Tulou. Nechtějí opustit oblast, kde prožili celý život, i když jsme si mohli dovolit koupit nový dům s lepšími životními podmínkami,“ řekla Wang.

„S ohledem na to se můj manžel o ně stará a pomáhá jim řídit podnikání v cestovním ruchu, protože v naší kultuře Hakka je povinnost vůči rodičům velmi důležitá.

„Ještě důležitější je to, že my jako majitelé Tulou čtvrté generace máme odpovědnost za ochranu a předání majetku dalším generacím,“ dodala Wang.

Díky těmto starověkým komplexům je stále více mladých lidí, kteří opustili Tulou, aby žili v moderních budovách, hrdých na svou rodnou krajinu.

Huang Xiaona (Chuang Siao-na), která žije ve vesnici Hukeng (Chu-kcheng) a pracuje od roku 2010 jako průvodkyně, řekla, že když byla malá, žila se svými prarodiči v Tulou, což je stále krásná vzpomínka.

Když Huang vyrostla, opustila Tulou a začala žít se svými rodiči ve městě. Řekla, že ve srovnání s novými budovami nemají Tulou žádné moderní vymoženosti a jejich pokoje jsou malé.

Huang řekla, že pokaždé, když vezme svou dceru do Tulou, kde žila, je velmi nadšená, protože ta zkušenost je zcela odlišná od života v moderním domě.

„I když jsme opustili Tulou, důrazně jsme si vědomi potřeby dobře chránit starověké budovy, protože jsou dědictvím našich předků,“ dodala Huang.

D.