Esper řekl, že Spojené státy chtějí 500 námořních lodí do roku 2045: Zpráva

2020-10-08 23:55:52
Sdílej:

Americký ministr obrany Mark Esper v úterý uvedl, že Pentagon chce do roku 2045 více než 500 námořních lodí ve své flotile, aby mohl bojovat proti Číně, to se uvádí na americkém politickém portálu The Hill.

„Bojová síla 2045 požaduje vyváženější námořnictvo s více než 500 loděmi s lidskou posádkou a bez lidské posádky,“ The Hill citoval Espera, který pronesl projev ve Washingtonu. Esper se zmínil o studii budoucích námořních sil, kterou vede náměstek amerického ministra obrany David Norquist, který údajně plánuje budoucí námořní flotilu Spojených států. Tato zpráva byla nedávno předána Esperovi.

„Dále dosáhneme 355 tradičních lodí bojových sil před rokem 2035,“ uvedl Esper údajně v Centru pro strategická a rozpočtová hodnocení, které je nestranický think-tank specializující se na americkou obrannou politiku.

Podle The Hill bude k novým lodím patřit osm až jedenáct jaderných letadlových lodí a až do šesti lehkých letadlových lodí, spolu se 70 až do 80 útočnými ponorkami.

Esper uvedl, že je zapotřebí více lodí, aby bylo možné čelit cíli Číny modernizovat své ozbrojené síly do roku 2035. „V té době chce Peking dosáhnout parity s námořnictvem Spojených států, pokud nepřekročí naše kapacity v některých určitých oblastech a vyrovnat naši převyšovanou sílu v několika dalších oblastech,“ byl citován, když to řekl.

Kongres Spojených států brzy obdrží od Pentagonu tuto studii a tento 30ti-letý plán na budování lodí, což bude obsahovat více podrobností o budování flotily, uvedl.

Podle bílé knihy s názvem „Čínská národní obrana v nové éře“, kterou vydal Peking v loňském roce, se Čína zaměřuje na „komplexní pokračování v modernizaci vojenské teorie, organizační struktury, vojenského personálu a výzbroje a vybavení v souladu s modernizací země a v zásadě dokončí modernizaci národní obrany a armády do roku 2035.“

Čína se bude snažit „do poloviny 21. století plně transformovat lidové ozbrojené síly na síly světové úrovně“.

Čína rovněž opakovaně zdůrazňovala, že provádění její politiky národní obrany má obrannou povahu, a že její ozbrojené síly budou vždy silou spravedlnosti pro světový mír a rozvoj.

Peking kritizoval Washington za pomlouvání čínské národní obrany a modernizaci armády a vyvrátil takzvanou teorii čínské hrozby.

Vedoucí představitelé Číny zopakovali čínský závazek na cestě mírového rozvoje a zároveň se zavázali chránit svrchovanost, bezpečnost a rozvojové zájmy Číny.

(Sve)