Tradice je moderní: Dekódování toho, co není „hanfu“

Když mluvíme o tradičním čínském oblečení, tangzhuang (oblek Tang) a qipao (cheongsam) jsou pravděpodobně dva nejznámější styly, ale odborníci a nadšenci hanfu trvají na tom, že nejsou autentické.

I když si zachovali tradiční čínské motivy, používá se západní šití namísto prostého střihu hanfu pouze na jednom kusu látky.

Když se vrátíme k první epizodě, kde jsme hovořili o osmi charakteristikách hanfu, jsou to „ping zhong jiao you, kuan tuan he ying“.

Ve srovnání s tím jsou ramena tangzhuang a qipao navržena tak, aby seděly. Místo šerpy se běžně používají knoflíky.

Následující je nejdiskutovanější: soubor dynastie Čching (1644-1911). Vypadá podobně jako hanfu, tradiční oblečení hanských Číňanů, ale také porušuje několik pravidel.

Límec by měl být kolem dokola pro muže i ženy. Rukávy by měly být dlouhé a široké, aby splňovaly dvě slova: kuan a he. Místo knoflíků by měly být použité šerpy.

Pokud jde o západní oblečení, typickým příkladem je pánská bunda. Krejčovství vyžaduje správné přizpůsobení jednotlivci dosažené stříháním a švy.

Vietnamské ao dai neboli vietnamské dlouhé šaty se často považují za příbuzné hanfu, ale jsou spíše jako qipao.

Tunika je vybavena stojatým límcem zapínaným na knoflík. Je to národní kroj Vietnamu.

Modré šaty, velmi podobné kostýmům ao dai, jsou tradičním krojem, který je většinou k vidění v jižní Číně.

Oblečení obsahuje designové prvky hanfu, ale v zásadě je to také oblečení se západním vlivem.

Šaty používají západní dimenzionální střih a jejich límec je diskvalifikuje z hanfu.

Vidíte nyní rozdíly?