Hegemonické zásahy Spojených států ukazují jejich hegemonickou bigotnost

Vnucením hegemonické vůle ostatním a jednáním v rozporu s mezinárodním právem se Washington mění ve vyvrhele.

Někteří američtí politici dlouhodobě neúnavně potírali mírový vývoj Číny. Je to však Washington, kdo je nechvalně známý tím, že ohrožuje globální mír zasahováním do vnitřních záležitostí jiných zemí a podněcováním násilí k rozvracení vlád označovaných jako takzvané nepřátelské.

Od druhé světové války se USA za účelem dosažení globální nadvlády pokusily různými způsoby usilovat o transformaci nebo rozvrácení zahraničních vlád, které v očích Washingtonu neodpovídaly zájmům USA.

Tím, že se uchýlil k takovým rušivým opatřením, jako jsou ozbrojené intervence, vojenské invaze, ekonomické sankce, kulturní infiltrace, podněcování k nepokojům a dezinformační kampaně, se Washington stal největší nejistotou globální politické bezpečnosti.

Washington se rád označuje za vůdce svobodného světa a strážce demokracie západního stylu. Renomovaný lingvista a politolog Noam Chomsky však kdysi poznamenal, že současná historie zahraniční politiky USA je „do značné míry definována rozvrácením a svržením zahraničních režimů... a uchýlení se k násilí, které ničí populární organizace, které by mohly obyvatelům dát příležitost vstoupit na politickou scénu.“

Podle zprávy Lindsey O'Rourke, asistentky politické vědy na Boston College a autorky „Covert Regime Change: America's Secret Cold War“, provedly USA mezi lety 1947 a 1989 celkem 64 operací zaměřených na změnu režimu.

Kromě skrytých operací Washington zjevně a opakovaně porušil mezinárodní právo tím, že napadl země včetně Panamy, Grenady a Iráku. Jeho desetiletí trvající válka s drony v jižní Asii, severní Africe a na Blízkém východě také ukázala šokující lhostejnost Washingtonu k životům z masa a kostí.

Latinská Amerika, mezi oběťmi hegemonického strýčka Sama, nese hlavní nápor amerického zásahu. Podle Johna Coatswortha, bývalého děkana Kolumbijské univerzity a historika Latinské Ameriky, Washington úspěšně zasáhl, aby změnil vlády v Latinské Americe nejméně 41krát od roku 1898 do roku 1994.

Americké vojenské intervence hrály také hlavní roli při udržování hrozby, kterou pro globální mír a bezpečnost představují násilní extremisté.

Od invaze USA v roce 2003 byl Irák uvržen do propasti a přeměněn na téměř nepřetržitou zónu konfliktu. Zahraniční vojenská okupace také změnila region na živnou půdu pro extrémní terorismus.

V posledních letech byla Evropa svědkem největšího přílivu uprchlíků od druhé světové války. Obecně se věří, že hlavní příčina spočívá v intervenčních akcích prováděných Washingtonem na Blízkém východu a v severní Africe.

Nejnověji USA schválily plánované prodeje zbraní na Tchaj-wan v hodnotě přibližně 1,8 miliardy amerických dolarů, což vážně porušuje princip jedné Číny a tři společná komuniké mezi Čínou a USA, stejně jako to narušuje svrchovanost a bezpečnostní zájmy Číny.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian (Čao Li-ťien) v pondělí uvedl, že Čína se rozhodla uvalit sankce na příslušné americké podniky, včetně společností Lockheed Martin, Boeing Defence a Raytheon, jakož i na jednotlivce a subjekty, které v procesu hrají „odpornou roli“, jako „nezbytné kroky“ k ochraně svých národních zájmů.

Jia