Dialog se střední a východní Evropou: Spolupráce„17+1“ Část 1

Úvod

Dobrý den, vítejte ve speciálním programu „Dialog se světem“. Tématem našeho programu je dnes mechanismus „spolupráce 17 + 1“. Mechanismus byl oficiálně zahájen v roce 2012 a tehdy byl nazván „16 + 1“, jehož cílem bylo podpořit spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. V loňském roce byl s přidáním Řecka oficiálně povýšen z „16 + 1“ na „17 + 1“. Jaké úspěchy dosáhl tento mechanismus spolupráce za posledních 8 let? Jaký je význam připojení Řecka? Jaké jsou výzvy, kterým čelí „17 + 1“ na pozadí rostoucí nejistoty v dnešním světě? Jaká je perspektiva spolupráce? Dnes se mnou diskutovalo pět odborníků a učenců z pěti různých zemí. Jsou to: Ding Yifan (Ting I-fan) z Pekingu, který je vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném středisku pro rozvoj Státní rady Číny a jeho nedávné knihy zahrnují „Vývoj nové kinetické energie, jak se vyrovnat s globální krizí“ a „Vzestupy a pády čínsko-evropských vztahů - od civilizačního dialogu ke strategickému partnerství“. Viktor Eszterhai z Budapešti, vedoucí výzkumný pracovník fondu PAGEO. Ivona Ladjevacová, vedoucí Centra Pásma a stezky v Institutu mezinárodních politických a ekonomických studií v Bělehradu. Marsela Musabelliu z Albánie, vedoucí albánského Institutu pro globalizaci. George N. Tzogopoulos z Atén, vedoucí výzkumný pracovník Mezinárodního centra evropských studií a ředitel programu EU-Čína v Řecku.Vítám všechny!

1. Účast Řecka na tomto mechanismu

Moderátorka

Chtěla bych se zeptat George. Ve svém článku jste zmínil, že rozšíření mechanismu spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy na „17 + 1“ má pro udržitelný rozvoj této iniciativy důležitý symbolický význam. Můžete vysvětlit, jaký je tento symbolický význam?

George N. Tzogopoulos

Děkuji za pozvání. Jsem velmi rád, že se mohu zúčastnit této show. Jak jste uvedli, jedná se o velmi důležitý vývoj, protože Řecko a Čína si udržovaly velmi dobré bilaterální vztahy dlouho před rozšířením „16 + 1“ na „17 + 1“. Investice Číny do přístavu Pireus v Řecku podpořily propojení mezi Řeckem, Balkánem a střední a východní Evropou. Řecko využilo příležitosti upgradovat z „16 + 1“ na „17 + 1“, aby tato spolupráce měla záruku mechanismu. Proto si myslím, že nová spolupráce, nová hospodářská a obchodní výměna, včetně nového regionálního rozvoje, tyto možnosti výrazně zvýší. Přestože prevence a kontrola epidemie jsou v současné době prioritním úkolem, jsme optimističtí ohledně budoucnosti a věříme, že země účastnící se této iniciativy mohou spolupracovat, aby čelily obtížím a vyřešily problémy.

2. Konkrétní výsledky mechanismu „17 + 1“

Moderátorka

Ve skutečnosti uplynulo 8 let od počátečních „16 + 1“ na současných „17 + 1“. Mechanismus pořádá každoroční schůzky. Někteří lidé se ptají, zda jsou tyto výroční schůzky jen formalitou a zda mohou přinést konkrétní výsledky. Marselo, vy jste pro tyto výroční konference prováděla výzkumné práce. Jaký je váš názor?

Marsela Musabelliu

Nejprve mi dovolte říci, že pro mechanismy spolupráce jako „17 + 1“ nebo předchozí „16 + 1“ je 8 let jen začátek. Mám na mysli to, že mechanismus spolupráce nemá datum vypršení platnosti a kromě již viditelných výsledků lze očekávat další výsledky. Myslím si, že od vytvoření mechanismu, jako je pečlivé uspořádání schůzek a zřízení sekretariátu, bylo vše provedeno řádným způsobem a každý odborný útvar může také převzít vlastní odpovědnost. Je důležité si uvědomit, že je nezbytné porozumět čínským národním podmínkám, aby bylo možné hledat platformu pro společnou přípravu, a toho dosáhnout posílením kontaktů. Tento kontakt není jen mezi vůdci, ale také mezi odborníky, pouze posílením výměny můžeme posílit porozumění a důvěru mezi lidmi. Zeptala jste se, zda v mechanismu spolupráce došlo k určitému pokroku. Věřím, že jsme již uskutečnili důležité investice z Číny, z nichž jedna je na mezinárodním letišti Matky Terezy a druhá v ropném poli Patos-Marinza. Oboustranně výhodná spolupráce je v Albánii také tématem mnoha diskusí. V roce 2018 přišlo do Albánie v důsledku provádění tohoto mechanismu spolupráce a nového memoranda více Číňanů. V období od roku 2018 do roku 2019 je pro čínské občany výhodnější žádat o vízum do Albánie. Vítáme více turistů do Albánie. Jen v roce 2019 se počet čínských turistů v Albánii zvýšil o 48 %. V reakci na vaši otázku týkající se úlohy a funkce mechanismu „spolupráce 17 + 1“ jsem tedy optimistická ohledně rozšíření spolupráce mezi Albánií a Čínou.

Moderátorka

Takže, Viktore, jaký je váš názor na výsledky mechanismu „spolupráce 17 + 1“?

Viktor Eszterhai

Myslím, že nejdůležitějším výsledkem je samotný mechanismus. Protože to poskytuje pravidelnou platformu pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, což je velmi cenné. Země střední a východní Evropy nejsou příliš známé, od rozpadu východní Evropy se v tomto regionu objevilo více zemí. Mechanismus „spolupráce 17 + 1“ přinesl do více zemí vizi Číny. Pokud se mě však zeptáte na konkrétní výsledky, řeknu, že očekávám určitou hospodářskou spolupráci mezi Čínou a regionem. Myslím, že nejúspěšnější oblastí je spolupráce v oblasti humanitních věd. Například spolupráce v oblasti vědeckého výzkumu je plodnou oblastí. V oblasti společenskovědního výzkumu jsme společně s Východoevropským výzkumným střediskem Čínské akademie sociálních věd vybudovali velmi konstruktivní platformu pro výzkumné pracovníky ze střední a východní Evropy pro společný výzkum s čínskými výzkumnými pracovníky, což je také důležité pro výměnu mezi kolegy v tomto regionu. Toto je nejúspěšnější případ spolupráce mezi oběma stranami.

Moderátorka

Ivono, všimla jste si, že toto partnerství dosáhlo v posledních osmi letech výrazného pokroku?

Ivona Ladjevacová

Ano. Jak řekl Viktor, souhlasím s ním, že spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy roste. Tento mechanismus je v první řadě zaměřen na spolupráci s Čínou, jak všichni víme, každá země střední a východní Evropy chce posílit spolupráci s Čínou. Tato platforma položila pevný základ pro naši spolupráci mezi kolegy vědci v regionu. Doposud provádíme řadu studií a také postupně zlepšujeme způsob spolupráce v tomto mechanismu. Myslím si, že je také velmi důležité posílit spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou, aby se Čína a země střední a východní Evropy spojily a vytvořily společnou sílu.

Moderátorka

Ding Yifane, proč bychom měli tento mechanismus institucionalizovat? Je mnohostranná spolupráce účinnější než dvoustranná spolupráce?

Ding Yifan (Ting I-fan)

Mnohostranná spolupráce se liší od dvoustranné spolupráce. Čína i země střední a východní Evropy udržují dobré dvoustranné vztahy. Země střední a východní Evropy mají stejné požadavky a potřeby, zejména pokud jde o výstavbu infrastruktury a způsob, jak oživit starou Hedvábnou stezku. Proto jsme dali dohromady spolupráci zemí střední a východní Evropy a podporovali jsme ji v rámci mnohostranného mechanismu, který může dále podporovat spolupráci a výměnu. Protože cílem iniciativy „Pásmo a stezka“ je sjednotit místní země a lidi, úzce je spojit a podporovat obchod a přeshraniční investice. Myslím si, že tohoto cíle bylo částečně dosaženo pomocí dialogu mezi Čínou a 16 zeměmi střední a východní Evropy. Takový dialog účinně podpořil propojení mezi zeměmi a jejich dokování s Čínou.

3. Hlas pochybností

Moderátorka

OK. Chci položit Georgeovi další otázku. Jak právě zmínil pan Ding Yifan, Čína si přeje vytvořit mechanismus na podporu výměny mezi zeměmi. Všimli jsme si však, že v mnoha mediálních zprávách stále existují určité pochybné hlasy, jako je například pokus Číny použít „17 + 1“ jako „trojského koně“ mezi Čínou a Evropou. Kromě toho akvizice přístavu Pireus v Řecku společností COSCO Shipping Group vyvolala také takové pochybnosti. Co si o tom myslíte?

George N. Tzogopoulos

Vždy si myslím, že mezi Čínou a Západem, mezi Čínou a EU existují určitá nedorozumění. Ve skutečnosti čím více budou obě strany komunikovat, tím méně nedorozumění bude. Totéž platí pro účast Řecka na iniciativě „spolupráce 17 + 1“. Podle mého názoru bude Řecko jako člen Evropské unie s dlouhou historií hrát velmi konstruktivní roli při vstupu do iniciativy „spolupráce 17 + 1“. Pokud jde o investice Číny do přístavu Pireus v Řecku, domnívám se, že tento projekt dosáhl velkého úspěchu a stal se také demonstračním projektem spolupráce mezi Čínou a Řeckem. Je to také jeden z významných investičních projektů pro provádění iniciativy „Pásmo a stezka“. Lze říct, že mnoho lidí nevidělo přístav Pireus na vlastní oči, takže nemohou pochopit úspěch projektu a souhlasit s ním. Tento úspěch skutečně předčil politické vztahy mezi oběma stranami a přinesl výhody jak společnosti, tak zaměstnancům, kteří skutečně pracují v přístavu. Tento úspěch můžeme pochopit teprve poté, co skutečně navštívíme přístav. Nejdůležitější význam tohoto úspěchu spočívá v tom, že nejenže dosahuje oboustranně výhodné situace mezi Čínou a Řeckem, ale má vliv i na další dvoustranné vztahy, což je význam tohoto demonstračního projektu.

Moderátorka

Viktore, provedl jste průzkum k otázce „17 + 1“. Všimla jsem si, že někteří se obávají, že mechanismus „17 + 1“ rozdělí Evropský kontinent a dokonce zpochybní některé zásady a hodnoty. Takže tyto pochybnosti o Číně jsou vlastně kvůli strachu z rozdělení Evropy?

Viktor Eszterhai

Myslím, že to odráží určitý druh obav. Je to obava z rostoucího politického vlivu Číny ve střední a východní Evropě, a také obava z kolapsu evropských společných principů a konceptů. Také jsem však objasnil, že mnoho z nich již bylo zpochybněno během finanční krize v roce 2007 a v roce 2008. Abych uvedl extrémní příklad, Evropa nikdy neměla jednotný názor na otázku imigrace. Proto si myslím, že je nesprávné tvrdit, že Čína přímo rozebrala původní evropské společné myšlenky. Za druhé, naše země provedly hodnocení investic z Číny, například v Maďarsku jsou čínské investice mnohem nižší než německé investice, což je zcela nesrovnatelné. Proto se domnívám, že tato výše investic zdaleka není schopna vyvolat politický dopad. Tyto otázky jsou zjevně přehnané.

Moderátorka

Pane Ding Yifane, ve své knize jste také zmínil, že ačkoliv vztahy mezi Čínou a EU jsou velmi rozvinuté, vždy byly zpochybňovány. Jak právě řekl Viktor, proč si myslíte, že existuje toto povrchní porozumění? Jak píšete ve své knize, je to dlouhodobý přístup nebo je to způsobeno nějakým novým důvodem?

Ding Yifan (Ting I-fan)

Určitě to není nový důvod. Ve vztazích mezi EU a Čínou byly vždy překážky. Institučně vzato je EU mezinárodní organizací, ale má i jiné charakteristiky. Evropská integrace byla od samého počátku navržena šesti členskými státy Evropského společenství, jejichž cílem nebylo pouze vytvoření regionální organizace, ale doufali, že vytvoří federální nebo polofederální Evropu. Tyto významné evropské země, zejména Francie a Německo, vkládají do evropské integrace do určité míry geopolitické úvahy. Chtějí, aby další evropské regiony existovaly jako jejich dvorek. Proto do jisté míry přirozeně považují čínské chování a čínské investice za porušení a proniknutí do jejich teritoria. Proto spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, včetně spolupráce s nově přistoupeným Řeckem, doufá v zavedení nového modelu.

4. Jak podpořit vzájemné porozumění?

Moderátorka

Georgi, chci se zeptat na váš názor. Zmínil jste nedostatečný dialog mezi Čínou a EU, takže jste navrhl, aby mezi oběma stranami proběhla větší výměna. Býval jste novinářem. Zdůraznil jste, že před a během hospodářské krize v Řecku se Řecko stalo obětí stereotypů a nepravdivých informací. Myslíte si, že Čína nyní trpí stejným problémem? Jak můžeme tento problém napravit?

George N. Tzogopoulos

Nedostatek porozumění Číně ze strany EU je samozřejmě částečně způsoben nedostatečnou komunikací. Všimli jsme si, že ačkoli existují určité rozdíly s Čínou, EU také usilovně pracuje na přijetí proaktivní strategie, což je v současné době hlavní myšlenka EU, která je velmi důležitá. Proto musí EU lépe porozumět Číně a Čína musí také podniknout kroky, aby lépe vyprávěla svůj příběh. V mnohostranném světě je to velmi důležité. Na druhé straně by si EU měla také uvědomit, že Čína se stává klíčovou součástí ekonomiky a geopolitiky v mnohostranném světě a klíčem k úspěchu je pouze spolupráce. To může být něco, co jsme si neuvědomili během současné pandemie COVID-19. Čína a EU vyvíjejí úsilí správným směrem spolupráce.

Moderátorka

Marselo, studovala jste politické myšlenky. Myslíte si, že albánská společnost postrádá porozumění Číně?

Maresla Musabelliu

Během vypuknutí epidemie nového koronaivru v Číně poskytla albánská média relevantní informace, ale všechny pocházely z míst mimo Čínu. Proto v éře globalizace není nedostatek informací výmluvou pro neporozumění Číně. Albánská média a veřejné mínění mohou informace ze západní Evropy považovat za samozřejmost namísto hledání dalších zdrojů informací o Číně. Proto v této krizi nikdy neuvidím citovaná čínská média v Albánii. To je samo o sobě problém. Potom musím říct, že podle posledních statistik se 93 % lidí v Albánii chce připojit k Evropské unii. Jen s tímto číslem si můžete uvědomit, jak moc EU ovlivňuje Albánii. Proto jsou tato omezení z Evropské unie v zásadě podávána jako střely obalené cukrem a Albánci jsou nuceni je přijmout. Čína tedy skutečně vstupuje do regionu zcela vedeného západními zeměmi, ale není to tak proto, že by Albánci byli sami ochotni být vedeni západoevropskými zeměmi, ale proto, že považujeme vstup do EU za cíl, ale kvůli vnitřním problémům naší země, se nebudeme moci připojit k Evropské unii podle očekávání. Za účelem dosažení tohoto cíle Evropská unie navrhla další podmínky, například neumožnit Číně zasahovat do albánských záležitostí. Doufám, že se tato situace v budoucnu změní.

Moderátorka

Viktore, chci se vás na něco zeptat. Někteří lidé například tvrdí, že pokud Čína spolupracuje s Maďarskem, je to proto, že Čína chce vyvážet své politické myšlenky. Byl byste znepokojen tímto argumentem, nebo byste s tím souhlasil?

Viktor Eszterhai

Již jsem zmínil, že EU nemusí Čínu přeceňovat, ale zároveň chci říci, že bychom EU neměli podceňovat. Není snadné získat pozici na trhu EU. Čínské společnosti, které chtějí vstoupit na trh EU, se musí řídit mnoha předpisy a přísnými normami. Věřím, že tato pravidla mají smysl a tato pravidla mohou vést Čínu k úspěšnému vstupu na trh EU. Proto se nemusíme bát Číny. V meziregionální spolupráci je to samozřejmě další věc. Nemyslím si, že by EU mohla jednostranně rozhodovat o pravidlech hry, musíme to prodiskutovat s Čínou. Ale jak investice z Číny vstupují do EU, nemyslím si, že by evropské země měly být znepokojené. Koneckonců, naše tržní pravidla stále fungují. V mnoha případech je tedy tato hospodářská spolupráce příliš politizovaná.

Moderátorka

Myslíte si, že hospodářská spolupráce může být oddělena od politického vlivu?

Viktor Eszterhai

Samozřejmě v mnoha případech tomu tak je.

Moderátorka

Georgi, co myslíte? Pamatuji si, že když Čína koupila přístav Pireus, lidé odpověděli strachem. Myslíte si, že čínský vývoz politických myšlenek a zahraničních investic je oddělený? Čína koupila přístav u jižní brány Evropy, který je jako symbol současného čínského vlivu v Evropě. Jaký je na to váš názor? Vyvážejí čínské zahraniční investice politické myšlenky?

George N. Tzogopoulos

Děkuji vám za vaši otázku, což je velmi důležitá otázka, která mi dává příležitost objasnit situaci týkající se této investice. V roce 2016 muselo Řecko kvůli dluhové krizi prodat svůj většinový podíl v přístavu Pireus. Za tímto účelem byla uspořádána transparentní soutěž a jediným uchazečem byla společnost COSCO Shipping Group. Proto tato společnost úspěšně získala většinový podíl v přístavu. Na základě transparentnosti a dodržování evropských pravidel čínská společnost dokončila tuto akvizici během velmi obtížného období v řecké ekonomice. Nechápu, proč by někdo toto rozhodnutí kritizoval. Pokud jde o konečný příjem, není prodej přístavu pro Řecko žádným řešením, ale žádostí řeckých věřitelů o pokračování v privatizaci v Řecku a zbavení se dluhové krize. V tuto chvíli si myslím, že musíme mít komplexní pochopení situace. Privatizace Řecka stále probíhá a jsou zapojeny nejen čínské společnosti. Proto bychom měli tuto záležitost chápat jako celek, nejen čínskou investici v Řecku. Závěry můžeme učinit pouze úplným pochopením situace a provedením analýzy.

Moderátorka

Marselo, ráda bych se vás zeptala, vy jste napsala referát o politických názorech na „spolupráci 17 + 1“, a vím, že píšete další referát o ekonomických aspektech této spolupráce. Jak chápete „spolupráci 17 + 1“ z hlediska politiky a ekonomiky?

Marsela Musabelliu

Až do roku 2020 se spolupráce mezi Čínou a Albánií zaměřuje čistě na ekonomické aspekty. Ve skutečnosti, stejně jako když můj kolega hovořil dříve o Řecku, a jak jsem již zmínila výše, dvě fúze a akvizice v Albánii, které se týkaly hlavně letišť a ropných polí, byly čínské společnosti Everbright Holdings Limited a Geo-Jade Petroleum. Zisky těchto dvou společností v zásadě za 4 roky vzrostly ročně o 20 % a 30 %. Tyto dvě hlavní čínské investice v Albánii nemají absolutně žádný politický účel. Právě z tohoto důvodu má každé oficiální čínské prohlášení vydané v Albánii dva hlavní body: Za prvé Čína pevně podporuje Albánii, aby se stala členem Evropské unie, a za druhé, čínský velvyslanec v Albánii minulý rok řekl, že Čína nemá zájem o hraní geopolitických her na Balkáně. Proto může být každý klidný. Loni to řekl velvyslanec Zhou Ding. Protože v Albánii, zejména na západním Balkáně, mnoho lidí rádo používá konspirační teorie. Podobné geopolitické boje probíhají po celá desetiletí, dokonce stovky let. Proto, kdykoli přijde velká země, všichni chceme vědět, jaký bude výsledek. O čínském přísloví „překročit řeku pomalu, krok za krokem po kamenech“ toho nevíme mnoho! Tento koncept nemáme, jen chceme vidět, co se stane v budoucnosti.

Moderátorka

Chcete vidět, co je v řece, že?

Marsela Musabelliu

Ano, ale to je nemožné!

Moderátorka

Díky všem hostům se první epizoda blíží ke konci. V další epizodě budeme pokračovat v diskusi o výzvách, kterým čelí mechanismus „spolupráce 17 + 1“, a perspektivách takové spolupráce. Děkuji za pozornost. Neshledanou!

Moderátorka

Chcete vidět, co je v řece, že?

Marsela Musabelliu

Ano, ale to je nemožné!

Moderátorka

Díky všem hostům, první epizoda se blíží ke konci. V další epizodě budeme pokračovat v diskusi o výzvách, kterým čelí mechanismus „spolupráce 17 + 1“, a perspektivách takové spolupráce. Děkuji za pozornost. Neshledanou!

Náhled další epizody

Moderátorka

Jak ovlivní iniciativa „Pásmo a stezky“ budoucí vývoj „17 + 1“?

Viktor Eszterhai

Pouze účastí v iniciativě „Pásmo a stezka“ ji můžeme lépe tvarovat a realizovat, místo toho, abychom ji kritizovali zvenčí.

George N. Tzogopoulos

Čím více spolu budeme komunikovat a čím více budeme rozumět, tím lépe budeme moci hledat příležitosti ke spolupráci.

Marsela Musabelliu

Jiné země světa, jako je západní svět, by se měly naučit přijímat skutečnost, že Čína jednou provždy vzrostla.

Ding Yifan (Ting I-fan)

Veškerá spolupráce začíná investováním do lepší infrastruktury v těchto evropských zemích podél starověké Hedvábné stezky a samozřejmě se bude naše spolupráce postupně dále rozvíjet.

Ivona Ladjevacová

Globální správu potřebujeme více než kdykoli předtím. Jedna země nemůže vyřešit globální problémy, kterým čelíme. Jia