Mohou být Evropané rozděleni ohledně obranné nezávislosti

Autor: Lan Shunzheng (Lan Šun-čeng) je vědecký pracovník v Charhar Institute a člen Čínského institutu velení a řízení.

Ačkoli dosavadní americký prezident Donald Trump dosud odmítl připustit porážku v prezidentských volbách v roce 2020, došlo k rostoucí konvergenci názorů pro vítězství Joea Bidena. Je možné, aby nová administrativa pod vedením Bidena vedla ke změnám v zahraniční politice USA.

Francouzský prezident Emmanuel Macron 15. listopadu uvedl, že Evropa stále potřebuje svou vlastní nezávislou a suverénní obrannou strategii, i když se zlepší vztahy s novou administrativou USA. Není těžké vidět, že v evropských zemích proběhne další kolo debat o budoucnosti evropské obranné nezávislosti.

Otázka evropské obranné integrace je diskutována již dlouho. Po druhé světové válce podle iniciativy Británie vytvořily země západní Evropy Západoevropskou unii (WEU), aby společně bránily západní Evropu.

Ačkoli byla funkce alianční vzájemné obrany krátce po jejím vzniku nahrazena NATO, Evropané se od té doby nevzdali. Například Evropská obranná agentura byla založena v roce 2004 na podporu členských států EU při zdokonalování jejich vojenských schopností a uspokojování potřeb evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Poté, co Trump vstoupil do Bílého domu, jeho přístup „Amerika je vždy na prvním místě“ vedl k výrazné regresi ve vztahu mezi USA a jejich evropskými spojenci. Trump mnohokrát veřejně prohlásil, že EU byla vždy velmi závislá na Spojených státech.

Lze říct, že bezpečnost celé EU je chráněna USA, ale vojenské výdaje Evropy jsou jen velmi malou částí. Kromě toho EU v obchodních otázkách využívá USA.

Ještě v květnu letošního roku podle Fox News Trump v rozhovoru tvrdil, že Evropa by měla USA vyrovnat ztráty ve výši 500 miliard amerických dolarů a pokud by Evropa nezaplatila, stáhnou z Evropy 200 tisíc amerických vojáků. To způsobilo, že průmyslový průměr Dow Jones klesl o 450 bodů za 30 minut.

Trumpovo velké otevření a ústup vyvolaly v evropských spojencích mrazení. V posledních letech se tedy vědomí evropské nezávislosti v obraně ještě posílilo.

V červnu roku 2018 podepsalo devět ministrů obrany EU prohlášení o záměru týkajícím se Evropské intervenční iniciativy v Lucemburku a zavázalo se vytvořit společnou evropskou vojenskou intervenční sílu schopnou okamžitého vojenského nasazení v reakci na krize, které mohou ohrozit evropskou bezpečnost. Francie byla nejaktivnější a prezident Macron opakovaně požadoval nezávislou evropskou obranu a „evropskou armádu“.

Budoucí Bidenovo prezidentství však bude mít nové důsledky pro nezávislost evropské obrany. Prozatím bude Biden ve svém přístupu k Evropě v ostrém kontrastu s Trumpem.

Může Biden zaujmout multilateralistický přístup, opravit a posílit vedoucí postavení Ameriky v globální alianci, a dokonce doufat, že změní klíčové prvky, aby lépe prosazoval americké zájmy a hodnoty tváří v tvář hrozbám takzvaných „nedemokracií“.

Je jasné, že Biden bude usilovat o evropské spojence, a že to povzbudí některé evropské země, které kdysi prosazovaly nezávislost, aby se ohledně své bezpečnosti spoléhaly na Ameriku.

Vezměme si jako příklad Německo. V posledních letech, kvůli celní válce na ocel, hliník a automobily mezi Evropou a USA, sankcím na plynovod Severní proud 2, íránské jaderné dohodě a dalším problémům, si Německo stěžovalo na USA.

Německo proto relativně podporovalo nezávislost evropské obrany. Macron vyzval k vytvoření „evropské armády“ ke stému výročí konce první světové války 6. listopadu 2018. V návaznosti na Macronův návrh dala německá kancléřka Angela Merkelová jasně najevo, že Evropa potřebuje skutečnou evropskou armádu jako gesto Solidarita EU.

Jako jedna ze dvou evropských velmocí bylo Německo kdysi pilířem evropské obranné nezávislosti, ale nyní se zdá, že se přibližuje k USA, jak se Biden přibližuje k Bílému domu.

2. listopadu německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová údajně pro Politico řekla, že Evropa se bude muset v blízké budoucnosti nadále spoléhat na americkou vojenskou ochranu. Někteří analytici se domnívají, že náhlý obrat Německa má něco společného s odsunem amerických vojsk v Německu.

Jelikož Německo není státem s jadernými zbraněmi a jeho konvenční zbraňové vybavení také vážně stárne, navzdory svému nadšení pro nezávislost obrany se Německo stále spoléhá na ochranu USA v tradiční oblasti bezpečnosti.

Dne 15. června Trump řekl, že sníží počet amerických vojáků v Německu na 25 tisíc. V současné době je v Německu asi 34,5 tisíc amerických vojáků. Pokud se USA skutečně stáhnou na 25 tisíc, sníží to velikost amerických jednotek v Německu téměř o jednu třetinu, což bude mít nepříznivý dopad na německou národní bezpečnost.

Antony Blinken, vysoký americký poradce pro zahraniční politiku pro Bidena, uvedl, že Biden plánuje přehodnotit stažení vojsk z Německa po svém nástupu do funkce, což nepochybně povede k vzestupu proamerických sil v Německu.

Závěrem lze říct, že tváří v tvář nové americké administrativě se evropské země v otázce evropské obranné nezávislosti opět rozcházejí.

Jia