Írán schválil návrh zákona o zastavení jaderných inspekcí

Íránská Rada ochránců Ústavy, nejvyšší zákonodárný orgán této země, ve středu schválila návrh zákona, který požaduje pozastavení inspekcí OSN v íránských jaderných zařízeních, dokud signatáři jaderné dohody z roku 2015 nepodniknou kroky k odstranění sankcí USA vůči Íránu.

Abbas Ali Kadkhodaei, mluvčí Rady ochránců Ústavy, byl citován zpravodajským portálem Iran Press, že rada „nepovažuje tento plán za protiústavní a schválila ho“.

Jako odveta za zabití íránského špičkového jaderného vědce Mohsena Fachrizadeha minulý týden, ze kterého Teherán obviňuje Izrael, íránský parlament, kterému dominuje nekompromisní vláda, v úterý schválil návrh zákona velkou většinou, což posílí íránský jaderný postoj.

Návrh zákona žádá administrativu prezidenta Hasana Rúháního, aby zastavila inspekce OSN v oblasti jaderných zařízení, které Írán přijal na základě dokumentu Dodatkového protokolu, který je předmětem jaderné dohody z roku 2015.

Poté, co byl schválen Radou ochránců Ústavy, se tento návrh zákona stal zákonem, který vládě ukládá povinnost, aby zastavila dobrovolné provádění dokumentu Dodatkového protokolu v případě toho, že signatářské státy jaderné dohody nepodniknou opatření na „normalizaci bankovních vztahů a úplné odstranění bariér pro vývoz íránské ropy“ do dvou měsíců.

Rada ochránců Ústavy je pověřena zajištěním toho, aby návrhy zákonů nebyly v rozporu s šíitskými islámskými zákony nebo íránskou ústavou.

Podle nového zákona dá Teherán evropským stranám dva měsíce na zmírnění sankcí vůči íránskému ropnému a finančnímu sektoru, které byly uvaleny poté, co Washington opustil dohodu mezi Teheránem a šesti mocnostmi v roce 2018. Íránská vláda rovněž obnoví obohacování uranu na 20 procent a instaluje pokročilé odstředivky do svých jaderných zařízení Natanz a Fordow.

Rúhání však dříve ve středu kritizoval návrh zákona, uvedla oficiální tisková agentura IRNA.

„Vláda nesouhlasí s návrhem zákona, který včera schválil parlament,“ uvedl Rúhání a dodal, že „(tento návrh zákona) bude na úkor diplomatického úsilí.“

Postoj nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který má poslední slovo ve všech státních záležitostech, není znám.

Pro Bidena je těžké vrátit se k íránské jaderné dohodě

V reakci na politiku „maximálního tlaku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa na Teherán, Írán postupně snižoval dodržování dohody.

Zákon prosazovaný tvrdými zákonodárci ztíží znovuzahájení dohody nově zvolenému americkému prezidentovi Joe Bidenovi, který nastoupí do funkce 20. ledna.

Biden uvedl, že se k paktu vrátí a zruší sankce, pokud se Teherán vrátí k „přísnému dodržování jaderné dohody“.

„Nyní existuje větší tlak na vádu (prezidenta Hasana) Rúháního, aby rychle zajistila návrat USA k JCPOA (Společnému komplexnímu akčnímu plánu),“ uvedla na Tweeteru Ariane Tabatabai, výzkumnice pro Střední východ v Německém Marshallově fondu a na Kolumbijské univerzitě.

Ve svých nejdůležitějších poznámkách o Íránu po dosažení vítězství ve volbách, Biden v rozhovoru pro publicistu Thomase Friedmana pro The New York Times, který byl zveřejněn ve středu, uvedl, že dohodu z roku 2015 stále podpoří.

Hlavní prioritou USA by mělo být zabránit vyrobení íránské jaderné zbraně, řekl Biden a vysvětlil: „Poslední zatracenou věcí, kterou v této části světa potřebujeme, je vybudování jaderných schopností.“

Po opětovném vstupu do dohody „po konzultaci s našimi spojenci a partnery se zapojíme do jednání a navazujících dohod o zpřísnění a prodloužení íránských jaderných omezení a řešení raketového programu,“ uvedl.

(Sve)