Krameriovu cenu získala literární příloha LUK

Koncem června se v Praze uskutečnil již 7. ročník udělování Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku, kterou každoročně vyhlašuje Asociace nezávislých médií (ANM). V tomto ročníku získal ocenění také redakční kolektiv přílohy Unie českých spisovatelů Literatura-Umění-Kultura (LUK), který vede básník, zasloužilý umělec Karel Sýs. Příloha je součástí týdeníku Naše pravda, dříve deníku Haló noviny.

V úvodu zmíněného udělování cen hovořil předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný, po obdržení Krameriovy ceny promluvil básník Karel Sýs.

Stanislav Novotný (předseda ANM): „V souvislosti s udělováním Krameriových cen připomínám, že ti, kteří dostanou tyto ceny, zůstanou chudí, budou ostrakizováni, vyženou je často ze zápraží a tak dále. Jsou to lidé, kteří na tom budou vždycky špatně, tak jako nebohý Matěj Václav Kramerius. To znamená, zemřou nakonec v chudobinci. To platí téměř o všech, co tady byli. Opravdu jsme tady neměli takové vyznamenané, kteří by patřili do establishmentu, kteří by patřili mezi ty, kteří určují jakýsi dobrý tón v této společnosti. Byli to vždy lidé, kteří se snažili nějakým způsobem vyčuhovat, a zároveň jim byla krácena hlava. Takže já za všechny děkuji a jsem vděčný, že tito lidé existují, protože jsou solí země a já věřím, že se to všechno jednou zúročí.“

Karel Sýs (básník): „Vážení přátelé, ono to vypadá, že cenu dostávám já, ale je to trochu jinak. Tady v tomto sále naštěstí sedí mnoho autorů, kteří do LUKU přispívají, mezi nimi třeba právě František Dostál a také zde sedí několik členů redakční rady LUKU, kteří všichni pomáhají, abychom přežili tuto dobu, která je čím dál horší, dokonce právě i v tom našem nešťastném baráku, jak se mu tak nepěkně říká. Ale doufejme, protože LUK už hodně prožil - pokud to nevíte, již 36 let v různých podobách jako časopis a k tomu musím ještě připočíst asi čtyři roky, kdy byl jenom pouhou přílohou deníku Tvorba. Ale protože tady zazněly dnes spíše smutné věci, tak já bych chtěl říct něco veselejšího. Děkuji, že tady není přítomna moje babička. Ne proto, že by snad byla hrdá, protože ona mi vždycky říkala, proč píšu pořád nějaké básničky? Vždyť jsem vystudovaný ekonom, tak si jinak vydělám. Ona ale způsobila, že jsem měl vždy samé jedničky a jediný předmět, který mi bránil v těch jedničkách, byl tělocvik. Babička vždy přišla do sborovny a orodovala u těch tělocvikářů. Kdyby viděla, že jsem teď oceněn v samé líhni sportu, v Sokolském domě, tak by asi měla radost. Děkuji za tuto cenu.“

V minulých ročnících byli mezi oceněnými zástupci novinářského světa, ale i spisovatelé a básníci – Jan Petránek, Tereza Spencerová, Stanislav Motl, Václav Dvořák, Martina Kociánová, Jaromír Nohavica nebo třeba Jan Keller.

Krameriova cena je pojmenovaná podle zakladatele novodobé české žurnalistiky a vydavatele »c. k. poštovních novin« Matěje Václava Krameria (1753-1808).

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze