EU diskutovala o nové politice na hranicích proti teroristickým útokům
Evropská unie diskutovala o nových opatřeních k zastavení terorismu, včetně přísnějších vnějších hraničních opatření, přísnější regulace online a škol pro imámy, navzdory obviněním, že opatření proti terorismu jsou nespravedlivě zaměřena na muslimy.
Vedoucí představitelé Francie, Rakouska, Německa a EU se 10. listopadu setkali na online summitu v reakci na to, že osm lidí bylo zabito při třech různých teroristických útocích za méně než měsíc.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během projevu na summitu uvedl, že EU potřebuje „společnou, koordinovanou a rychlou reakci“ na terorismus.
To zahrnuje „rozvoj společných databází, výměnu informací a posílení trestních politik“.
Francie i Německo prosazovaly přísnější vnější hraniční opatření týkající se hranic Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska, které sice nejsou členy EU, ale jsou součástí schengenského prostoru.
„Je životně nutné vědět, kdo přijde a kdo opustí schengenský prostor,“ řekla během jednání německá kancléřka Angela Merkelová.
Macron dodal,
„Reforma Schengenu znamená umožnit volný pohyb v oblasti bezpečnosti.“
Macron dotáhl tato opatření ještě dále a také prosazoval přísnější vnitřní hranice v rámci EU, již oznámil plány na zvýšení francouzské pohraniční policie a zdvojnásobil počet policistů z 2.400 na 4.800.
A návrh společného prohlášení požaduje opatření, která by zemím EU umožnila dočasně pozastavit svobodu pohybu v reakci na bezpečnostní obavy.
Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson však tvrdila, že nová nařízení by neměla démonizovat migranty ani migraci.
„Je důležité, abychom se nebáli migrace, zejména migrantů,“ řekla.
„Musíme zvládnout migraci, ale migrace sama o sobě není bezpečnostní hrozbou. Mohou existovat jednotlivci, kteří jsou nebezpeční, mezi migranty, ale také mezi lidmi, kteří zde již žijí.
„Migrace jako taková není nebezpečná.“
Další navrhovaná opatření
Kromě přísnějších hranic navrhla EU také přísnější regulaci obsahu online pro boj proti extremismu a školu pro „evropské“ imámy.
Macron uvedl, že si přeje nová pravidla, která by umožnila odstranění „teroristického obsahu“ z internetu do hodiny po jeho zjištění.
A předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž vyzvala k přepracování pravidel upravujících obsah online. Řekla,
„Naše hodnoty je třeba chránit online i offline. V posledních týdnech jsme znovu viděli, jak je to naléhavé.“
9. listopadu, necelý týden po vídeňském teroristickém útoku, se předseda Evropské rady Charles Michel zasazoval o vytvoření evropského institutu pro výcvik imámů.
„Abychom bojovali s ideologií nenávisti, musíme co nejdříve zřídit Evropský institut pro výcvik imámů v Evropě,“ napsal Michel na Twitteru.
Snímek: Muž v Indonésii během protifrancouzského protestu. / AFP
Škola pro imámy v Evropě není novým konceptem a o podobných plánech se diskutovalo již v minulosti, a to i v Německu v roce 2019, protože většina imámů v zemi byla proškolena v zahraničí.
Tento a další plány nebyly nikdy provedeny.
Tento návrh však přichází v době zvýšené kritiky islamofobie zaměřené proti evropským protiteroristickým opatřením, konkrétně proti Macronovi a Francii.
Kromě upevnění bezpečnosti hranic mezi Francií a jejími sousedními státy EU vyzval Macron také k další vynucené integraci migrantů a spolehlivé obraně sekularismu.
Tá