Lhaní o Číně zahanbuje USA

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který v neděli zahájil svou novou cestu, která ho zavede do Indie, na Srí Lanku, na Maledivy a do Indonésie. Mike Pompeo uvedl, že bude s každou ze čtyř zemí spolupracovat na nalezení nejlepších způsobů, jak mohou spolupracovat na zachování „svobodné a otevřené indo-pacifické oblasti“.

Zároveň Mike Pompeo uvedl, že jeho rozhovory s těmito zeměmi budou zahrnovat diskuse o tom, jak mohou spolupracovat, aby zmařily to, o čem tvrdí, že je hrozba, kterou představuje Čína.

Jeho poznámky jsou rozporuplné. Pokud má jeho mise podporovat soustředěné kroky proti Číně v jižní Asii, jak může být indicko-tichomořský stát svobodný a otevřený?

Bez ohledu na to, co říká o Číně - a říká toho hodně, všechno škodlivě - je na těchto čtyřech zemích, aby rozhodly, zda Čína, jejíž vůdci při různých příležitostech zdůrazňovali mírumilovný vzestup, pro ně představuje hrozbu.

USA nejsou spokojeny s rostoucím vlivem Číny a žárlí na to, že čínská iniciativa Pásma a stezky je tak atraktivní. To vdechlo nový život americké mentalitě studené války a Pompeo se v Číně ukázal jako neúnavný a nadšený blázen.

Srí Lanka, Maledivy a Indonésie jsou všichni účastníci iniciativy Pásma a stezky. Vědí přesně, jak jejich spolupráce s Čínou prospěla jejich rozvoji.

Pro tyto země je urážkou, aby jim nejvyšší diplomat USA řekl, že jsou Čínou podvedeni nebo dokonce podvedeni do „dluhových pastí“. Zdá se, že nejvyšší představitelé USA považují vůdce více než 100 zemí účastnících se iniciativy Pásma a stezky za tak chytré, jak jsou, a proto je lstivá Čína snadno podvede.

To, že se této iniciativy účastní tolik zemí, hovoří o tom, jak populární je program díky jeho důrazu na konektivitu a sdílené výhody. Navzdory politické politice, kterou Pompeo chrlí, statistiky ukazují, že žádná z těchto zemí nebyla nikdy chycena v dluhové pasti.

To, co Čína dělá prosazováním a podporou globální spolupráce, je tonikem pro země, které byly dosud ponechány samy sobě v ekonomické džungli upřednostňované USA.

USA si zvykly spoléhat na to, že síť vzdálených serverů bude plnit jejich vůli, a praktikuje takovou cloudovou politiku, která byla proveditelná v dřívějších historických souvislostech. Nyní, když se rozvojové země prosazují jako nezávislí členové mezinárodního společenství a již nejsou ochotni hrát hru na následování vůdce, se USA snaží zasít semena nenávisti a odcizení ve snaze zachránit svou klesající prestiž a sílu přesvědčování.

Ve skutečnosti za prvé, Ústava Komunistické strany Číny a Ústava Čínské lidové republiky jasně ukazují, že Čína se drží cesty mírového rozvoje a je proti hegemonismu. Mohou Spojené státy učinit takové politické prohlášení? Za druhé, kdo má stovky vojenských základen po celém světě, nezákonně zahájil války a vojenské operace proti zemím, jako je Irák, Sýrie a Libye? Za třetí, kdo se drží mentality studené války, neustále „porušuje smlouvy“ a „vystupuje ze skupin“ a porušuje globální pravidla? Čína jako zodpovědná velká země vždy rozhodně sledovala cestu mírového rozvoje a uplatňovala obrannou politiku. Vždycky podporovala a přispívala ke světovému míru, stabilitě a prosperitě. Zároveň si Čína vždy pevně udržovala své zájmy v oblasti suverenity, bezpečnosti a rozvoje. Jakýkoli útok nebo diskreditace Číny jsou marné.

Jia