Dialog se střední a východní Evropou: spolupráce„17+1“ Část 2
Úvod
Dobrý den, vítejte ve speciálním programu „Světový dialog“. To, co sledujete, je druhá část programu. V první epizodě jsme diskutovali o výsledcích mechanismu „spolupráce 17 + 1“ a o odlišném chápání tohoto mechanismu všemi stranami. Jaké jsou výzvy, kterým čelí spolupráce, tváří v tvář nejistému světu? Jaký dopad bude mít „iniciativa Pásmo a stezka“ na mechanismus spolupráce? Diskutovali se mnou: Ding Yifan (Ting I-fan) z Pekingu, který je vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném středisku pro rozvoj Státní rady Číny a jeho nedávné knihy zahrnují „Vývoj nové kinetické energie, jak se vyrovnat s globální krizí“ a „Vzestupy a pády čínsko-evropských vztahů - od civilizačního dialogu ke strategickému partnerství“. Viktor Eszterhai z Budapešti, vedoucí výzkumný pracovník fondu PAGEO. Ivona Ladjevacová, vedoucí Centra Pásma a stezky v Institutu mezinárodních politických a ekonomických studií v Bělehradu. Marsela Musabelliu z Albánie, vedoucí albánského Institutu pro globalizaci. George N. Tzogopoulos z Atén, vedoucí výzkumný pracovník Mezinárodního centra evropských studií a ředitel programu EU-Čína v Řecku.
Shrnutí předchozí epizody
Moderátorka
Co se týká konkrétních výsledků mechanismu spolupráce „17 + 1“ za posledních osm let?
Viktor Eszterhai
Domnívám se, že nejúspěšnější oblastí je spolupráce v oblasti humanitních věd. Pro střední a východní Evropu je také důležité posílit spolupráci s Čínou. Čína by se měla spojit se zeměmi střední a východní Evropy a vytvořit společnou sílu.
Moderátorka
Zdůraznil jste, že během hospodářské krize v Řecku se Řecko stalo obětí stereotypů a nepravdivých informací. Myslíte si, že Čína nyní trpí stejným problémem?
George N. Tzogopoulos
EU postrádá porozumění Číně.
Marsela Musabelliu
Během vypuknutí epidemie nového koronaviru v Číně poskytla albánská média relevantní informace, ale všechny pocházely z míst mimo Čínu. Proto v éře globalizace není nedostatek informací výmluvou pro neporozumění Číně.
Moderátorka
Myslíte si, že hospodářská spolupráce může být oddělena od politického vlivu?
George N. Tzogopoulos
Nejedná se pouze o čínské investice v Řecku, ale pouze úplným pochopením situace a provedením analýzy můžeme vyvodit závěry.
1. Nové vyhlídky vyvolané iniciativou „Pásmo a stezka“
Moderátorka
Nedávno jsem četla „Zprávu o geopolitickém výzkumu ve střední a východní Evropě“ zveřejněnou Maďarským fondem pro inovace a geopolitiku, proto se chci nejprve zeptat Viktora, protože pro tuto organizaci pracujete. Zajímavým bodem zprávy je, že země střední a východní Evropy by měly opustit „past“ mezi východem a západem a stát se mostem do multipolárního světa v 21. století. Iniciativa „Pásmo a stezka“ poskytuje konkrétní plán k dosažení tohoto cíle. Pomáhá iniciativa „Pásmo a stezka“ zemím v regionu?
Viktor Eszterhai
Ti, kteří jsou obeznámeni s maďarskou zahraniční politikou, se obávají, že vstupujeme do nové studené války. Pro malé země je to noční můra, protože v tomto případě si musíme vybrat stranu. Na jedné straně je Maďarsko součástí Evropské unie a naši bezpečnost zajišťuje NATO, na druhé straně chceme také rozvíjet větší hospodářskou spolupráci s Čínou. To je pro nás velmi děsivá situace. Jsme velmi proti této pasti, která nám umožňuje myslet na rozdíly spíše než na podobnosti mezi Východem a Západem. Věříme proto, že podpora iniciativy „Pásmo a stezka“ je konstruktivním přístupem nejen pro Maďarsko, ale také pro EU. Nedoporučujeme, aby EU konfrontovala iniciativu „Pásmo a stezka“, pouze pokud se bude účastnit iniciativy „Pásmo a stezka“, může ji lépe tvarovat a realizovat, než ji kritizovat zvenčí. Myslím, že by EU měla najít konstruktivní způsob, jak se zapojit do iniciativy „Pásmo a stezka“. Maďarsko má v této otázce samozřejmě také zvláštní postavení, doufáme, že Maďarsko může dále propojit Asii a Evropu, získat příznivější postavení v EU a v budoucnu se stát jádrem EU. Toto je náš pozitivní pohled na tuto otázku.
Moderátorka
Chtěla bych, abyste vysvětlili, proč se tato studie domnívá, že iniciativa „Pásmo a stezka“ poskytuje konkrétní plán pro země v regionu. Co je tento konkrétní plán?
Viktor Eszterhai
Poskytuje institucionalizovanou platformu, ve spojení se zkušeností „17 + 1“, máme lepší porozumění tomu, jak jednat s Čínou. Proto si myslím, že se jedná o platformu, která nám opravdu umožňuje vzájemně komunikovat.
Moderátorka
Georgi, jak si myslíte, že iniciativa „Pásmo a stezka“ ovlivní budoucí vývoj „17 + 1“?
George N. Tzogopoulos
Věřím, že iniciativa „Pásmo a stezka“ hraje klíčovou roli při podpoře spojení v regionu. Epidemie však ještě neskončila. Musíme přehodnotit klíčové otázky a v rámci iniciativy „Pásmo a stezka“, musíme věnovat více pozornosti kvalitě investic. Proto v příštích několika měsících budeme diskutovat o tom, jak zlepšit kvalitu investic a jaké nové oblasti spolupráce jsou k dispozici v rámci iniciativy „Pásmo a stezka“. Například lékařská spolupráce, jako je spolupráce mezi malými a středními podniky. Musíme diskutovat o tom, do jaké míry mohou tyto země spolupracovat s Čínou, aby dokázaly čelit výzvám této epidemie. Tato výzva není jen výzvou v oblasti lékařské pomoci, ale také výzvou při hospodářském oživení.
Moderátorka
Ivono, ve svém nedávném projevu jste také zmínila iniciativu „Pásmo a stezka“. Co si myslíte o vyhlídkách této iniciativy?
Ivona Ladjevacová
Přestože epidemie nového koronaviru, ke které došlo před časem, může mít určitý dopad na vyhlídky projektu „Pásmo a stezka“, účastníci projektu se stále velmi těší na pokračující realizaci projektu. Nejde jen o otázku investic nebo obchodu, ale o otázku kontinuity. Za sedm měsíců od začátku roku do současnosti je první, co musíme překonat, mezera mezi zeměmi.
2. Výzvy, kterým bude čelit „17 + 1“ v budoucnu
Moderátorka
V projevu jste uvedla, že země v rámci mechanismu „spolupráce 17 + 1“ a země, které zažily hospodářskou krizi, považují Čínu často za ráj, ale nikoli za realistického partnera. Jak bychom tedy měli zúžit mezeru mezi vysokými očekáváními a realitou?
Ivona Ladjevacová
Jak jsem již několikrát zmínila v některých projevech, a právě jste řekla, většina z těchto zemí považuje Čínu za ráj. V posledních desetiletích nebo letech jsme vyřešili mnoho problémů a nyní si někteří lidé myslí, že tyto problémy lze brzy vyřešit. Samozřejmě tomu tak není. Je pravda, že můžeme být schopni přilákat čínské investice, ale stále musíme mít vlastní koncepty produktů a plánovat své vlastní životy. Musíme vědět, jaká jsou naše očekávání. Jakou zemi nebo společnost chceme vytvořit, a v souladu s tím musíme udělat plány a usilovat o lepší životní prostředí.
Moderátorka
Marselo, jak si myslíte, že iniciativa „Pásmo a stezka“ ovlivní mechanismus „spolupráce 17 + 1“?
Marsela Musabelliu
Nejprve chci zdůraznit naši realitu. V posledních měsících probíhala komunikace mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou prostřednictvím internetu a někdy byla přerušena. Během tohoto měsíce musíme všechno vrátit zpět do normálu, a čím dříve, tím lépe. Na základě stávající spolupráce bychom měli dále rozšiřovat a usilovat o zjednodušení mechanismů spolupráce. Protože se nyní všichni nacházejí v nesnázích, čelí mnoho zemí hospodářské stagnaci a recesi. Iniciativa „Pásmo a stezka“ může poskytnout pomoc a podporu zemím a platformu „spolupráce 17 + 1“. Například prostřednictvím obchodu, prostřednictvím posílení komunikace a dalších metod. Čínské společnosti ve středoevropských a východoevropských zemích mohou hrát aktivní roli a převzít více společenské odpovědnosti, mohou také posílit akademickou spolupráci. Chtěla bych se však vrátit k otázce, kterou jste zmínila dříve. Pokud jde o problém mezi Východem a Západem, nejde jen o obavy některých středně velkých zemí ve střední Evropě, ale také o velké obavy pro naši zemi. Protože změny ve vztazích mezi hlavními mocnostmi jsou velmi důležité, bude to mít určitý dopad na malé země, jako je Albánie a další malé země na západním Balkáně. Osobně jsem četla doporučení maďarského institutu, jejich výsledky výzkumu jsou velmi dobré a souhlasím. Ale snáze se to řekne, než udělá, zejména pro Albánii. Jak řekl Viktor dříve, mezi malými a dokonce i středními zeměmi se šíří strach, to znamená, že konflikty mezi velkými zeměmi nás okamžitě ovlivní. Proto pro malou zemi, jako je Albánie, není nejlepším výsledkem konkurence mezi velkými zeměmi, ale spolupráci mezi EU a Čínou. Dříve jsem řekla, že „se to snáze řekne, než udělá“ je to proto, že v zemi, jako je Albánie, stará mentalita studené války stále existuje.
3. Složitá a proměnlivá mezinárodní situace
Moderátorka
Marsela zmínila obtížnost volby. Viktore, četla jsem jeden z vašich článků, ve kterém se uvádí, že transformace mezinárodního řádu může vést k vytvoření nové mocné síly a tato síla může vést k některým rozhodnutím prováděným v rozporu s přáním vůdců EU. Jak velká bude tato síla, vyřeší se problém výběru a vytvoří se nový typ čínsko-evropského vztahu?
Viktor Eszterhai
Podle mého osobního názoru existují v mezinárodní situaci dva hlavní trendy: první je stále multipolární a druhý je propojení ve světě. Krize epidemie nového koronaviru to potvrzuje. Proto věřím, že unilateralismus, spojenecké myšlení nebo myšlení studené války nemá budoucnost. Alespoň si osobně udržuji tento optimistický pohled. Musíme uznat, že žijeme ve vzájemně propojeném světě, takže EU nemůže mít a nemůže jednostranně vytvářet pravidla. Doufám tedy, že zavedeme nový mezinárodní řád založený na ideologii spolupráce a koexistence, skutečně svobodný mezinárodní řád, uznávající mezinárodní zákon, který nebude vzájemně protichůdný. To jsou mé názory a návrhy do budoucna. Potřebujeme provést změny v našem vědomí, abychom si uvědomili důležitost vzájemné závislosti. Protože to jsou trendy a my nemůžeme jít proti nim.
Moderátorka
Mluvil jste o svých názorech na budoucí trendy, co si myslíte o současném stavu? To, co vidíme a zažíváme na mezinárodní scéně, je přesně opačný trend. Co myslíte?
Viktor Eszterhai
Doufám, že je to jen krátkodobé. Protože s rozvojem světové multipolarizace nemá nikdo dostatek síly, aby tento trend jednostranně změnil. Starý svět je již minulostí. Naše mentalita se musí reorganizovat, zejména pro země EU, protože vždy věří, že Evropská unie je tvůrcem pravidel v mezinárodní hře. Možná nejdůležitější věcí je nyní změnit tuto mentalitu.
Moderátorka
Pane Ding Yifane, jste ekonom, proto se vás chci zeptat na následující otázku. Někteří lidé se domnívají, že mechanismus „spolupráce 17 + 1“ je založen na stálém růstu ekonomiky Číny a členských států. Jaká tedy bude tato spolupráce, když bude hospodářský růst výrazně ovlivněn?
Ding Yifan (Ting I-fan)
Velmi souhlasím s analýzou naléhavosti „spolupráce 17 + 1“ pana George. Myslím si, že veškerá spolupráce se 16 evropskými zeměmi a se současnými 17 zeměmi začala po finanční krizi v roce 2008. Všechny tyto země potřebují investovat a zlepšovat infrastrukturu, aby položily lepší základ pro budoucí rozvoj. Následně se čínská iniciativa „Pásmo a stezka“ zaměří také na znovuobnovení propojení těchto zemí. Podle mého názoru veškerá spolupráce začíná investováním do lepší infrastruktury v těchto evropských zemích podél staré Hedvábné stezky. Naše spolupráce se bude v průběhu času samozřejmě dále rozvíjet.
Moderátorka
Ivono, co si myslíte o budoucích oblastech spolupráce v rámci mechanismu „spolupráce 17 + 1“?
Ivona Ladjevacová
Mechanismus „spolupráce 17 + 1“ a předchozí mechanismus „spolupráce 16 + 1“ původně stanovovaly mnoho oblastí spolupráce s Čínou, včetně zemědělství, kultury, obchodu, investic, lékařského výzkumu, zdravotnických systémů, výměny mládeže a dalších oblastí. Vzhledem k epidemii nového koronaviru se hlavní spolupráce v budoucnosti zaměří na oblast výzkumu a vývoje, zejména na poskytování nových testovacích metod a vývoj nových vakcín, které budou použitelné ve světě. Nejen pro tuto epidemii, ale také pro další epidemie, které se mohou objevit v budoucnosti.
Moderátorka
Georgi, v článku jste napsal, že ačkoli iniciativa „Pásmo a stezka“ překročila Středomoří, proces institucionalizace této iniciativy ve Středomoří není snadný. Jaký dopad bude mít tato iniciativa na budoucí vztahy mezi Čínou a EU?
George N. Tzogopoulos
Německá kancléřka Angela Merkelová plánuje v září v Lipsku uspořádat summit na vysoké úrovni. V té době bude Německo jako předsednická země Evropské unie organizovat vůdce zemí EU, aby se setkali s čínskými vůdci. Věřím, že iniciativa „Pásmo a stezka“ pomůže v porozumění mezi Čínou a Evropskou unií, včetně členských států „17 + 1“. Přestože epidemie narušila plán běžných rozhovorů mezi Čínou a EU, vždy se domnívám, že bychom měli využít této příležitosti k využití on-line setkání ke zvýšení vzájemného porozumění. Vzájemné porozumění je klíčovým faktorem pro lepší koordinaci a spolupráci v budoucnosti. Pro mechanismus „17 + 1“ nejsou klíčem k úspěchu vnější síly, ale myšlenky zúčastněných zemí. Čím více budeme spolu komunikovat a čím více si budeme rozumět, tím lépe budeme moci hledat příležitosti ke spolupráci. Proto je 17 členských států tím, kdo musí odpovědět na úspěch této iniciativy a v budoucnu hledat další rozvojové příležitosti.
4. Globální správa v nové éře
Moderátorka
Marcelo, co si myslíte o globální správě? Zmínila jste, že mnoho zemí, včetně vaší vlastní, čelí nějakému druhu pasti mezi velkými zeměmi nebo různým obtížím. Myslíte si, že existuje způsob, jak změnit globální vládnutí? Bude v budoucnu jiný způsob?
Marsela Musabelliu
Dobře, pojďme to analyzovat přístupem „shora dolů“.
Z mého osobního hlediska se domnívám, že často slyšíme, že jiné země světa a západní země by měly přijmout skutečnost, že Čína jednou provždy vzrostla. Toto není vzestup Číny, to je návrat Číny. Mám na mysli, že západní země by se měly naučit přijímat skutečnost, že Čína je v 21. století potenciální mocí. Čím dříve to udělají, tím dříve může spolupráce začít pro malé země, jako je Albánie. Čím více možností, tím více příležitostí. V rozvojové zemi, jako je Albánie, příležitost znamená větší hospodářský růst, více znalostí, větší přenos znalostí, kulturní výměnu mezi lidmi a další. Vraťme se k předchozí otázce, volba vyžaduje dva prvky. První je mentalita a druhý je politická vůle. Věřím, že je to politická vůle, která naléhá na členské státy, aby se připojily k mechanismu „spolupráce 17 + 1“. Například mnoho balkánských zemí má silnou politickou vůli ke spolupráci s Čínou, takže výsledky spolupráce jsou ještě významnější. Naopak, pokud vláda určité země nebude ochotna spolupracovat s Čínou, nebudou výsledky mechanismu „spolupráce 17 + 1“ a iniciativy „Pásmo a stezka“ tak zřejmé.
Moderátorka
Ivono, co si myslíte o novém přístupu ke globální správě? Jaký je váš názor na kulturní výměnu? Všimla jsem si, že jste ve svém nedávném projevu zmínila, že „nyní si uvědomujete, že i když mluvíte jazykem druhého, neznamená to, že se navzájem opravdu znáte“. Jaký je váš názor na význam kulturní výměny? Můžete uvést nějaké příklady?
Ivona Ladjevacová
Od druhé poloviny 20. století do 21. století měly určité země v úmyslu hrát hlavní roli v širších záležitostech, ale ignorovaly zájmy a přání jiných zemí. Nyní zjišťujeme, že je to úplně špatně, protože potřebujeme globální správu více než kdy jindy. Globální problémy, kterým čelíme, nemůže vyřešit jedna země sama. Musíme spolupracovat nejen na bilaterální nebo multilaterální úrovni, ale také v rámci mezinárodních organizací, protože je třeba brát v úvahu zájmy lidstva jako celku. Proto bude mít stažení některých velmi vlivných zemí z mezinárodních organizací významný dopad. Ano, mám na mysli stažení Spojených států z WHO. Opravdu doufám, že co nejdříve změní názor, uvědomí si důležitost globální strategie a najdou řešení stávajících problémů.
Moderátorka
Pane Ding Yifane, jaký je postoj Číny k otázce nové globální správy?
Ding Yifan (Ting I-fan)
Postoj Číny je věnovat více pozornosti multilateralizmu v globální správě. Čína se podílí na globálním řízení na různých úrovních a aktivně se také účastní různých dialogů a snaží se vytvořit platformu pro dialog mezi zeměmi BRICS, jako je například mechanismus dialogu „BRICS +“ a mechanismus dialogu Šanghajské organizace pro spolupráci. Pokusili jsme se o pokrok v dialogu WTO, ale kvůli překážkám Spojených států některé jednostranné akty ve WTO zcela paralyzovaly rozhodčí mechanismus. Do jisté míry neexistuje jasná cesta ke globálnímu řízení. Čína se pokouší změnit a zlepšit stávající mezinárodní organizace, jako je OSN a její přidružené subjekty.
Moderátorka
Pane Ding Yifane, pojďme mluvit o konkrétnějších otázkách. Jaký je čínský dlouhodobý plán ohledně „17 + 1“? Chce Čína rozšířit své členství? Nyní, když se připojilo Řecko, připojí se Španělsko, Itálie nebo jiné evropské země v budoucnosti? Jaké jsou názory Číny na budoucí vývoj ohledně tohoto mechanismu?
Ding Yifan (Ting I-fan)
Důvodem, proč Čína zavedla tento mechanismus pro posílení spolupráce se 16 zeměmi střední a východní Evropy, je to, že tyto země čelí podobné situaci a nedostatečným investicím do infrastruktury po mezinárodní finanční krizi. Tyto země tedy musí v tomto ohledu přilákat více čínských investic. Myslím si, že Řecko se k tomuto mechanismu dialogu připojilo, protože Řecko má podobné potřeby, protože Řecko má úzké vztahy se zeměmi střední a východní Evropy a Řecko je také důležitou zemí podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky. Řecko proto může hrát důležitou roli při udržování vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Tento druh koordinačního mechanismu však nebudeme provádět bez omezení a do tohoto rámce nezahrneme všechny země. Myslím, že v dlouhodobém horizontu bude Čína stále provádět bilaterální spolupráci s evropskými zeměmi a Evropskou unií.
Moderátorka
Děkuji za pozornost. Neshledanou! Jia