Dlouhá cesta k sebepoznání

Autor: Yang Feiyue (Jang Fej-jüe)

Zheng Jingtai (Čeng Ťing-tchaj) byl před dvěma lety dobře oblékaný partner v advokátní kanceláři v Quanzhou (Čchüan-čou) v čínské provincii Fujian (Fu-ťien). Pak ukončil svou práci, aby si odpočinul a spolu s manželkou Qing Ying (Čching Jing) se vydal na cestu, která je zavedla z východní provincie na severozápad země a zpět.

Cestu z Quanzhou do Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang) překonali na koních.

Zhengovo živé vysílání z cesty oslovilo asi 170 tisíc online následovníků, kteří projevili zájem sdílet jeho zážitky a zkušenosti.

Zheng Jingtai (Čeng Ťing-tchaj) jede na koni kaňonem v provincii Gansu (Kan-su). [Fotografii poskytl deník China Daily]

„Musel jsem se vzdát svého příjmu a předal jsem svou práci svým obchodním partnerům předem, abychom zajistili nejlepší zájmy našich klientů,“ vzpomínal devětatřicetiletý Zheng. „Můžu vždy vydělat peníze, ale žiji jen jednou, tak jsem poslechl svůj vnitřní hlas.“

Pro něj to nebyla volba z rozmaru, protože to bylo o hledání smyslu života.

Začátkem roku 2020, kdy byl Zheng teprve dva roky ženatý, měl rodinné úspory asi 400 tisíc yuanů (asi 62.600 amerických dolarů). Pár žil v pronajatém bytě v centru města Quanzhou. Zheng vylíčil své ženě Qing svůj sen o cestě a přesvědčil ji, aby jela s ním.

„Řekl jsem jí, jak by bylo romantické cestovat po celé zemi, jet na koních a užívat si moře a květy,“ řekl Zheng.

Zheng přesvědčil svého tchána a svou tchyni, že má vše naplánováno do budoucna. Zhengovi partneři v advokátní kanceláři podpořili jeho rozhodnutí a po cestě ho přivítali zpět do práce.

V Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang zapřáhl Zheng koně do povozu. [Fotografii poskytl deník China Daily]

Zheng dostal souhlas od své rodiny a začal se připravovat na cestu. Koupil stan, spací pytle, solární panely, satelitní telefon a další. Manželé pak předali svou jednoletou dceru do péče rodičům a v březnu roku 2020 odletěli do okresu Yining (I-ning) v Xinjiangu.

„Byli jsme plni vzrušení z neznámého,“ vzpomínal Zheng.

Šli rovnou k místnímu zemědělci a koupili dva dobré koně za 50 tisíc yuanů. Vzhledem k tomu, že v Xinjiangu je mnoho neobydlených oblastí, jejichž překonání jim potrvá celé dny, Zheng navrhl použít vůz k přepravě zásob. „První byl příliš lehký a mohl snadno sjet ze silnice,“ uvedl Zheng.

Takže použil ocel a podvozek motorového vozidla, aby vyrobil vůz, který vážil asi 200 kilogramů a zapřáhl ho za koně. Přesto netrvalo dlouho a realita rozptýlila jeho nadšení.

„Koně měli potíže se stoupáním do strmých svahů a na takových místech jsme museli vyložit vůz a pak ho zase naložit,“ řekl Zheng.

Moment zoufalství se také vplížil, když se uprostřed ničeho zlomilo kolo vozu. „Bylo to všechno vyčerpávající, pokud jde o energii a peníze,“ dodal Zheng.

Ohromující přírodní scenérie na takových místech je však povzbudila k pokračování v cestě.

„Za soumraku byly po celé obloze mraky, které se měnily z červené až na fialové, když do nich svítilo slunce, stejně jako vesmírná mlhovina,“ řekl Zheng.

Takové výjevy vás přivedou k slzám a cítíte se tak malí ve velkém vesmíru, vysvětlil Zheng.

Zheng a jeho koně odpočívají na břehu Žluté řeky v provincii Gansu (Kan-su). [Fotografii poskytl deník China Daily]

Výlet, který trval měsíce

Když během cesty bojovali s jednou výzvou za druhou, posílilo je to. Navíc se naučili užívat si věci, o kterých dříve nepřemýšleli. Těšilo je vidět místa s trávou a vodou.

„Protože to znamenalo, že koně budou mít pastvu a vodu,“ řekl Zheng a dodal, že se dostali do bodu, kdy dělali zajížďky na cestě, jen aby cestovali zelenější krajinou s více domácnostmi.

„Byla to také velká radost najít úkryt před příchodem bouřky, bez ohledu na to, jak chatrný byl,“ řekl Zheng.

Slavili vždy, když se jim podařilo projet. „Mohl to být třeba dlouhý tunel, který mohl představovat nějaké hrozby.“

Vůz, který koně táhli, je také snadno vyděsil. Páru se podařilo vyváznout z takových situací bez škrábance.

Zkušenosti také přinutily pár zvládnout dovednosti spojené s přežitím.

„Naučili jsme se vyhýbat extrémnímu počasím a orientovat se podle slunce, když jsme neměli mobilní signál,“ řekl Zheng.

Manželé se zapotili při výměně koňských podkov a museli se stát „experty“ na pastvu pro koně, zejména poté, co jeden z nich omylem spásl toxickou rostlinu a onemocněl. Policejní důstojník je svezl do místního obchodu, kde koupili jogurt, který pomohl neutralizovat toxin.

„Radostí mi vytryskly slzy, když jsem viděl, že se stav koně zlepšil,“ řekl Zheng.

Na snímku je devětatřicetiletý Zheng Jingtai. [Fotografii poskytl deník China Daily]

Od té doby, kdykoliv zaznamenali neznámé rostliny, vyfotili je a našli o nich informace na internetu. Po více než 100 dnech společné jízdy se manželé a jejich koně sblížili. „Nemuseli jsme je přivazovat ke stromu. Zůstávali blízko nás,“ řekl Zheng.

Více než tři měsíce strávili v Xinjiangu, než se na cestě zpět do Quanzhou dostali do provincie Gansu, Huiské (Chuejské) autonomní oblasti Ningxia (Ning-sia) a provincií Shaanxi (Šen-si), Hubei (Chu-pej) a Jiangxi (Ťiang-si).

V Lanzhou (Lan-čou), hlavním městě provincie Gansu, pár odstranil vůz a dál jeli jen na koních. V ulicích města se za nimi otáčeli lidé a děti je sledovaly ze zvědavosti a ptaly se jich, kam jedou.

Zheng a Qing strávili většinu nocí ve stanu. Na cestě hodně zhubli.

„Byli jsme často zničeni počasím a nemohli se ani osprchovat,“ řekl Zheng.

Celá cesta z Xinjiangu do provincie Fujian byla dlouhá 6.500 kilometrů a trvala 18 měsíců.

Zhengův on-line následovník s přezdívkou Panda uvedl, že Zhengovy zkušenosti mu připomínají jeho původní aspirace stát se dobrodruhem a zkoumal svět.

„Možná teď nemám odvahu, ale jednou to udělám, jako on,“ napsal uživatel internetu po zhlédnutí Zhengova videa z cesty na sociálním médiu Toutiao (Tchou-tchiao).

Zhengova 6.500 kilometrů dlouhá cesta vedla přes sedm provincií a autonomních oblastí ze severozápadu na východ Číny. [Fotografii poskytl deník China Daily]

Obyčejné štěstí

Zheng řekl, že měl pocit, že za posledních 30 let neměl moc času myslet na to, co opravdu chce.

Narodil se v chudé rodině ve venkovské hornaté oblasti v provincii Heilongjiang (Chej-lung-ťiang) a byl vychován z nízkých příjmů jeho prarodičů poté, co jeho matka zemřela při porodu. Ve škole byl šikanován, protože pochází z rodiny s jedním rodičem.

„Frustrace mě přiměla přemýšlet o tom, jak to změnit,“ řekl Zheng.

Od střední školy se zaměřil na studium a v roce 2005 byl přijat na Politickou a právnickou univerzitu v metropoli Chongqing (Čchung-čching) v jihozápadní Číně. Když jeho spolužáci odešli za kariérou do ekonomicky rozvinutých oblastí, jako je Šanghaj, on se rozhodl pro práci úředníka v prefektuře Ngari v Tibetské autonomní oblasti Xizang (Si-cang).

Zheng řekl, že chce žít pomalý život, kde bude mít více času na přemýšlení a psaní básní. Ale to trvalo asi jen rok. Pak odešel zpět do Chongqingu, kde se věnoval právnické práci a s přáteli provozoval pekárnu. V roce 2008 se přihlásil jako dobrovolník k záchranné práci po velkém zemětřesení v provincii Sichuan (S’čchuan).

Zheng už cestoval na různá místa na motocyklu. Jednou odejel meditovat do hornaté oblasti Xishuangbanna (Si-šuang-pan-na) v provincii Yunnan (Jün-nan).

Poslední cesta pomohla Zhengovi najít mír sám se sebou.

„Dozrál jsem a dokážu teď ocenit krásu obyčejného života,“ řekl. „Nikdy mě nenapadlo, kolik radosti mi přinese má rodina.“

Zheng je nyní zpět v advokátní kancelář v Quanzhou a plánuje žít vyvážený pracovní život.

„Naše myšlení se sloučilo,“ řekla Qing, a dodala, že věří, že cesta byla pro jejího manžela nezbytnou součástí vývoje. „Život může být napůl poetický a napůl světský,“ dodala.

D.